Statutární a generální ředitel TOS Varnsdorf, od letošního roku prezident Svazu strojírenské technologie a člen představenstva Svazu průmyslu ČR. Setkali jsme se na veletrhu EMO v Hannoveru, letmo se potkali na MSV v Brně a až teď, po návratu, se dostáváme k tomu, abychom rozhovor zpracovali. Věděl jste od začátku, že půjdete ve šlépějích tatínka? Byl jste k této kariéře od mala směrovaný? Vůbec ne. Studoval jsem něco jiného a strojařina mě v tomto směru úplně minula. Jako malého mě ale táta bral do firmy a mně vždycky firma hrozně voněla. Když se vejde do obrobny, ve které se pracuje s emulzemi a chladicími kapalinami, ihned ucítíte specifickou vůni. A ta mě, jako klukovi, vždy byla nesmírně příjemná. A od té doby říkám, že se mi tam moc líbí. Jako dítě jsem byl profilovaný na gymnázium. Pak jsem chvíli zkoušel matfyz, ale ten mě úplně neuspokojoval. Matematiku jsem měl vždy rád, ale když jsem si rok hrál jen s větami a v podstatě za celou tu dobu neviděl jediné číslo, tak jsem si uvědomil, že mě to vlastně nebaví. A šel jsem tam, kde ta čísla jsou – tedy na VŠE. Tu jsem vystudoval a začal jsem přemýšlet, co dál. Táta už v té době řídil firmu několik let a mně došlo, že se mi jeho práce líbí a že bych rád pracoval s ním. A tak to také nakonec i dopadlo. Vím, že jste prošel ve firmě nejrůznějšími pozicemi. Vaše cesta do ředitelského křesla tedy byla spíše pozvolná? Měl jsem štěstí, že mi VŠE umožnila flexibilní studijní program, takže jsem už od 4. ročníku mohl chodit do školy jen tři dny v týdnu a dva dny jsem měl volné. Využil jsem toho a začal jsem chodit k nám do firmy na brigády. Hned po škole jsem potom nastoupil do prodejního oddělení. Tam jsem dostal na starosti velký projekt pro běloruského zákazníka – v podstatě veškerou administrativu okolo tohoto projektu. Svěřený úkol jsem zvládl a následovala nabídka vycestovat do zahraničí a řídit kancelář v zahraničí. Této nabídky jsem využil a po svém návratu jsem hned šel do nákupu a z nákupu jsem se později přesunul do financí. Dál se to pak všechno pozvolně vyvíjelo až k místu, na kterém jsem teď. V letošním roce jste byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie. Jaké jsou vaše plány a ambice v této funkci a směry, kam byste chtěl případně činnost SST posunout? V rámci SST máme jasně definovanou strategii, kterou pravidelně aktualizujeme a která je uvedena i na našich webových stránkách. V ní jednoznačně dominuje podpora svazových firem, například v marketingových aktivitách – uveďme zastupování našich členských podniků na výstavách, kde se z nějakých důvodů nechtějí nebo nemohou prezentovat samostatně. Důležitým momentem je i jednání se státní správou. V tomto směru jsme již podnikli první krok – v říjnu se máme sejít s ministrem Havlíčkem, jemuž chceme odprezentovat témata, která trápí svazové podniky a která jsou obecnějšího charakteru. Rádi bychom navrhli přímo i nějaká doporučení, aby se panu ministrovi a jeho lidem tato témata lépe uchopila. Toto se myslím v minulosti moc nedělalo, pro nás je to první jednání tohoto typu. Vyzval jsem naše svazové podniky, aby nám daly náměty, co by mělo být projednáno. Z nich vybereme ta klíčová. A ta ostatní zařadíme do doprovodného materiálu, který předáme panu ministrovi. Chci, aby mě na tuto schůzku doprovodili zástupci největších strojírenských firem, aby to byla reprezentativní účast. Další klíčovou oblastí je jednoznačně podpora technického školství. Víte, že my, jako TOS Varnsdorf, jsme v této oblasti velmi aktivní. V rámci strategie SST máme toto téma definované, včetně zavádění prvků duálního vzdělávání do odborného technického školství, spolupráce s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Do naší strategie ale pochopitelně patří také aktivní účast na jednáních CECIMO, ve kterém nás zastupují tři delegáti z českých firem. CECIMO je významným partnerem pro představitele EU a nástroj pozitivního lobbingu, jehož výsledky pak můžeme zpětně přenášet do naší členské základny. V rámci CECIMO sdílíme s dalšími asociacemi statistiky, jak domácí, tak i zahraniční, díky kterým můžeme našim firmám poskytovat žádané údaje a prognózy. To je jen ve zkratce, oblastí našeho zájmu je mnohem víc. Neuvažujete také o tom, že by se SST mohlo aktivněji účastnit organizace MSV? V zahraničí je to přeci běžné, že koncepci veletrhů, včetně doprovodného programu, z velké části určují příslušné organizace, jako je VDW, UCIMU, CMTBA, JMTBA apod.? Pokud vím, tak SST nikdy aktivně nevstupovalo do organizace a programu veletrhu. Role SST vždy byla taková, že primárně propaguje veletrh mezi vlastní členskou základnou. Máme smlouvu s BVV, v rámci které veletrhy podporujeme marketingově i na dalších výstavách, kterých se účastníme jako SST. Zveme do Brna jak členy CECIMO, tak i svazy například amerických nebo čínských výrobců OS. Doprovodný program MSV opravdu s námi nikdy nebyl nijak konzultován a nikdy jsme se ho aktivně neúčastnili, kromě obligátních akcí, jako je například tisková konference SST, kterou ale za odborný rámcový program veletrhu pokládat nemůžeme. I když jsme tyto ambice nikdy neměli, nebo je minimálně nikdy neprojevili, je to možná opravdu na zamyšlení, jestli se do těchto aktivit více nezapojit. Je to zajímavá myšlenka. Nedávno jste se rovněž stal členem představenstva Svazu průmyslu. Jak to všechno zvládáte? Pro mě je to na SP všechno ještě poměrně nové – absolvoval jsem pouze první představenstvo Svazu průmyslu, takže se zatím spíš jen rozhlížím. Ještě mi ani nebyla svěřena žádná samostatná agenda, takže teprve získávám první informace o tom, jak tam vlastně budu fungovat. Uvidíme, jak moc to bude náročné a jak moc to bude kolidovat s mojí normální prací. Myslím ale, že bych to zvládat měl. Vaším hlavním tématem tedy bude technické vzdělávání a spolupráce firem se školami, jak jste uváděl ve svém volebním programu? Už jsem v kontaktu s lidmi, kteří mají tuto agendu na starosti, a informoval jsem je, že bych se rád zapojil konkrétně do této agendy. Přihlásil jsem se též do nově otevírané platformy pro exportéry, což je také velice důležité téma, a uvidíme… Zároveň jsem jako nový člen představenstva dostal na starosti agendu Ústeckého kraje, odkud pocházím. Dosud nebyl nominován žádný člen představenstva, který by komunikoval se zdejší krajskou základnou SP. Tam se teď aktuálně chystám, abychom si nastavili spolupráci. Jaký je váš názor na povinnou maturitu z matematiky? Z pozice Svazu průmyslu zastáváme stanovisko, že je velice důležité, aby povinná maturita z matematiky byla. V tomto bodě jsme se ale dostali do sporu s ministerstvem školství. Pan ministr řekl, že se ve výuce matematiky nic nezměnilo, a proto nemůžeme studenty vystavovat této povinnosti. Pravděpodobně to tedy dopadne tak, že ji ministerstvo odloží. V tom, že se ve výuce prakticky nic nezměnilo, ale s panem ministrem souhlasím a dodávám, že to je opravdu špatně. Podívejte se, jaké změny se odehrály jen za posledních 20 let. Kdybyste přenesla člověka z před 20 lety do dnešní doby, tak bude totálně ztracený. Vůbec nebude schopný fungovat. Existuje pouze jediná profese, ve které by dotyčný člověk, kdybychom ho přetáhli z doby před 20 lety do současnosti, obstál, a co víc, fungoval by stále stejně – tou profesí je učitel. A to je velice smutné. Opravdu si myslíte, že by měli z matematiky maturovat úplně všichni? I například budoucí zdravotníci, psychologové apod.? Já si to nemyslím. Máte pravdu, je to na zvážení. Já se na to pochopitelně dívám ze svého pohledu, tedy, že pro budoucnost potřebujeme vzdělané techniky a pro techniku je matematika základ. Na druhou stranu ale i třeba finanční gramotnost je u nás na bodu nula. A finance jsou zase jenom o matematice, o ničem jiném. Myslím, že základy logického uvažování, které matematika studentům vštěpuje, jsou uplatnitelné v širokém spektru běžného života. Takže minimálně v této oblasti by to mohlo výrazně přispět. Další palčivou otázkou je, kam vlastně jdou studenti, kteří dokončí dnes povinnou devítiletou školní docházku? Většina těch, řekněme nadanějších, sáhne po tom nejjednodušším a nejdostupnějším, a to jsou gymnázia. A začíná to už tím, že ještě v průběhu ZŠ odcházejí do víceletých gymnázií. Gymnázia se ale dnes bohužel spíš zaměřují na kvantitu, protože jsou motivována finančními dotacemi „na hlavu“. Tím de facto vysají celý trh se studenty a na průmyslovky už pak chodí jen ti s výrazně nižším potenciálem. A pak, logicky, dále pokračuje ve studiu jen opravdu malé procento z nich. No a tam začínají problémy technických vysokých škol, které se rovněž potýkají s nedostatkem studentů. Kdyby to ale bylo nastaveno tak, že by na gymnázia šel jen malý zlomek žáků ZŠ, tak by i výstup z odborných škol byl vyšší. Mít dítě na gymnáziu je dnes i otázkou společenské prestiže. Ambiciózní rodiče chtějí mít své děti na osmiletých gymnáziích. Když jejich dítě zůstane na ZŠ, tak to řada z nich chápe jako společenský propad. Je logické, že na tuto „poptávku trhu“ pak reagují např. soukromá gymnázia a výsledkem je současný stav. Souhlasím s tím a také to máme v rámci firmy jako téma – jak zatraktivnit technické profese. A naším „targetem“ není primárně přímo dítě, které se díky svému věku a nezralosti ještě nedokáže samo dobře rozhodovat, ale maminky. Jak já říkám: musíme si získat maminky. Ukažme jim, jak fungují naše firmy, jak se v nich daří našim zaměstnancům, jak se mohou profilovat, čeho mohou dosáhnout, jak vlastně vypadá jejich práce. A další cílovou skupinou jsou výchovní poradci. Proto u nás existuje projekt, v rámci kterého SST organizuje výjezdy výchovných poradců – převážně to jsou dámy. Když přijeli k nám do firmy, udělal jsem si na ně čas a chviličku jsem se jich ptal, jak se jim u nás líbilo. A byli úplně nadšení! Říkali, že vůbec nevěděli, jak taková firma vlastně funguje a jak to v ní chodí. A děkovali, že jsme je k nám pozvali. Na to jsem jim odpověděl: Vidíte a já bych teď na oplátku potřeboval, abyste o tom povyprávěl i svým žákům. A klidně zorganizujte na naše náklady exkurzi k nám. Provedeme vás tady a s dětmi si popovídáme, aby pochopily, že práce u nás není jen o tom, stát u stroje. Samozřejmě, že to je práce, u které se člověk může ušpinit, to je pravda. Je tady ale zároveň i spousta pozic, kde člověk může pracovat na naplnění svých osobních ambicí. Na Velký pátek děláme každoročně Den otevřených dveří, a to již asi 16 let. A nabádáme všechny naše zaměstnance, aby sem přivedli své rodiny, včetně dětí, aby také ony viděly, co je tady nového. A říkáme jim, aby přivedli i své známé. Vždy tam míváme i bohatý doprovodný program nejen pro děti. Nezapomínáme ani na občerstvení a hudbu, a to vše za výrazně lidové ceny – celou akci významně dotujeme, aby tam návštěvníků přišlo co nejvíce. Je to tradičně velmi úspěšná akce. Už jsme zažili, že se jí zúčastnilo 1 500 až 1 800 lidí, což je na náš malý Varnsdorf opravdu hodně. Sešli jsme se na stánku TOS Varnsdorf na EMO. Co jste letos do Hannoveru přivezli? Přivezli jsme sem zcela nový stroj WHT 130. Je to větší bratr stroje, který jsme tady měli před dvěma roky – WHT 110. Jedná se tedy o velice produktivní obráběcí centrum, rychlé, disponující 5 000 ot/min, mechanickým výsuvným vřetenem a samozřejmě lineárními pohony. Tady je v provedení stolovém, ale nabízíme ho i v provedení obráběcí centrum, tedy plně kapotované s možností automatické výměny technologického příslušenství. Zde demonstrujeme využití robotu pro automatickou výměnu nástrojů. Co vy a Průmysl 4.0? Tomu se tady věnujeme poměrně intenzivně. Prezentujeme zde systém TOS CONTROL, což je vlastně nadstavba nad řídicím systémem, do které agregujeme různé moduly a opce, jež rozšiřují možnosti stroje. Teď tady máme například možnost transferu dokumentace k obráběným dílcům, je tam možnost propojení externích kamer – to je užitečné pro obsluhu, která může například kontrolovat výběr nástrojů ze zásobníku, jenž je mimo dosah. Nabízíme i další aplikace, jako je například technologická kalkulačka, kalendář apod. Do budoucna plánujeme propojení většího počtu strojů přímo s podnikovým ERP systémem. Nebo možnost vzdálené diagnostiky přes mobilní telefony, tablety apod. To všechno bude integrováno do systému TOS CONTROL. Je to náš vlastní systém, který vyvíjíme ve spolupráci s RCMT. Uvidíme, kam až se dostaneme. Momentálně máme jednotnou platformu, na kterou potřebujeme všechny ty aplikace dostat. Je to podobné, jako když si stahujete jednotlivé aplikace pro mobilní telefon z App Storu. Ruku v ruce s těmito novými aktivitami se ale také mění požadavky na to, co budeme v budoucnu sami potřebovat. Už dnes hledáme aplikační inženýry, softwarové inženýry, kteří by se věnovali vývoji aplikací, které budou mít přidanou hodnotu pro zákazníka. Jaké řídicí systémy používáte? Máme tři základní řídicí systémy: nejčastější jsou Siemens a Heidenhain. Máme ale i Fanuc, který často vyžadují především zákazníci z Asie. S těmito třemi hlavními si vystačíme. Řídicí systém si volí sám zákazník. Zpravidla je jeho rozhodnutí podmíněno tím, co už má doma a s čím je zvyklý pracovat. Nám je to jedno. Umíme použít TOS CONTROL nad jakýmkoliv systémem. Na závěr otázka, na kterou se dnes ptají všichni. Pociťujete už i vy, jako TOS Varnsdorf, negativní dopad současné nestabilní geopolitické situace? Na tuto otázku vždy odpovídám stejně: naše obchodování s obráběcími stroji úzce koreluje s ekonomickým cyklem. Každý výkyv ekonomického cyklu je dřív nebo později cítit na našich objednávkách. Obráběcí stroje jsou zpravidla investiční zboží a investiční rozhodování firem je aktuální ekonomickou situací pochopitelně ovlivněno. Jasným důkazem je obchodní válka, která je dnes mezi Čínou a USA a která jednoznačně ovlivnila naše prodeje do Číny zásadním způsobem. Když se bavím s našimi zákazníky v Číně a ptám se jich, proč ještě neposunuli své investiční rozhodnutí do nějaké formy objednávky, tak mi říkají, že nevědí, jak dopadnou jejich zakázky. Rozhodli se, že teď nebudou investovat, počkají na uklidnění situace. Podobná situace je i s brexitem. My, jako TOS Varnsdorf, asi nebudeme brexitem zasaženi přímo, byť třeba i divokým vystoupením Velké Británie z EU, protože nemáme přímé prodeje do VB. Zprostředkovaně přes Německo to určitě pocítíme. Když porovnáme očekávání letošního roku s rokem předchozím, tak půjde minimálně o 15% pokles. A to ještě myslím bude úspěch, když to bude jen těch 15 %. Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně sil a energie ke splnění všech nemalých cílů, které jste si stanovil. A, koneckonců nám všem, brzkou stabilizaci politické situace v zahraničí a vstřícné postoje a aktivní spolupráci naší vlastní státní správy. Andrea Cejnarová
