Inovační strategie ČR mj. zdůrazňuje potřebu prezentace firem s významným inovačním a exportním potenciálem. Společnost Rieter CZ, s. r. o., s více než 500 českými zaměstnanci, součást švýcarského koncernu Rieter (ovládá cca 30 % světové produkce textilních strojů), mezi tyto firmy nepochybně patří. V Ústí nad Orlicí tak rozvíjejí skvělé tradice českého textilního průmyslu, v němž jsme byli světovou velmocí již v 60. letech minulého století. Není proto divu, že mateřský švýcarský textilní koncern Rieter sem umístil i část vlastního vývojového oddělení se stovkou českých vývojářů. Vedle tohoto výzkumného potenciálu se Rieter CZ také umisťuje po několik let mezi pěti českými exportéry roku s nejvyšší meziroční dynamikou nárůstu exportu. Tradice, zkušenosti a hlavně schopnosti českých techniků byly důvodem, proč švýcarský koncern Rieter v roce 1992 privatizoval tehdejší Elitex Ústí nad Orlicí. Integrací do jeho struktur a investicemi do technického vybavení se tak daří naplno využívat umu a kreativity českých pracovníků. Byl u toho tehdy i současný generální ředitel Rieter CZ Jan Lustyk, který tuto privatizaci hodnotí „jako velmi transparentní proces, kdy Světová banka a její pobočka IFC v České republice provedla tendr zájemců o privatizaci podniku Elitex, jejž švýcarská firma Rieter vyhrála, a po dvouletém procesu se stala jeho majitelem“. Bezvřetenová technologie z Čech dobyla svět Základní principy rotorového bezvřetenového předení byly sice popsány již v první polovině 20. století, avšak průmyslového využití se vynálezu dostalo až v jeho 60. letech. To ve Výzkumném ústavu bavlnářském (VUB) v Ústí nad Orlicí, Výzkumném ústavu textilního strojírenství (VÚTS) v Liberci a za podpory řady dalších podniků a institucí uvedli v život světově unikátní řešení, spočívající v kombinaci spřádacího rotoru a vyčesávacího válečku. Světlo světa spatřil prototyp bezvřetenového dopřádacího stroje BD 200 (1965) a rok nato byl zahájen ověřovací provoz jeho nulté série. V roce 1967 byl textilní stroj předveden jako jediný reprezentant nové technologie předení u příležitosti konání mezinárodní výstavy ITMA v Basileji. I když podle tehdejších pravidel této výstavy musel být exponát vystaven mimo areál výstaviště, přesto vzbudil obrovský zájem. Bezvřetenová technologie tak dobyla svět, byly uzavřeny licenční smlouvy se světovými „hráči“ v oboru, např. s japonskou firmou DAIWA a TOYODA, italskou firmou NUOVA SAN GIORGIO, Platt & Co z Velké Británie, Schubert & Saltzer ze SRN a Rieter ze Švýcarska. V roce 1970 vznikají první bezvřetenové přádelny u nás a v Evropě a pro rotorovou technologii pak byla průlomová světová výstava ITMA 1971 v Paříži, kde vystavovalo již 11 výrobců celkem 15 exponátů z oblasti bezvřetenového předení. Nová technologie z tehdejšího Československa se tak definitivně prosadila nejen jako vynález, ale i jako komerční „hit“ na světových trzích textilních strojů. V následujících letech však bohužel došlo v tehdejším Československu ve vývoji strojů pro bezvřetenové předení k určité stagnaci, dané nepřístupností nových špičkových technologií v oblasti automatizace a řídicí elektroniky, což vedlo ke ztrátám pozice na světových trzích. Po politických změnách v roce 1989 však byly tyto bariéry odstraněny. Dnes to hodnotí Jan Lustyk takto: „Díky vstupu koncernu Rieter se v ČR opět úspěšně obnovila tradice českého textilního strojírenství. S odstupem 28 let mohu říci, že to byla jediná možná a správná cesta pro zachování a rozvoj textilního strojírenství v Ústí nad Orlicí. Navíc to přineslo to tohoto kraje kvalitní pracovní pozice a nabídky zaměstnání.“ Podst atou inovací jsou špičkové digitální technologie K dalšímu rozvoji rotorového předení a jeho konkurenceschopnosti ve světě bylo nutné se zaměřit na: rozšíření rozsahu vypřádaných přízí a hledání jejich nových vlastností, vybavení strojů automatizačními prvky a moderní digitální řídicí elektronikou, zabezpečení kontinuální kontroly kvality vypřádané příze a odstranění případných vad, zvýšení produktivity strojů. Po privatizaci byly v portfoliu ústecké firmy dva stroje – plně automatizovaný stroj BDA 10, později BT 905, a manuální stroj BDA 10N, později BT 902, o který měli zákazníci zájem především kvůli významně nižší ceně. Jeho nevýhodou byla nutnost ručního zapřádání přetržené příze, kdy nebylo možné zajistit spojení přízí v požadované kvalitě. V roce 1998 se inženýrům vývojového centra Rieter CZ podařilo přenést klíčovou technologii elektronicky řízeného zapřádání z obslužného automatu stroje BT 905 na jednotlivá spřádací místa ručně obsluhovaného stroje a tím umožnit obsluze dosahovat vysoké kvality zápředků a následně i možnost nasazení elektronického systému měření kvality příze. Toto unikátní řešení bylo prezentováno světové veřejnosti na veletrhu ITMA 1999 v Paříži pod registrovanou značkou AmiSpin®. Bezvřetenový dopřádací stroj vybavený technologií AmiSpin® byl dodáván pod označením BT 903 a postupně prakticky vytlačil z nabídky původní stroj s ruční obsluhou BT 902. Následně byl stroj BT 903 významně inovován a pod značkou BT 923 byl úspěšně exportován do celého světa. Dnes je stroj prodáván pod názvem R 37 a jeho výroba byla přesunuta do Číny, na současně největší trh se stroji pro předení. Vývoj však zůstal kompletně v Evropě, tedy i v ČR. Posledním výsledkem inovací na rotorovém předení je plně automatický bezvřetenový dopřádací stroj R 70 (obr. 1). Byl vyvíjen v německém Ingolstadtu s podporou vývojářů z Rieter CZ a od roku 2019 se v Ústí nad Orlicí i vyrábí. Je vybaven individuální automatikou pro likvidaci přetrhu na každé spřádací jednotce. To umožňuje dosahovat vysoké účinnosti předení i při zpracování méně kvalitních vstupních surovin. Pro pohon spřádacího rotoru je použit individuální elektrický motor, uložený na magnetickém ložisku. Nejvyšší možná míra automatizace je nyní dostupná individuálně pro každou spřádní jednotku. To pak umožňuje dosažení velmi vysokých spřádacích otáček, zvýšení celkové flexibility a efektivity stroje a vzhledem k prakticky nulovému tření magnetického ložiska i značné úspory elektrické energie. Takto vylepšená spřádní jednotka R 70 zaručuje vysokou stabilitu předení a přispívá k vysoké pevnosti vypřádané příze. Technologie „BYpass“ a čištění rotoru během zapřádání nově umožňují příst i z pramene s vyšším obsahem nečistot. Stejnoměrnost příze společně s dobrou kvalitou zápředků přinášejí ty nejlepší výsledky v následných procesech zpracování příze. Další zásadní inovací vzešlou ze spolupráce Rieter CZ s kolegy mateřské společnosti Rieter je tryskový dopřádací stroj J 26 (obr. 2), jenž se rovněž sériově vyrábí v Ústí nad Orlicí. Stroj využívá pro výrobu příze nejmodernější známou metodu – zakrucování vláken ve vzduchovém víru pomocí tlakového vzduchu v trysce. Automatický, dvoustranný tryskový dopřádací stroj J 26 může být osazen až dvěma sty spřádních míst a šesti roboty. Díky vysoké odtahové rychlosti (až 500 m/min) přináší mimořádně ekonomický způsob předení. Stroj dosahuje 15 % úspor ve spotřebě energií díky konceptu s nezávislými pohony a jeho prostorová náročnost je až o 50 % nižší než jiné srovnatelné technologie. Technologické inovace uplatněné při vývoji tohoto stroje umožňují zákazníkům ovlivňovat skrze parametry příze i celkovou měkkost výsledného textilního produktu. Stroje na bázi této technologie nabízí na světovém trhu kromě společnosti Rieter pouze jediný další výrobce: japonská firma Murata. Automatizace a robotizace st ávajících textilních st rojů Zvýšení efektivity poloautomatického rotorového stroje zabezpečuje smekací robot ROBOdoff, vyvíjený ve vývojovém centru v Ústí nad Orlicí za podpory Rieter China. Toto přídavné zařízení lze využít nejen u nových strojů, ale i u těch, které jsou již v provozu. Smek plných cívek musela do dnešní doby provádět specializovaná obsluha v přesně stanoveném okamžiku, neboť při prodlevách je využití stroje sníženo. Obsluhu tak nahrazuje právě smekací robot, provádějící kontinuální smek bez přerušení předení. Funguje v blokovém režimu, kdy smeká jedno spřádací místo za druhým. Dále funguje také v tzv. delta režimu, kdy si sama spřádací jednotka „zavolá“ robot po dosažení požadované délky návinu. V době, kdy není smek cívek zapotřebí, funguje smekací robot v neméně důležitém režimu ofuku a čištění stroje. ROBOdoff tak snižuje náklady na pracovní sílu, a navíc usnadňuje zpracovatelnost plných cívek v následných procesech výroby textilií. Jeho sériová výroba je plánována v Rieter CZ od dubna 2020. Dalším automatizačním prvkem pro efektivnější obsluhu prstencových dopřádacích strojů je ROBOspin (obr. 3), který obnovuje předení v místech, kde došlo k jeho přerušení. Tím je celkové využití dopřádacího stroje téměř stoprocentní. Do budoucna se uvažuje s rozšířením možností vy-užití ROBOspinu i pro další činnosti, jako jsou čištění stroje, obsluha Rovingstopu, výměna běžců a další. ROBOspin také vyvíjí konstrukční tým v Ústí nad Orlicí s podporou vývoje ve švýcarském Winterthuru. Princip ROBOspinu je známý z konce 80. let minulého století, ale pro značné výrobní náklady a přesun výroby přízí do zemí s levnou pracovní silou byl jeho vývoj ukončen. Jeho renesance v současné době je dána nedostatkem zaměstnanců v textilním průmyslu v Turecku, Indii, Číně i USA a je o něj zájem v přádelnách na celém světě. Zejména proto, že je kompatibilní i se stávajícími stroji. V současnosti je v Ústí nad Orlicí nainstalováno šest prototypů ROBOspinu, na nichž se testuje funkčnost, životnost dílců a stabilita řešení. Zároveň je ve výrobě 30 kusů nulté série k expedici v dubnu letošního roku. K přípravě a úpravě vstupního materiálu pro předení slouží protahovací stroje. Ty protáhnou a ztenčí pramen na požadovanou jemnost, napřímí vlákna a vyrovnají jejich nestejnoměrnost. V současnosti se při změně hmotnosti pramene protahovaného materiálu musejí měnit skenovací válečky, což výrobní proces zpomaluje. Nutnost této výměny odpadá při použití automatizovaného protahovacího stroje RSB Modul 50, čímž se zvyšuje flexibilita výroby a snižují se provozní náklady. Nový inovovaný bezkontaktní typ skenovací technologie pro automatické nastavení parametrů vstupních pramenů a sledování jejich výstupu zaručuje lepší kvalitu pramene a příze. Inovace modulu charakterizují tyto parametry: dvě zóny průtahu pro optimální rovnoměrnost příze, úzká nastavitelnost vzdálenosti válců pro zpracování krátkých délek vláken, až pětinásobný celkový průtah snadno nastavitelný na ovládací jednotce. Tento produkt se konstruuje v Rieter Ingolstadt a vyrábí pouze v Ústí nad Orlicí. První prototyp byl v Ústí sestaven začátkem roku 2019 pro účely textilního veletrhu v Barceloně v červnu téhož roku. Aktuálně RSB Modul 50 vyrábějí také v nulté sérii pro koncové zákazníky pracovníci v Ústí nad Orlicí, za podpory vývojového oddělení v německém Ingolstadtu. V kraji, majícím ve vínku skvělé tradice umu lidí v textilním průmyslu, vymýšlejí a vyrábějí stroje na bezvřetenové předení světových parametrů. Rieter CZ navíc poskytuje nové kvalifikované pracovní příležitosti a díky nim se řadí mezi nejúspěšnější české exportní firmy. Ale nejen to. Ústečtí jsou tak navíc příkladem, že Česko nemusí být levnou montovnou, jak se některým českým firmám se zahraniční majetkovou účastí často podsouvá. Doc. Ing. Milan Kašík, CSc. Foto: archiv Rieter cz
