Na letošním leteckém salonu v Le
Bourget v Paříži předváděli testovací
komoru pro výzkum teplotního
namáhání konstrukce letadel.
Fraunhoferův institut pro fyziku
budov (IBP) se sidlem v Holzkirchenu
v Německu rozšířil své aktivity
i na letecký průmysl. V rámci technologické
iniciativy (JIT) se připojili
ke společnému programu CSSA
(Clean sky support action), který je
zaměřen na posílení technologických
schopnosti evropského leteckého
průmyslu. Pod vedením francouzské
skupiny Airbus vyvinuli experti
z Francie, Německa, Španělska, Itálie,
Švédska a Británie zkušební komoru,
která umožní získat podrobný
obraz energetické bilance v letadle.
Badatelé z IBP se zaměřili na prudké
změny teplot, kterým je letadlo v provozu
vystaveno. Například když startuje
z letiště v suché poušti Dubaje,
kde je teplota pláště trupu letadla okolo
80 °C a za několik málo minut je
ve výšce 10 až 12 km schlazen v mrazivém
prostoru na -20 °C, probíhá v plášti
obrovské pnutí. Dalším předmětem
výzkumu je energetická optimalizace
interiéru letadla, systémů klimatizace,
osvětlení a zdrojů elektrické energie.
Vedoucí pracovník projektu dr. Gunnar
Grün z Fraunhoferova institutu vysvětlil,
že hlavní součástí tepelné zkušební
komory je letecký kalorimetr ve skříni
s řiditelným tlakem, kde lze simulovat
podmínky volného prostoru kolem
letadla na zemi i za letu, a také prostředí
uvnitř letadla. Rozměry komory
jsou dostatečně prostorné pro umístění
kovových nebo plastových segmentů
pláště trupu letadla.
Zkušební komora umožní osvětlit
působení změn teploty na chování
systémů letadla. Badatelé předpokládají,
že získají data pro hodnocení
vzájemných vztahů mezi součástkami,
materiály a okolní teplotou. Tato
data jsou zvláště potřebná proto, že
průběžně vzniká mnoho nových elektrických
a konstrukčních dílů, které se
montují do tradičních konstrukcí trupů
letadel. Některé jsou umístěny v kokpitu,
ale mnoho systémů je umístěno
v zádi letadla, která není tak tepelně
izolovaná jako prostor pro cestující.
To může ovlivnit jejich provozní
spolehlivost. Na druhé straně za letu
produkuje osvětlení kabiny a zařízení
na ohřev stravy, videosystémy a další
zdroje ztrátové teplo, které se odvětrává.
Dr. Grün zdůrazňuje, že testovací
komora poslouží i ke studiu efektivního
využití tohoto zbytkového tepla
ke zhospodárnění energetického režimu
letadel. /šu/