n První rozhovor jste poskytl
Technickému týdeníku někdy na
konci 80. let před odjezdem do
USA, kde jste měl stavět jakési mosty
v přírodně cenných krajinách.
Je nějaký zásadní rozdíl v pojetí
stavby mostů co se týče konstrukce
linie a nakonec i šetrnosti k přírodnímu
prostředí v USA a České
republice? Nebo jsou hlediska ekonomičnosti
a návratnosti investice
prvořadým cílem?
Rozhovor byl před odjezdem do
USA, kde jsem projektoval lávku pro
pěší přes řeku Sacramento, v Reddingu,
v Kalifornii. Konstrukci lávky
s rozpětím 127 m tvořil předpjatý
pás, tedy konstrukce, kterou jsme
předtím projektovali v ČR a která
vznikla díky soutěži „Hledáme
dokonalé projekty“, jež organizoval
časopis Mladý svět ve spolupráci
se Svazem inženýrů. Díky podpoře
časopisu se nám podařilo tento typ
konstrukce postavit v Brně, v Praze,
v Nymburce, Kroměříži, Přerově
a Radotíně. Konstrukci jsme nejen
vyprojektovali a postavili, ale i řádně
odzkoušeli a tak jsme mohli její řešení
publikovat v prestižních technických
časopisech. Na základě článků jsem
byl pozván spolupracovat na projektu
první konstrukce tohoto typu v USA.
Potom jsem tři roky pracoval ve firmě
T. Y. Lin International a tak jsem měl
příležitost podílet se na projektech
významných mostních konstrukcí
nejen v USA, ale i v Asii. Po návratu
jsem s kolegy založil projekční kancelář
Stráský Hustý a Partneři, Brno
a začal učit na VUT-FAST, Brno.
Na projektech v USA nadále spolupracuji.
Nedávno jsem se podílel na
řadě projektů postavených v Kalifornii,
Oregonu a Coloradu.
V USA, podobně jako v Evropě,
předchází projektu zhodnocení stavby
s ohledem na její vliv na životní
prostředí. Rozdíl mezi pojetím staveb
v USA a u nás je v tom, že všem účastníkům
v USA jde o zachování přírody
budoucím generacím, ne o prosazení
osobních zájmů. Všichni v USA
jsou si však vědomi, že komunikace
potřebují k tomu, aby se dostali jak
do práce, tak i do přírody, že bez nich
není možný další vývoj společnosti.
A proto se snaží ne stavbám bránit,
ale postavit je co nejlépe.
Na druhou stranu nikdo si nedovolí
znečišťovat řeky odpadem, všichni
recyklují odpad a všichni se starají
o životní prostředí, v kterém žijí.
Můj pocit z mnohých, tzv. ochránců
přírody u nás je, že jim vůbec nejde
o přírodu, ale o prosazení osobních
ambicí. Jejich chování mi připomíná
svazáky, kteří mě terorizovali během
mých studií. Jejich přesvědčení, že
jen oni mají pravdu, mi připomíná
chování komunistů. Pro každého
technika je opravdová ochrana
životního prostředí skutečně výzvou.
Každý z nás chce stavět konstrukce
velkého rozpětí a bez vlivu na terén
pod mostem. Bohužel, vše něco stojí
a tento přístup je opodstatněný jenom
tam, kde je to opravdu nezbytné.
Mnohdy stačí jen obyčejná slušnost
a úcta ke krajině.
Nemohu pochopit, proč je nutno
na mostě, který je veden 55 m nad
terénem v krásné krajině, postavit
4,5 m vysoké neprůhledné stěny bránící
oslnění ptáků, kteří létají v lese
pod mostem. Přitom se zapomíná, že
i člověk je součástí přírody a k jeho
duševnímu zdraví patří i pocit z krásné
krajiny, kterou projíždí.
n Jistě sledujete boje občanských
aktivit s úřady ohledně trasování
dálnic krajinami, kterých si lidé
váží. Dokáží dnes stavaři, a právě
mostaři, nabídnout lidem taková
řešení, která by je uspokojila
v jejich nejistotě, aby i ta léta udržovaná
a opěvovaná krajina např.
Středohoří nedopadla jako severní
Čechy? Znáte nějaký podobný
případ, kdy investor navýšil dejme
tomu rozpočet na most či mostní
konstrukci nad terénem aby zachoval
krajinný ráz a přitom umožnil
nějaké logické spojení dopravy?
Severní Čechy jsou zdevastované
zrůdností komunistické ideologie
a ne tím, že by byly spojeny s jinými
částmi republiky kvalitní dálnicí.
Podle mého názoru České středohoří
dálnicí jen získá. Kvalitní doprava
přináší nejen ekonomický rozvoj,
ale i spojení s kulturou. Samozřejmě,
dálnici je nutno postavit s citem
- a s ohledem na lidi, kteří tam žijí,
co nejdříve.
Svoje přednášky na VUT zahajuji
příkladem dvou mostních staveb. První
vznikla v Itálii v údolí mezi dvěma
pohořími. S ohledem na ekonomii je
vedena uprostřed údolí na vysokých
pilířích, na kterých je osazen úložný
práh nesoucí prosté nosníky. Projektant
měl jednoduchou práci, bez
ohledu na krajinu navrhl konstrukci,
kterou mohl rychle vyprojektovat
a kterou bylo možné rychle postavit.
K návrhu prostých nosníku mu stačily
elementární znalosti z oboru statiky
mostů.
Druhou konstrukci tvoří most,
který se na pilířích vine na svazích
národního parku v Severní Karolíně
v USA. Most tvoří spojitá konstrukce
tvořená komorovým nosníkem sestaveným
z prefabrikovaných prvků
postupně montovaných od jedné opěry
k druhé. Aby nebylo nutno stavět
příjezdné komunikace, základy podpěr
a podpěry byly montovány z již
postavené části mostu. Při montáži
každého prvku se měnilo statické
působení konstrukce, analýza mostu
i geometrické řešení mostu bylo velmi
komplikované a složité. Bez využití
nejnovějších poznatků z navrhování
konstrukcí mostů a moderní výpočetní
techniky by most nebylo možno
realizovat. Barva betonu byla volena
tak, aby odpovídala barvě okolních
skal. Protože byla navržena úsporná
konstrukce, byla spotřeba materiálu
malá a cena mostů nepodstatně převyšovala
cenu běžných konstrukcí.
A na závěr přednášky studentům
říkám, že takováto stavba by – bez
ohledu na obtížnost řešení - měla být
cílem našeho poslání a že o takových
konstrukcích budu přednášet.
Popsanou technologii, ovšem bez
stavby pilířů s hora, jsme použili u řady
mostů stavěných u nás. Tam, kde
je to opodstatněné, bychom mohli
tuto technologii doplnit o popisovanou
stavbu pilířů. Jsem však přesvědčen,
že na jednání s veřejností, kde
bych tuto konstrukci popsal, byl bych
vypískán křiklouny z některých tak
zvaných občanských aktivit. Ti jsou
zásadně proti všemu a jejich hlavním
cílem je zabránit stavbě, ne ji ekologicky
postavit. Bohužel, kultura projevu
je některým aktivitám cizí.
n Za ta léta se určitě také změnila
technologie stavby mostů, tedy alespoň
těch největších, jsou ovládány
elektronikou a důmyslnými antikorozními
systémy a vyvažovacími
systémy. V čem vidíte největší
změny stavby mostů od doby 80.
let, tedy snad jen letmo těch největších,
ale i těch menších, například
v měřítcích naší krajiny?
Vlastní technologie výstavby mostů
se podstatně nezměnila. U nás, díky
společenským změnám, se tam, kde
to není vhodné, přestaly stavět prefabrikované
konstrukce. Výrazně se
také u nás zlepšila kvalita provádění.
Největší změny dosáhla technologie
materiálu. Zatímco dříve bylo obtížné
postavit konstrukci z betonu pevnosti
50 MPa, nyní dosahujeme dvojnásobnou
pevnost. To nám umožňuje
navrhovat lehčí konstrukce, překlenout
větší rozpětí a co je nejdůležitější,
konstrukce, které mohou mít větší
životnost a trvanlivost.
n Jak se díváte na očividnou
konzervativnost, nebo zapšklost
našeho prostředí co se týče nových
a odvážných staveb, viz návrh pana
architekta Kaplického (kde nejde
ani tak o různost názorů jako
o kategorické odsouzení ze strany
některých politiků), když na druhé
straně vidíme, že čeští stavaři
dokáží i neuvěřitelné nové technologie,
například kladení trasy metra
do koryta Vltavy a další. Není
to škoda především pro úroveň stavařiny
v ČR, když se takové návrhy
apriori odmítají, donekonečna
vypisují nové a nové soutěže atd.?
Nevím, zda vám rozumím. S architektem
Kaplickým se znám, pracoval
jsem s ním na soutěži jednoho mostu
v Londýně. Jeho práci mám rád
a obdivuji ji. Nemohu však posoudit,
zda návrh knihovny je architektonicky
odvážný, z hlediska konstrukce se
však jedná o tradiční stavbu. Konstrukci
knihovny tvoří tradiční skelet
(rám), který je netradičně opláštěn.
Z mého hlediska by bylo úžasné,
kdyby vnější plášť byl tvořen skořepinou,
která nejen tvoří vnější povrch,
ale současně tvoří nosnou konstrukci
knihovny.
Technologie výstavby metra vedeného
na dně Vltavy je skutečně mistrovské
dílo, které vzniklo na základě
návrhu prováděcího podniku – Metrostavu.
Jeho řešení získalo mezinárodní
uznání a ocenění. Získalo je
proto, že správně řešilo daný problém.
Ve svých přednáškách učím, že
nemusíme stavět největší mosty, ale
nejlepší mosty. To je mosty úměrné
krajině a povaze přemostění, konstrukce,
které svým tvarem a materiálem
vyjadřují dobu, v níž jsou postaveny,
a konstrukce, jejichž tvar musí
odpovídat jejich statickému působení.
Musí být navrženy tak, aby je bylo
možno snadno postavit bez zásahu do
krajiny a musí se snadno udržovat.
Také je nezbytné, aby mohly být
postaveny za rozumnou cenu. Cena
je důležitým faktorem, protože vyjadřuje
nejen ekonomii konstrukce, ale
i míru úměrnosti řešení. Navrhnout
zajímavý tvar mostu, který je mnohonásobně
dražší než tradiční konstrukce,
dovede každý trouba, ale navrhnout
krásný most, který je současně
ekonomický, umí jen ten, kdo rozumí
konstrukcím.
V soutěžích mnozí z nás nechtějí
navrhnout nejlepší konstrukci, ale
konstrukci, která zvítězí. Mnohdy
se v soutěžních návrzích uvádí minimální
spotřeba materiálu a nízká cena
realizace. Po zpracování dokumentace
se pak zjistí, že spotřeba materiálu
je mnohem větší a stavebník na tuto
konstrukci nemá finanční prostředky.
To je mnohdy důvod, proč investoři
soutěže přestávají vypisovat. Jistě,
kvalita soutěže také závisí na kvalitě
poroty.
n Vedení železničních tratí
a zvláště příměstské dopravy:
samozřejmě je dnes spojeno s mosty,
tunely a estakádami. Zdá se, že
v našem prostředí se nějak nedaří,
porovnáme-li význam příměstské
železniční dopravy s okolními
zeměmi a nebo Japonskem. Existují
dnes technologie, které takové
stavby zlevňují na úroveň cenově
přijatelnou
Možná, že si opět nerozumíme.
Když jsem byl v Japonsku a viděl
nekonečné estakády vedené v úrovni
prvního a nebo druhého podlaží obytných
domů, modlil jsem se, abychom
takové konstrukce nestavěli. Ačkoliv
jsem mostař, nechtěl bych bydlet
v blízkosti podobných staveb. Takto
navržené konstrukce jsou důkazem
špatných urbanistických řešení, kdy
se na základě špatného územního
plánu dodatečně řeší doprava. Podle
mého názoru by i příměstská doprava
měla být vedena co nejcitlivěji na,
a nebo pod terénem. Jistě, jsou nyní
technologie, které umožňují ekonomicky
postavit podobné mosty rychlostí
pět polí za týden.
n Musíte mít asi radost z pohledu
na mistrovská díla mostařů
v posledních letech, například mosty
spojující části skandinávských
zemí nebo mosty na Žluté řece
v Číně, ale i mosty zde doma. Většina
z nich jsou zavěšené konstrukce,
které jsou vaším mistrovským
dílem. Můžete, prosím, uvést alespoň
některé, jež považujete z hlediska
technologie a výpočtu-návrhu,
ze nejzdařilejší? Co vtloukáte
svým žákům na fakultě do hlavy
jako hlavní mostařské krédo, abyste
je vybavil do života zdejšího?
Mosty postavené ve Skandinávii
jsou skutečně mistrovskými díly spojujícími
technický um s designem.
Konstrukce jako celek i detaily svědčí
o kultuře všech, kteří se podíleli
na jejich realizaci. Bohužel, nemohu
totéž říci o mostech postavených
v Číně. Jistě, z hlediska samotného
technického řešení to jsou pozoruhodná
díla. Podle mého názoru však
mnohdy nejsou úměrná povaze přemostění.
Stavby vyjadřují to, co jsme
viděli na olympiádě v Pekingu. Za
každou snahu ukázat velikost národa.
Tato vlastnost je vlastní všem
totalitním režimům. Tyto režimy na
jedné straně postaví podle návrhu
světoznámých architektů v hlavním
městě monumentální stavbu a na druhou
stranu staví školy a obytné domy,
které se zhroutí při prvním zemětřesení.
Mnozí si to neuvědomují, ale
konstrukce opravdu vyjadřují kulturu
národa. Na stavbách postavených ve
Skandinávii a v Číně je to zřetelně
vidět.
Vždy jsem se snažil navrhovat lehké
transparentní konstrukce tvořené
štíhlou mostovkou podporovanou
oblouky anebo zavěšené na kabely.
Velmi si vážím skutečnosti, že naše
dvě konstrukce – Oblouková lávka
přes Vltavu v Českých Budějovicích
a Zavěšený dálniční most přes Odru
získaly ceny Stavba roku 2007 a Stavba
roku 2008. Při jejich návrhu jsme
celé konstrukce i každý detail řešili
s ohledem na jejich statické a architektonické
působení a snadné provedení.
Obě konstrukce byly postaveny
levněji, než tradiční konstrukce. Měli
jsme štěstí, že porotu tvoří skuteční
odborníci, kteří se snaží pochopit
stavby a nehledí na módní trendy.
Rád bych při této příležitosti poděkoval
Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Obě konstrukce vznikly za podpory
grantového projektu. V novinách
často čteme s despektem o ministerských
úřednících. V našem případě
jsme však u nich vždy našli pochopení
a podporu naší snaze o vývoj moderních
a úsporných konstrukcí.
Vždy jsem předpokládal, že diskutované
transparentní konstrukce
jsou také ekologické. Mají minimální
spotřebu materiálu, a protože mají
jemné rozměry, nevytváří v přírodě
pohledovou bariéru. Bohužel, některé
ekologické aktivity se mě snaží
přesvědčit o opaku. Vítězný návrh
soutěže na Lávku v Přerově nemůže
být realizován, protože mezi závěsy
vzdálenými 3 m neprolétnou ptáci.
Štíhlá konstrukce, která jednoduše
řeší problém velmi šikmého křížení
místní komunikace s plánovanou
R52 a která šetří přilehlé násypy, je
nazvána kontroverzní, protože je
zavěšena na pylonu vysokém 30 m.
Tedy poloviční výšky sloupu větrné
elektrárny.
Nezbývá nám jen doufat, že časem
nám všem půjde o životní prostředí
a ne o osobní ambice. Také doufám, že
před volbami politici nebudou vylepovat
svoje tváře na mostní podpěry, že
hamižní starostové se o svěřené mosty
budou starat a nebudou na ně vyvěsovat
reklamy a že mosty přestanou být
plochou pro grafity. /bal/