„Transparentní projekty jsou většinou ekologické“

n První rozhovor jste poskytl Technickému týdeníku někdy na konci 80. let před odjezdem do USA, kde jste měl stavět jakési mosty v přírodně cenných krajinách. Je nějaký zásadní rozdíl v pojetí stavby mostů co se týče konstrukce linie a nakonec i šetrnosti k přírodnímu prostředí v USA a České republice? Nebo jsou hlediska ekonomičnosti a návratnosti investice prvořadým cílem? Rozhovor byl před odjezdem do USA, kde jsem projektoval lávku pro pěší přes řeku Sacramento, v Reddingu, v Kalifornii. Konstrukci lávky s rozpětím 127 m tvořil předpjatý pás, tedy konstrukce, kterou jsme předtím projektovali v ČR a která vznikla díky soutěži „Hledáme dokonalé projekty“, jež organizoval časopis Mladý svět ve spolupráci se Svazem inženýrů. Díky podpoře časopisu se nám podařilo tento typ konstrukce postavit v Brně, v Praze, v Nymburce, Kroměříži, Přerově a Radotíně. Konstrukci jsme nejen vyprojektovali a postavili, ale i řádně odzkoušeli a tak jsme mohli její řešení publikovat v prestižních technických časopisech. Na základě článků jsem byl pozván spolupracovat na projektu první konstrukce tohoto typu v USA. Potom jsem tři roky pracoval ve firmě T. Y. Lin International a tak jsem měl příležitost podílet se na projektech významných mostních konstrukcí nejen v USA, ale i v Asii. Po návratu jsem s kolegy založil projekční kancelář Stráský Hustý a Partneři, Brno a začal učit na VUT-FAST, Brno. Na projektech v USA nadále spolupracuji. Nedávno jsem se podílel na řadě projektů postavených v Kalifornii, Oregonu a Coloradu. V USA, podobně jako v Evropě, předchází projektu zhodnocení stavby s ohledem na její vliv na životní prostředí. Rozdíl mezi pojetím staveb v USA a u nás je v tom, že všem účastníkům v USA jde o zachování přírody budoucím generacím, ne o prosazení osobních zájmů. Všichni v USA jsou si však vědomi, že komunikace potřebují k tomu, aby se dostali jak do práce, tak i do přírody, že bez nich není možný další vývoj společnosti. A proto se snaží ne stavbám bránit, ale postavit je co nejlépe. Na druhou stranu nikdo si nedovolí znečišťovat řeky odpadem, všichni recyklují odpad a všichni se starají o životní prostředí, v kterém žijí. Můj pocit z mnohých, tzv. ochránců přírody u nás je, že jim vůbec nejde o přírodu, ale o prosazení osobních ambicí. Jejich chování mi připomíná svazáky, kteří mě terorizovali během mých studií. Jejich přesvědčení, že jen oni mají pravdu, mi připomíná chování komunistů. Pro každého technika je opravdová ochrana životního prostředí skutečně výzvou. Každý z nás chce stavět konstrukce velkého rozpětí a bez vlivu na terén pod mostem. Bohužel, vše něco stojí a tento přístup je opodstatněný jenom tam, kde je to opravdu nezbytné. Mnohdy stačí jen obyčejná slušnost a úcta ke krajině. Nemohu pochopit, proč je nutno na mostě, který je veden 55 m nad terénem v krásné krajině, postavit 4,5 m vysoké neprůhledné stěny bránící oslnění ptáků, kteří létají v lese pod mostem. Přitom se zapomíná, že i člověk je součástí přírody a k jeho duševnímu zdraví patří i pocit z krásné krajiny, kterou projíždí. n Jistě sledujete boje občanských aktivit s úřady ohledně trasování dálnic krajinami, kterých si lidé váží. Dokáží dnes stavaři, a právě mostaři, nabídnout lidem taková řešení, která by je uspokojila v jejich nejistotě, aby i ta léta udržovaná a opěvovaná krajina např. Středohoří nedopadla jako severní Čechy? Znáte nějaký podobný případ, kdy investor navýšil dejme tomu rozpočet na most či mostní konstrukci nad terénem aby zachoval krajinný ráz a přitom umožnil nějaké logické spojení dopravy? Severní Čechy jsou zdevastované zrůdností komunistické ideologie a ne tím, že by byly spojeny s jinými částmi republiky kvalitní dálnicí. Podle mého názoru České středohoří dálnicí jen získá. Kvalitní doprava přináší nejen ekonomický rozvoj, ale i spojení s kulturou. Samozřejmě, dálnici je nutno postavit s citem - a s ohledem na lidi, kteří tam žijí, co nejdříve. Svoje přednášky na VUT zahajuji příkladem dvou mostních staveb. První vznikla v Itálii v údolí mezi dvěma pohořími. S ohledem na ekonomii je vedena uprostřed údolí na vysokých pilířích, na kterých je osazen úložný práh nesoucí prosté nosníky. Projektant měl jednoduchou práci, bez ohledu na krajinu navrhl konstrukci, kterou mohl rychle vyprojektovat a kterou bylo možné rychle postavit. K návrhu prostých nosníku mu stačily elementární znalosti z oboru statiky mostů. Druhou konstrukci tvoří most, který se na pilířích vine na svazích národního parku v Severní Karolíně v USA. Most tvoří spojitá konstrukce tvořená komorovým nosníkem sestaveným z prefabrikovaných prvků postupně montovaných od jedné opěry k druhé. Aby nebylo nutno stavět příjezdné komunikace, základy podpěr a podpěry byly montovány z již postavené části mostu. Při montáži každého prvku se měnilo statické působení konstrukce, analýza mostu i geometrické řešení mostu bylo velmi komplikované a složité. Bez využití nejnovějších poznatků z navrhování konstrukcí mostů a moderní výpočetní techniky by most nebylo možno realizovat. Barva betonu byla volena tak, aby odpovídala barvě okolních skal. Protože byla navržena úsporná konstrukce, byla spotřeba materiálu malá a cena mostů nepodstatně převyšovala cenu běžných konstrukcí. A na závěr přednášky studentům říkám, že takováto stavba by – bez ohledu na obtížnost řešení - měla být cílem našeho poslání a že o takových konstrukcích budu přednášet. Popsanou technologii, ovšem bez stavby pilířů s hora, jsme použili u řady mostů stavěných u nás. Tam, kde je to opodstatněné, bychom mohli tuto technologii doplnit o popisovanou stavbu pilířů. Jsem však přesvědčen, že na jednání s veřejností, kde bych tuto konstrukci popsal, byl bych vypískán křiklouny z některých tak zvaných občanských aktivit. Ti jsou zásadně proti všemu a jejich hlavním cílem je zabránit stavbě, ne ji ekologicky postavit. Bohužel, kultura projevu je některým aktivitám cizí. n Za ta léta se určitě také změnila technologie stavby mostů, tedy alespoň těch největších, jsou ovládány elektronikou a důmyslnými antikorozními systémy a vyvažovacími systémy. V čem vidíte největší změny stavby mostů od doby 80. let, tedy snad jen letmo těch největších, ale i těch menších, například v měřítcích naší krajiny? Vlastní technologie výstavby mostů se podstatně nezměnila. U nás, díky společenským změnám, se tam, kde to není vhodné, přestaly stavět prefabrikované konstrukce. Výrazně se také u nás zlepšila kvalita provádění. Největší změny dosáhla technologie materiálu. Zatímco dříve bylo obtížné postavit konstrukci z betonu pevnosti 50 MPa, nyní dosahujeme dvojnásobnou pevnost. To nám umožňuje navrhovat lehčí konstrukce, překlenout větší rozpětí a co je nejdůležitější, konstrukce, které mohou mít větší životnost a trvanlivost. n Jak se díváte na očividnou konzervativnost, nebo zapšklost našeho prostředí co se týče nových a odvážných staveb, viz návrh pana architekta Kaplického (kde nejde ani tak o různost názorů jako o kategorické odsouzení ze strany některých politiků), když na druhé straně vidíme, že čeští stavaři dokáží i neuvěřitelné nové technologie, například kladení trasy metra do koryta Vltavy a další. Není to škoda především pro úroveň stavařiny v ČR, když se takové návrhy apriori odmítají, donekonečna vypisují nové a nové soutěže atd.? Nevím, zda vám rozumím. S architektem Kaplickým se znám, pracoval jsem s ním na soutěži jednoho mostu v Londýně. Jeho práci mám rád a obdivuji ji. Nemohu však posoudit, zda návrh knihovny je architektonicky odvážný, z hlediska konstrukce se však jedná o tradiční stavbu. Konstrukci knihovny tvoří tradiční skelet (rám), který je netradičně opláštěn. Z mého hlediska by bylo úžasné, kdyby vnější plášť byl tvořen skořepinou, která nejen tvoří vnější povrch, ale současně tvoří nosnou konstrukci knihovny. Technologie výstavby metra vedeného na dně Vltavy je skutečně mistrovské dílo, které vzniklo na základě návrhu prováděcího podniku – Metrostavu. Jeho řešení získalo mezinárodní uznání a ocenění. Získalo je proto, že správně řešilo daný problém. Ve svých přednáškách učím, že nemusíme stavět největší mosty, ale nejlepší mosty. To je mosty úměrné krajině a povaze přemostění, konstrukce, které svým tvarem a materiálem vyjadřují dobu, v níž jsou postaveny, a konstrukce, jejichž tvar musí odpovídat jejich statickému působení. Musí být navrženy tak, aby je bylo možno snadno postavit bez zásahu do krajiny a musí se snadno udržovat. Také je nezbytné, aby mohly být postaveny za rozumnou cenu. Cena je důležitým faktorem, protože vyjadřuje nejen ekonomii konstrukce, ale i míru úměrnosti řešení. Navrhnout zajímavý tvar mostu, který je mnohonásobně dražší než tradiční konstrukce, dovede každý trouba, ale navrhnout krásný most, který je současně ekonomický, umí jen ten, kdo rozumí konstrukcím. V soutěžích mnozí z nás nechtějí navrhnout nejlepší konstrukci, ale konstrukci, která zvítězí. Mnohdy se v soutěžních návrzích uvádí minimální spotřeba materiálu a nízká cena realizace. Po zpracování dokumentace se pak zjistí, že spotřeba materiálu je mnohem větší a stavebník na tuto konstrukci nemá finanční prostředky. To je mnohdy důvod, proč investoři soutěže přestávají vypisovat. Jistě, kvalita soutěže také závisí na kvalitě poroty. n Vedení železničních tratí a zvláště příměstské dopravy: samozřejmě je dnes spojeno s mosty, tunely a estakádami. Zdá se, že v našem prostředí se nějak nedaří, porovnáme-li význam příměstské železniční dopravy s okolními zeměmi a nebo Japonskem. Existují dnes technologie, které takové stavby zlevňují na úroveň cenově přijatelnou Možná, že si opět nerozumíme. Když jsem byl v Japonsku a viděl nekonečné estakády vedené v úrovni prvního a nebo druhého podlaží obytných domů, modlil jsem se, abychom takové konstrukce nestavěli. Ačkoliv jsem mostař, nechtěl bych bydlet v blízkosti podobných staveb. Takto navržené konstrukce jsou důkazem špatných urbanistických řešení, kdy se na základě špatného územního plánu dodatečně řeší doprava. Podle mého názoru by i příměstská doprava měla být vedena co nejcitlivěji na, a nebo pod terénem. Jistě, jsou nyní technologie, které umožňují ekonomicky postavit podobné mosty rychlostí pět polí za týden. n Musíte mít asi radost z pohledu na mistrovská díla mostařů v posledních letech, například mosty spojující části skandinávských zemí nebo mosty na Žluté řece v Číně, ale i mosty zde doma. Většina z nich jsou zavěšené konstrukce, které jsou vaším mistrovským dílem. Můžete, prosím, uvést alespoň některé, jež považujete z hlediska technologie a výpočtu-návrhu, ze nejzdařilejší? Co vtloukáte svým žákům na fakultě do hlavy jako hlavní mostařské krédo, abyste je vybavil do života zdejšího? Mosty postavené ve Skandinávii jsou skutečně mistrovskými díly spojujícími technický um s designem. Konstrukce jako celek i detaily svědčí o kultuře všech, kteří se podíleli na jejich realizaci. Bohužel, nemohu totéž říci o mostech postavených v Číně. Jistě, z hlediska samotného technického řešení to jsou pozoruhodná díla. Podle mého názoru však mnohdy nejsou úměrná povaze přemostění. Stavby vyjadřují to, co jsme viděli na olympiádě v Pekingu. Za každou snahu ukázat velikost národa. Tato vlastnost je vlastní všem totalitním režimům. Tyto režimy na jedné straně postaví podle návrhu světoznámých architektů v hlavním městě monumentální stavbu a na druhou stranu staví školy a obytné domy, které se zhroutí při prvním zemětřesení. Mnozí si to neuvědomují, ale konstrukce opravdu vyjadřují kulturu národa. Na stavbách postavených ve Skandinávii a v Číně je to zřetelně vidět. Vždy jsem se snažil navrhovat lehké transparentní konstrukce tvořené štíhlou mostovkou podporovanou oblouky anebo zavěšené na kabely. Velmi si vážím skutečnosti, že naše dvě konstrukce – Oblouková lávka přes Vltavu v Českých Budějovicích a Zavěšený dálniční most přes Odru získaly ceny Stavba roku 2007 a Stavba roku 2008. Při jejich návrhu jsme celé konstrukce i každý detail řešili s ohledem na jejich statické a architektonické působení a snadné provedení. Obě konstrukce byly postaveny levněji, než tradiční konstrukce. Měli jsme štěstí, že porotu tvoří skuteční odborníci, kteří se snaží pochopit stavby a nehledí na módní trendy. Rád bych při této příležitosti poděkoval Ministerstvu průmyslu a obchodu. Obě konstrukce vznikly za podpory grantového projektu. V novinách často čteme s despektem o ministerských úřednících. V našem případě jsme však u nich vždy našli pochopení a podporu naší snaze o vývoj moderních a úsporných konstrukcí. Vždy jsem předpokládal, že diskutované transparentní konstrukce jsou také ekologické. Mají minimální spotřebu materiálu, a protože mají jemné rozměry, nevytváří v přírodě pohledovou bariéru. Bohužel, některé ekologické aktivity se mě snaží přesvědčit o opaku. Vítězný návrh soutěže na Lávku v Přerově nemůže být realizován, protože mezi závěsy vzdálenými 3 m neprolétnou ptáci. Štíhlá konstrukce, která jednoduše řeší problém velmi šikmého křížení místní komunikace s plánovanou R52 a která šetří přilehlé násypy, je nazvána kontroverzní, protože je zavěšena na pylonu vysokém 30 m. Tedy poloviční výšky sloupu větrné elektrárny. Nezbývá nám jen doufat, že časem nám všem půjde o životní prostředí a ne o osobní ambice. Také doufám, že před volbami politici nebudou vylepovat svoje tváře na mostní podpěry, že hamižní starostové se o svěřené mosty budou starat a nebudou na ně vyvěsovat reklamy a že mosty přestanou být plochou pro grafity. /bal/