Pro zlepšení účinnosti čištění průmyslových odpadních vod a „dobývání“ cenných surovin v nich obsažených spojily své vědecké síly hned čtyři německé instituty. Na čištěné a separaci se podílejí i „inteligentní“ membrány. Spotřeba vody ve světě neustále narůstá. Značný podíl má přitom na svědomí průmysl, kde by pro její úspory mohly promluvit účinné technologie na čištění a recyklaci vody. V ideálním případě by také mohly umožnit znovuzískání energie a cenných surovin pro opětovné použití ve výrobě. I když kvůli přísným předpisům pro vypouštění splašků do řek a účinným čistírnám odpadních vod s vícestupňovými filtry a biologickými čisticími systémy v současnosti dosahuje kvalita „recyklace“ odpadních vod vysoké úrovně, stále je ještě co zlepšovat. S ohledem na úbytky podzemních vod roste především potřeba schopnosti čištění vod na úroveň možnosti jejího opakovaného používání. Ve Fraunhoferově institutu IKTS (Fraunhofer- Institut für Keramische Technologien und Systeme — institut pro keramické technologie a systémy) nedávno s přispěním ISE (Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme — institut pro solární energetické systémy), IMWS (Fraunhofer-Institut für Mikrostruktur von Werkstoffen und Systemen — institut pro mikrostrukturu materiálů a systémů) a IME (Fraunhofer-Institut für Molekularbiologie und Angewandte Oekologie — institut pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii) spustili projekt, jehož cílem je pozvednout čištění průmyslových odpadních vod pomocí nových metod na ještě vyšší úroveň. Dalším cílem je pak dostat z odpadních vod recyklovatelné materiály nebo procesní chemikálie, které by byly v průmyslu opět využitelné. Týká se to například různých solí nebo kovů. Na vývoj nových metod používají výzkumníci Fraunhoferových institutů sérii testovacích kontejnerů v areálu čistírny odpadních vod Bitterfeld-Wolfen, která je jednou z nejmodernějších v Německu. Kromě komunálních odpadních vod čistí především průmyslové odpadní vody z téměř 300 společností v chemickém parku Bitterfeld-Wolfen, jednom z největších v Evropě. Při kombinaci konvenčních metod do nových procesů se tu pracuje především na inovativních technologiích. Jedním z příkladů jsou inteligentní, přepínatelné membrány, které „rozpoznají“ určité mikropolutanty a následně je oddělí. Kromě membrán, biologických a elektrochemických metod využívají vědci také nejmodernější senzorovou technologii. Testují například výkon inovativních senzorových systémů, které pracují na bázi povrchové plazmonové rezonanční spektroskopie. Senzor tu zaznamenává změněný index lomu světla, měří koncentraci škodlivin ve vodě a může být využit k řízení čisticího procesu. Kromě testování nových technologií pro čištění průmyslových odpadních vod je náplní projektu řešit i co se zbytky, které při čištění vznikají. Vyvíjejí tu např. systém zpětného získávání surovin v odpadních vodách pro firmy z chemického průmyslu. /Jiří šmíd/
