Tradice znovu ožívá, stroj Metoděje Vlacha opět létá

Město Mladá Boleslav je pro většinu z nás především městem automobilů, místem odkud do celého světa vyjíždějí oblíbené vozy Škoda. Méně je však již známo, že před mnoha lety byly s tímto městem spojeny také základy českého letectví. S Mladou Boleslaví a firmou Laurin a Klement se totiž na počátku minulého století pojilo také velké množství nadaných českých techniků. Mezi nimi byl i vynikající konstruktér Ing. Otto Hieronymus, který proslul mimo jiné také tím, že jako vůbec první člověk v tehdejších českých zemích získal 1. dubna 1910 pilotní diplom Celkem dobře je zmapováno období, kdy Otto Hieronymus zastával pozici šéfkonstruktéra v automobilce Laurin&Klement, zachovalo se velké množství dokumentů. Daleko méně zpráv však máme o jeho leteckém působení. Jen zasvěcení odborníci vědí, že Ing. Hieronymus byl nejenom pilotem, ale také leteckým konstruktérem a byl to právě on, kdo zkonstruoval první letecký motor na území Rakouska-Uherska. KLIKATÁ ŽIVOTNÍ CESTA METODĚJE VLACHA Daleko více proslulým pilotem než Otto Hieronymus byl však na počátku minulého století Ing. Jan Kašpar. Velmi známý byl i na mladoboleslavském letišti, kde jej při letech doprovázel dnes již takřka zcela zapomenutý, nadaný český technik a mechanik Metoděj Vlach. Protože cesty osudu jsou velmi klikaté, je příznačné, že právě Metoděj Vlach byl posléze i šefmechanikem závodního týmu Otty Hieronyma, poté co tento pozoruhodný muž (přezdívaný také Hiero) nastoupil dráhu slavného automobilového závodníka. Ze zpětného pohledu se zdá, že životní cesta Metoděje Vlacha je vůbec typická pro všechny šikovné nadšence, kteří na přelomu 19. a 20. století vytvářeli znamenitou tradici slavného českého strojírenství. Snad se k ní někdy v budoucnu ještě vrátíme. Metoděj Vlach se narodil 6. července 1887 v Říkovicích u Přerova. Vystudoval strojnickou průmyslovku v Přerově a po úspěšném absolutoriu odešel pracovat do lokomotivky v Mariboru. Jeho dalším působištěm byla automobilka Puch ve Štýrském Hradci. V roce 1908 nastoupil jako mechanik automobilových motorů u firmy Laurin&Klement, kde pracoval až do roku 1922. Vlach se intenzivně zajímal o letectví. Již v roce 1908 se pustil do stavby třímetrového modelu dvojplošníku, ale když nesehnal vhodný motor, tak slibný stroj nedokončil. V lednu 1909 začal spolu s přáteli Vítkem a Pecharem stavět dvojplošník o rozpětí 7 m a nosné ploše 16 m2. Použil tříválcový motor Trojan a Nágl o výkonu 12 kW (16 k). Letoun vážil 350 kg a se slabým motorem mohl pouze pojíždět. Vlach tedy osadil svůj stroj výkonnějším čtyřválcem, ale letoun havaroval již během vzletu. Při posledním pokusu nainstaloval automobilový motor Laurin&Klement o výkonu 28 kW (36 k) odlehčený na 106 kg. Po několika neúspěšných startech prodloužil trup a letoun již dokázal uletět 30 až 50 m. Tehdy konečně Metoděj Vlach navrhl zcela nový typ letadla, jehož stavba mu trvala od roku 1910 až do dubna 1912. Ke stavbě použil výhradně tuzemské materiály s výjimkou u nás tehdy nevyráběného pogumovaného plátna, nezbytného na potah nosných a stabilizačních ploch. Stavba si vyžádala 2200 pracovních hodin a dohotovené letadlo bylo vystaveno na strojnické výstavě v Mladé Boleslavi, kde získalo zlatou medaili. Metoděj Vlach odstartoval se svým novým strojem 8. listopadu 1912. Jeho, spíše skoky než lety, dosahovaly délky 300 - 500 m a výšky okol 20 m. Rychloměr přitom ukazoval i 100 km.h-1. Při 7. startu narazil letoun do vysoké meze a trup se přerazil těsně za sedadlem. Poškodilo se také křídlo a vrtule. Vlach se nedal vyvést z míry, stroj opravil a létal s ním až do roku 1914. Další osudy letounu jsou nejasné a traduje se, že majitel se k němu zachoval macešsky a spálil jej. To však není doloženo, s jistotou se jen ví, že motor byl navrácen do továrny L&K. Vlach se poté letectvím již dále nezabýval, ale stal se tvůrcem vynikajících obráběcích strojů. POSTAVTE SI REPLIKU V celém světě existují desítky dochovaných letadel či jejich zbytků nebo jen náčrtků z pionýrských dob aviatiky. Snahou leteckých nadšenců je dokázat, že ten či onen stroj skutečně létal. Realizace podobných myšlenek však stojí nejen značné finanční částky, ale musí být podložena i vysoce odbornými znalostmi. Vyvrcholením snahy postavit repliku létajícího stroje starého takřka 100 let je pak letová ukázka. Jde o vrcholnou událost, které jste mohli být svědky právě před 5 lety (30. června 2002), pokud jste tehdy navštívili aeroklubové letiště v Mladé Boleslavi. V odpoledních hodinách posledního červnového dne roku 2002 se zde poprvé vznesla překrásná replika letounu pilota a konstruktéra Metoděje Vlacha z roku 1912. Náročnou stavbu stroje zajistil Nadační fond Letadlo Metoděje Vlacha, který spoluzaložilo město Mladá Boleslav za podpory automobilky Škoda a Aeroklubu Mladá Boleslav. Duší celého projektu je zaměstnanec firmy Škoda Ing.Vladimír Handlík. Letectví je jeho dlouholetým koníčkem, zprvu projevovaným v podobě vášnivého modelářství. Vyvrcholením Handlíkovy modelářské kariéry byl dvojnásobný titul Mistra světa v kategorii rádiem řízených modelů maket. Vrcholné úspěchy se mu podařily s přesnou zmenšeninou slavného francouzského dvouplošníku z I. světové války Caudron G3. Neobyčejně pracný a složitý model Ing. Handlík postavil přesně podle dochovaného originálu, který vyhledal ve sbírkách pařížského Musée l´Air. Když poté Vladimír Handlík, již jako držitel titulu Mistra světa Mezinárodní letecké federace FAI, navštívil opět pařížské muzeum, vzbudil jeho nádherný model Caudron G-3 senzaci mezi jeho zaměstnanci. Po dlouhé a pečlivé prohlídce modelu, kterou uskutečnil početný tým restaurátorů muzea, prohlásil jejich šéf André Hie: „Pane Handlíku, odvedl jste znamenitou práci, ovšem našemu muzeu jste práci naopak přidělal. Teprve po prohlídce vašeho dokonalého modelu jsme zjistili, že na našem historickém exponátu máme jednu vzpěru mezi křídly namontovanou obráceně. Teď musíme vše napravit.” Vladimírovi láska k letadlům zůstala dodnes. Získal pilotní diplom a je zakladatelem Dobového leteckého dne v Mladé Boleslavi. Stal se iniciátorem vzniku Nadace letounu Metoděje Vlacha. JAK DOSTAT 100 LET STAROU KONSTRUKCI DO VZDUCHU Samotnou stavbou repliky byl pověřen Václav Vondrášek, který vlastní oprávnění od Letecké amatérské asociace ČR ke stavbě ultralehkých letounů. Výpočty a dimenzování zajistil Ing. Marian Mečiar. Znalci na replice letounu Metoděje Vlacha oceňují zejména snahy novodobých tvůrců zachovat při rekonstrukci pokud možno původní materiály. Trup letounu je tedy dřevěný, příhradový. Podélníky v přední části jsou jasanové, zadní část trupu je zhotovena z lepených smrkových lamel. Podélníky a přepážky jsou spojeny přes plechová kování šroubováním. Celou konstrukci zpevňují diagonálně ocelová lanka s napínáky. Křídlo a vodorovná ocasní plocha jsou uchyceny k horním podélníkům trupu. Křídlo je celodřevěné, dvounosníkové. Vyztuženo je soustavou ocelových lanek, ukotvených ke dvěma trojnožkám: jedna je nad trupem, druhá pod ním. Vodorovná i svislá ocasní plocha jsou celodřevěné a jejich stabilita je zajištěna také ocelovými lanky. Podvozek z jasanu má průběžnou osu a je odpružen gumovými provazci. Letoun je potažen plátnem a celý potah je vypnutý lakem. Repliku pohání automobilový motor ze sériové Škody Felicie. Agregát je opatřen reduktorem 1:2,1 od Jaroslava Šonky. Motor ověřili technici vývojového oddělení Škoda Auto, kteří nejprve zjistili jeho přesný max. výkon 52 kW (70k), a po několikahodinovém zkušebním běhu jej předali k zamontování do letadla. Hmotnost prázdného letadla činí 305 kg . Po centráži na letišti v Mladé Boleslavi se 15. května 2002 uskutečnily pojezdové zkoušky. Zkušební pilot Jan Rýdl pojížděl, postupně zvyšoval rychlost a uskutečnil několik krátkých, až 100metrových skoků ve výši přibližně 5 m. K prvnímu oficiálnímu předvedení na Dobovém leteckém dnu v Mladé Boleslavi zbývalo necelých 6 týdnů. Během nich se podařilo letoun seřídit a zalétat a veřejná premiéra byla 30. června 2002. Replika Metoděje Vlacha vzbudila velký ohlas i v zahraničí. Jen zřídkakdy se dnes podaří dostat do vzduchu letoun, jehož konstrukce vznikla v roce 1912. Německý časopis Flügel der Welt zveřejnil snímek letounu Metoděje Vlacha na své titulní straně, doprovázený podrobnou reportáží uvnitř čísla. Letos v červnu, při příležitosti Dobového leteckého dne v Mladé Boleslavi, byla replika slavného Vlachova letadla opět ve vzduchu a patřila mezi hlavní magnety celé exhibice. OTAKAR ŠAFFEK Foto autor .