Trendy výzkumu a vývoje v ČR a jejich realizace

Z pozice dalšího rozvoje VaV lze považovat za stěžejní následující materiály: 1. Národní politika VaV schválena vládou 7. 1. 2004 (dochází k její harmonizaci s národní inovační politikou a dalšími dokumenty ČR a EU) 2. Zákon 130 Sb., ze dne 14. 3. 2004 se změnami a doplňky č. 41/2004 Sb., a č. 215/2004 Sb. (v roce 2006 se připravuje novela tohoto zákona) 3. Strategie hospodářského růstu 4. Národní inovační politika 5. Národní rozvojový plán RVV každoročně zpracovává Analýzu stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich srovnání se zahraničím. Analýza za rok 2005 je k dispozici na web adrese RVV a na úřadu RVV. Tyto materiály mají pro další rozvoj VaV zcela zásadní charakter, jejich přijetí vládou je přínosem a doporučuji se s nimi seznámit. Definují priority, dávají informace o způsobu financování VaV a v neposlední řadě vytyčují základní trendy. V příspěvku se zmíním o některých aktivitách, které s těmito materiály těsně souvisejí a s jejich dopadem na materiálový výzkum a materiálové inženýrství, které zasahují do náplně této konference. RVV má kromě jiného za úkol provádět hodnocení VaV za určené uplynulé období, navrhovat kritéria tohoto hodnocení a výsledky promítat do státního rozpočtu v oblasti VaV. První souhrnné hodnocení proběhlo v roce 2004 a ukázalo existenci řady problémů. Tím hlavním je skutečnost, že projekty celkově za 2,7 mld. Kč byly hodnoceny jako úspěšně splněné, v řadě případů jako vynikající a přitom v rámci nich nejen že nevznikla žádná publikace, ale nebyla doložena ani výzkumná zpráva. Z provedeného hodnocení vyplynula proto nutnost se výstupy z VaV podrobněji zabývat. V ČR je 22 poskytovatelů prostředků na VaV (VaV se tak objevují ve 22 kapitolách státního rozpočtu) a přístup jednotlivých poskytovatelů (ministerstev) k těmto prostředkům není jednotný, v řadě případů se významně liší. MŠMT, AV ČR, MPO, GAČR, MZ patří mezi nejvýznamnější poskytovatele. Ani u nich není přístup jednotný, řadě poskytovatelů chybí koncepční přístup, za základní chyby lze považovat nepřesné formulace a podmínky některých vypisovaných programů, zvolená kritéria hodnocení, záměnu institucionálního a účelového financování (což se negativně projevilo při přidělování financí na výzkumné záměry vysokých škol). Objevila se i snaha prostředky schválené na VaV využít mimo tuto oblast, hodnocení výstupů z jednotlivých projektů a programů bylo nedůsledné a v řadě případů pouze formální. Proto RVV přijala opatření (sjednocení hodnotících kritérií, jednání s poskytovateli a kde to bylo nutné, uplatnění sankcí), jež vedlo k výrazně lepším výsledkům hodnocení v uplynulém roce. (Výsledky hodnocení jednotlivých organizací jsou k dispozici na webovské stránce RVV.) Nové kolo "výzkumných záměrů" rovněž respektuje závěry z hodnocení a zdá se, že hlavní chyby byly eliminovány. V souvislosti s tímto hodnocením proběhla v odborných komisích RVV i v celé vědecké obci rozsáhlá diskuse na téma co a v jakém rozsahu má být vůbec uznáváno jako výsledky projektů a programů VaV. Konečná verze kritérií hodnocení RVV a MŠMT byla schválena v září 2005. Druhé kolo hodnocení v uplynulém roce již proběhlo podle těchto kritérií. Ani ta však nejsou definitivní, na základě zkušeností se budou každoročně dopracovávat a zpřesňovat. Jednoznačně je však přínosem pro technickou sféru, že kromě publikací je v hodnocení kladen důraz na výsledky přinášející přidanou hodnotu, tj. patenty užitné vzory, nové technologie. Význam aplikovaného výzkumu tak roste a tento trend je třeba i nadále podporovat.