TŘESKUTÝ ZÁPAS O 20 %

I tak by mohli plynaři a jejich zákazníci charakterizovat letošní deštivé léto, resp. rozpravy mezi sebou, ale i na vládě, v senátě a v parlamentu o návrhu příslušného zákona. Causa „zvýšení povinné rezervace skladovací kapacity úložišť plynu“ se zdá být na první pohled zvenčí technicky i bezpečnostně jasná: ano, větší zásoby importovaného zdroje jsou na místě. Pod tento imperativ se však nepodepsali (a jak to vypadá ani nadále se nepodepíší) všichni zainteresovaní. Kupříkladu Teplárenské sdružení ČR oponovalo, že zajištění skladovací kapacity neznamená fyzické uložení plynu. V tomto smyslu zákon bezpečnost dodávek nezvyšuje. Uměle vyvolaná poptávka po skladovací kapacitě nahrává provozovatelům zásobníků. Jejich dodatečné příjmy však zaplatí v ceně plynu koncoví spotřebitelé. Podle Ing. Martina Hájka, PhD., ředitele výkonného pracoviště TS ČR: „Zásobníky v žádném případě nemohou vyřešit zásadní problém zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti státu. Tím je diverzifikace zemí původu zemního plynu po vypršení kontraktu na dovoz plynu z Norska v roce 2017. V důsledku liberalizace trhu začíná být velký problém vůbec zjistit skutečnou zemi původu dováženého plynu.“ ŽADNA SPASA Z pohledu krátkodobé energetické bezpečnosti (při výpadku některé ze zásobovacích tras kupř. v důsledku technické poruchy nebo teroristického útoku) jsou zásobníky plynu nepochybně významným prvkem zvyšujícím bezpečnost dodávek. Nejde však o prvek jediný, ani o samospasitelný. V případě skladování zemního plynu mimo území ČR totiž hrozí, že výpadek přepravní trasy současně vyřadí i možnost dodávek ze zásobníků. Také skladování zemního plynu na území ČR má své bezpečností limity. Mimo jiné jsou dané tím, že většina skladovací kapacity je soustředěna na poměrně malém území a spočívá v rukou pouze tří subjektů. Alternativním opatřením je podle TS ČR kupř. podpora přerušitelných kontraktů a schopnosti odběratelů zemního plynu přejít na náhradní palivo, která je v ČR dlouhodobě ekonomicky diskriminována: „Měli bychom se orien - tovat na vyvážené a nákladově efektivní portfolio opatření zvyšujících bezpečnost dodávek zemního plynu a nikoliv pod tlakem jedné lobbistické skupiny preferovat jednu alternativu, která nemusí být ekonomicky výhodná pro konečné zákazníky. Stávající znění Energetického zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou v květnu letošního roku k tomu dává dostatečný prostor, který by neměl být nesystémově omezován,“ soudí Hájek. KDO MA PRAVDU? Čistě provozně: novela Zákona o hospodaření energií mj. počítala s povinností obchodníků se zemním plynem disponovat určitou skladovací kapacitou v zásobnících. Každý dodavatel musí mít pro zákazníky, jimž zajišťuje bezpečnostní standard, uskladněno minimálně 20 % množství plynu, který jeho zákazníci odebrali za posledních 12 kalendářních měsíců a za něž je znám jejich odběr. Jenže dodavatelé mohou surovinu skladovat po celé Evropě. Do diskuse vstoupila (logicky) i Česká plynárenská unie. Zdůraznila, že ačkoliv tento požadavek neiniciovala, naprosto souhlasí s tím, aby každý odpovědný obchodník garantoval dodávky zemního plynu pro své zákazníky. Uskladněný plyn podle ní bezpečnost dodávek zvyšuje. Obdobné povinnosti jsou uzákoněny i v dalších zemích, kupř. v Polsku, Slovensku, Itálii, Dánsku, Portugalsku, Španělsku, Turecku aj. „Povinnost dodržovat bezpečnostní standard dodávek stanovuje již současně platný energetický zákon, nové ustanovení jen specifikuje, jak tento standard plnit a jak jej kontrolovat.“ Jak známo, Hospodářský výbor PSP ČR schválil a doporučil poslancům přijmout komplexní pozměňovací návrh vládního návrhu zákona, jímž se mění zákon č. 406/2000 Sb., Zákona o hospodaření energií. Jeho součástí je nově i povinnost pro dodavatele plynu disponovat od příštího roku vždy na počátku topné sezony (do 30. září) skladovací kapacitou v zásobnících, a to ve výši nejméně 20 % jejich roční dodávky plynu. Novela vládního návrhu zákona byla však Senátem odmítnuta a vrácena zpět do Poslanecké sněmovny PČR. Česká plynárenská unie nadále zastává názor, že toto ustanovení je účelné a potřebné. NEBUDEME V EVROPĚ OSAMOCENI? „Není to žádná výrazná změna. Energetický zákon již několik let obsahuje povinnost dodržovat bezpečnostní standard dodávky. Nově je pouze stanoven objem a způsob kontroly. Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek je vždy důležité mít zásoby. Bohužel, si zákazníci zatím často neuvědomují, že někteří jejich dodavatelé třeba ani nejsou schopni garantovat dodávky v době nepředpokládaných výpadků dodávek nebo extrémně tvrdé zimy. Obdobné uzákonění má už nejméně sedm dalších států v Evropě. Dodržování bezpečnostních standardů by měli garantovat všichni hráči na trhu, nejen ti tradiční či velcí,“ uvedl v této souvislosti Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Důrazně se ohradil proti tomu, že se jedná o zájem subjektů, které v ČR vlastní zásobníky. Žádný ze 16 členů ČPÚ podle něj tuto povinnost u zákonodárců neinicioval: „Nemá logiku, pokud některé společnosti poukazují v médiích, že z toho určité velké společnosti mohou mít prospěch. V návrhu není nikde stanoveno, že musí všichni skladovat v zásobnících v ČR (tedy u RWE Gas Storage, nebo MND Gas Storage). Mohou skladovat kdekoliv po celé Evropě.“ Pro upřesnění: ve 27 zemích EU lze v zásobnících uskladnit 80 mld. m3 zemního plynu. Nejvíce skladovacích kapacit je v Německu a Itálii (zhruba 20, resp. 16 mld. m3 plynu). Do roku 2025 by mělo dojít k navýšení zásob o dalších až 60 mld. m3. ZVYŠI SE CENY PLYNU? Představitel ČPÚ zároveň odmítl, že by zavedené opatření zvýšilo cenu plynu, neboť dodavatelé plyn už dnes skladují. A pokud vytvářejí strukturovanou dodávku jinak, v tom případě by pouze zaměnili náklady na pořízení strukturované dodávky za náklady na uskladnění plynu. Co se týká ČR, v současnosti disponujeme skladovací kapacitou o rozsahu 3,28 mld. m3 v 8 podzemních zásobnících u třech provozovatelů: RWE Gas Storage, MND Gas Storage a SPP Bohemia. Přitom dva ze zásobníků RWE Gas Storage procházejí procesem rozšiřování, a to i s příspěvkem z fondů EU. Společně s dalšími připravovanými projekty dalších investorů, kupř. České naftařské společnosti nebo České plynárenské, by celková skladovací kapacita měla v dohlednu dosáhnout hodnoty až 4,75 mld. m3. „To je téměř polovina současné roční spotřeby zemního plynu v ČR a obrovské zvýšení spolehlivosti zásobování zemním plynem“, zdůraznil Petržilka. Diskuse obou rozhodujících hráčů na trhu – prodejců a odběratelů – budou nepochybně pokračovat. Nicméně dvě jistoty lze vyvodit už dnes: zvýšení zásob uskladňovaného plynu je provozně i bezpečnostně krok správným směrem. Zda a nakolik se (ne)prodraží koncovému odběrateli, to ukáže teprve čas. B. DOUBRAVA