České podniky zabývající se klasickým
strojírenstvím a produkující
obráběcí a tvářecí stroje čekají
na oživení. Zatímco automobilky,
energetické firmy nebo inovativní
ITC společnosti předpovídají
úspěšný rok, tradiční strojírny
přešlapují na místě. „Produkce se
v loňském roce v porovnání s rokem
2008 propadla téměř o 45 %,“
řekl na posledním semináři projektu
HSBC Grant pro export Leoš
Mačák, náměstek ředitele Svazu
strojírenské technologie. Nejčastěji
čeští strojaři vyvážejí své výrobky
do Německa, Ruska, ale překvapivě
také do Číny.
České strojírenské společnosti, které
vyrábějí obráběcí a tvářecí stroje, nezažívají
žádný návrat ke konjunktuře.
Nadšení s automobilkami a producenty
ICT čeští strojaři rozhodně nesdílejí.
„ČR se v rámci zemí CECIMO (Evropský
výbor pro spolupráci v průmyslu
obráběcích strojů) umístila na 7. místě
a celosvětově na 12. místě. Před námi
jsou samozřejmě Německo či Itálie, ale
také Rakousko a Belgie,“ upřesnil Leoš
Mačák ze Svazu strojírenské technologie.
Tomáš Nymburský z HSBC
k tomu dodal: „Propad u českých exportérů
zaměřujících se na strojírenství
byl opravdu významný, nicméně v celosvětovém
kontextu adekvátní. Celosvětová
produkce totiž klesla z 55,5
mld. eur v roce 2008 na 35,1 mld. eur
v loňském roce. Což představuje pokles
o 37 %.“ Nejzajímavější je pro
české strojírenské exportéry stále Německo,
Ruská federace a nově i Čína.
„Jestliže do Německa jde téměř 30 %
celkového vývozu obráběcích strojů,
tak do Číny je to již téměř 11 %,“ řekl
Leoš Mačák. Na vzrůstající význam
Číny upozorňuje české exportéry dlouhodobě
i HSBC. „Předpokládáme, že
během pěti let bude zhruba asi 30 %
čínského zahraničního obchodu probíhat
v RMB. Ve finále se může stát,
že renminbi bude jednou ze tří nejpoužívanějších
měn světového obchodu,“
dodává Tomáš Nymburský z HSBC.
Důvody propadu vývozu obráběcích
strojů z ČR
Podle slov Leoše Mačáka vedlo
k současnému stavu v průmyslu
obráběcích strojů hned několik
důvodů:
? Politické důvody: např. extrémně
vyhraněné postoje k některým zahraničně-
politickým otázkám ve srovnání
s ostatními členy EU.
? Přístup státních orgánů ČR
k exportům: problémy s vydáváním
Schengenských víz, přísný a zdlouhavý
proces udělování vývozních licencí,
celnice mnohdy nařizuje zahájení
licenčního řízení na zboží nespadající
do kategorie kontrolovaného zboží.
? Ztráta pozice ČR jakožto tradičního
exportéra: české firmy vyklidily
tradiční trhy po roce 1989 - české zboží
bylo okamžitě nahrazeno výrobky
zvláště z Německa a Itálie, různý přístup
při udělování vývozních licencí
na stroje v rámci EU, chybí dostatečná
státní podpora exportu – na rozdíl
od Německa a dalších zemí EU, liknavost
některých zástupců českých obchodních
zastoupení v zahraničí, nedostatečný
marketing a akvizice ze strany
výrobních podniků.
ANALYZA SEGMENTU
Leoš Mačák však zdůrazňuje rovněž
silné stránky českého průmyslu obráběcích
strojů. K nim řadí především trvalou
kvalitu výrobků nabízených stále za přijatelnou
cenu. V neposlední řadě také
silnou technickou základnu, kterou Česká
republika disponuje, a dlouholetou tradici
ve výrobě obráběcích strojů.
Co se týče příležitostí pro tento průmyslový
segment, jako hlavní se jeví
vznik společných podniků s centralizovanou
výrobně-vývojovou a prodejní
strategií. Za zmínku rovněž stojí velká
výhoda ČR směrem k rusky mluvícím
zemím, díky jednodušší komunikaci.
Před českým průmyslem obráběcích
strojů však stojí také řada hrozeb.
Mezi ty nejvážnější řadí Leoš
Mačák neexistenci velkého kapitálu,
který by dokázal pokrýt další poklesy
výroby, rozpad učňovského školství,
likvidaci aplikovaného výzkumu
a nedostatečné financování vysokých
technických škol. /cej/