Trend prodeje obráběcích a tvářecích strojů je pozitivní, odrazí se to i na zisku subdodavatelů?

Jestliže německé zdroje například z právě probíhající výstavy strojírenské techniky METAC v Düsseldorfu dokazují, že jsme skutečně v období vzestupu a objednávky rostou o 12 % za poslední rok, ptejme se, jak se to odrazí na subdodavatelích a servisních službách pro zákazníky. I když jsme zdánlivě uprostřed období prosperity a sinusoida výkyvů trhu je nahoře, je reálný předpoklad, že zde bude ještě lépe. I ti největší odběratelé strojírenské techniky totiž dodnes spíše zhodnocují své nedávné investice do výroby a teprve nyní se dívají co trh skutečně nabízí, aby se rozhodli, čím zmodernizují svoji výrobu. Nejinak by tomu mělo být v českém prostředí, i když nějakou inovační vlnou příliš neprochází. Mnohé drobné dodavatele komponent pro výrobu strojů postihla nedávná recese natolik, že omezili vývoj a tento fakt byl jen potvrzením celkového trendu výroby strojů v této zemi po roce 1989. Otevřená konkurence dnes zaplnila díry v trhu s komponentami i servisními pomůckami. Při pohledu na konkurenci ze zahraničí vidíme, že vývoj se nezastavil. Dochází k obrovskému propojení manipulační techniky s výrobními stroji, ať již v třískovém obrábění nebo u tvářecích strojů. Tím se mění i systémy rychloupínání obrobků. Ovládání manipulační techniky samozřejmě předpokládá i nasazení řídicích systémů propojených s řídicími systémy strojů, které směřují k větší jednoduchosti obsluhy a plné automatizaci často velmi komplikovaných technologických procesů prováděných na strojích na jedno upnutí. Další vývoj zaznamenaly pohony a mechanické díly přenášející sílu pohonů do žádaného směru. Vyvíjejí se nové a nové kuličkové šrouby, hřebenové převody i pneumatické prvky. Je otázkou, jak se na tomto vývoji podílejí čeští výrobci. Nechceme a netroufáme si hodnotit situaci na základě povrchní analýzy, přesto můžeme konstatovat, že zde chybí vývojová základna. Marná sláva, někdejší ústavy strojírenské výroby, například v Brně, odváděly na tomto poli svoji práci dobře - samozřejmě na tehdejší poměry. Velmi mnoho práce pro české strojírenství odvedla i vývojová pracoviště textilního průmyslu (nemluvě o zbrojovkách), z nichž také mnoho nezbylo. Tato situace se odráží i na prezentaci českých výrobců v zahraničí, které dnes musíme považovat za hlavní odbytiště subdodavatelské činnosti. Mnoho českých subdodavatelů obrátilo svoji činnost téměř zcela ve prospěch automobilového průmyslu, i když právě v tomto sektoru je konkurence nejostřejší a marže nejnižší. To souvisí s orientací českého průmyslu tak, jak se vyvinula v posledních letech. Subdodavatelé zde uplatňují spíše svoji technologickou zručnost a vynalézavost, než nové výrobky. Tím méně šancí na proniknutí na zahraniční trhy mají, neboť se věnují spíše výrobě dílů, než vývoji komponent strojírenské výroby. A je samozřejmě otázkou, zdali je tento vývoj dobrý, nebo špatný. Nabídka na našem trhu se vždy zaplní, neboť poloha našich podniků, obklopených blízkými rozvinutými trhy komponent, je tlačena ostrou agresivitou. Malý vzorek této nabídky jsme vám připravili v naší příloze. Není a nemůže být kompletní, ale v každém případě je odrazem současnosti. Ti dobří, nebo lépe řečeno ti, co měli více štěstí i inteligence, se prosazují, jiní prostě jakoby nebyli.