Bakterie a další mikroorganismy si během dlouhých eonů evoluce vyvinuly celou řadu mechanismů, díky nimž se vypořádávají s okolním prostředím. Vědci a inženýři se teď snaží jejich triky okopírovat a využít je v náš prospěch. Remmi Danae Bakerová z americké Pennsylvania State University a její spolupracovníci v rámci těchto snah vyvinuli 3D tištěné mikroskopické donuty, které jsou potaženy vrstvou niklu a platiny. Jejich cílem bylo překlenout mezeru, která doposud existuje mezi velmi malými „transportéry nákladu“ biologického původu a výrazně většími syntetickými „transportéry“. Mikrodonuty týmu Bakerové napodobují biologické chování. Podle svých tvůrců by se časem mohly stát součástí stále populárnějších laboratoří na čipu, které se dnes používají k nejrůznějším účelům. Zároveň mají slušný potenciál pro uplatnění v medicíně. Badatelé své mikrodonuty vytvořili pomocí sofistikované 3D tiskárny Nanoscribe Photonic Professional GT. Na této tiskárně si vytiskli plastové mikrodonuty o velikosti 3, 7 nebo 14 μm, na nichž vytvořili detaily až o velikosti 200 nm. Velikost těchto mikrodonutů přitom přibližně odpovídá průměru vlákna hedvábí. Uvedená 3D tiskárna používá technologii přesného laserového tisku, díky čemuž je možné vytvářet takové objekty. Platina je součástí pohonu mikrodonutů, neboť rozkládá peroxid vodíku. Nikl má v mikrodonutech dvojí účel. Platina by sama o sobě na plastovém donutu nedržela, ale mřížka z niklu a platiny už ano. A nikl je magnetický, takže s těmito mikrodonuty je možné manipulovat působením magnetického pole. /Stanislav Mihulka/
