Teplo z hlubin začne v českých městech nahrazovat uhlí

Náhrada uhlí je na obzoru. Zatímco teplárny žádají vládu, aby jim zajistila toto palivo na další roky a doly požadují prolomit ekologické limity na těžbu, některá města se vydávají vlastní cestou. Na uhlí už nechtějí spoléhat. Nejen že ho může být během několika let nedostatek, ale výroba tepla a elektřiny z něho se asi výrazně kvůli platbám za emisní povolenky prodraží. Během příštích let proto začne z tepláren vytěsňovat uhlí v českém prostředí dosud nepoužívaný zdroj energie – teplo z hlubin země. O tomto způsobu vytápění uvažují nyní například v Lovosicích, Mělníce, Chomutově, Semilech, Liberci, Nové Pace. Nejdále jsou přitom v Litoměřicích. Do hry také vstupují velké energetické firmy jako je ČEZ a Moravské naftové doly, které nedávno koupily v zahraničí vrtací soupravu. S elektrárenskou společností chtějí rozvíjet nový byznys v energetice. Není ledajaký. Běžná cena v Evropě se pohybuje 1000 eur za vyvrtaný metr. A vrty budou hluboké několik tisíc metrů. „Určité aktivity v této oblasti máme, existují rozpracované projekty,“ uvedl k zájmu o využití netradičního zdroje energie manažer komunikace ČEZ Martin Schreier. Spolupráci s Moravskými naftovými doly pro tuto chvíli ale nepotvrdil. „Ještě před rokem jsme museli možné investory přemlouvat, aby to zkusili, nyní nestačíme vyřizovat zájemce,“ hodnotí prudký nárůst zájmu o využití geotermální energie Vlastimil Myslil, spolumajitel firmy Geoterm. Je jedním z mála českých průkopníků jednoho z nejslibnějších zdrojů čisté energie. Naftaři ukázali cestu Problém je pouze v tom, že zatím v jediném českém městě se nevyužívá geotermální energie k vytápění nebo k výrobě elektřiny. Na českém trhu se jedná o nový, nevyzkoušený zdroj energie. Teplo nebo elektřina z geotermálních systémů se ale v současnosti vyrábí již ve 21 zemích na všech kontinentech. Nemusíme přitom chodit daleko. Prudký rozvoj zaznamenává i v Evropě například Francie nebo Německo, kde na tento způsob vytápění plánuje přejít dokonce metropole Bavorska Mnichov. V současnosti technicky dostupný potenciál hlubinného tepla v České republice je ale obrovský. Představuje asi 50 000 MW, to znamená výkon 25 obřích elektráren ve velikosti jaderné elektrárny v Temelíně. „Není problém dnes využít teplo z hloubky pěti kilometrů,“ upozorňuje Vlastimil Myslil. Cesty do hlubin země za teplem otevřeli v posledních letech naftaři. Za černým zlatem pronikají stále do větších hloubek, dnes ropu hledají v hloubkách i osm a více kilometrů. Zdokonalili vrtací techniku a ta nyní trochu paradoxně otevírá cestu úplně jinému zdroji energie, přírodnímu teplu. Nejlevn ější teplo má být v L itoměřicích Využití geotermální energie není ve většině případů vázáno na horké vodní prameny jako na Islandu. Na to nemůže většina zemí zvláště v Evropě spoléhat. Energetici se s vrtnými soupravami vydávají za teplem a do podzemí vodu vtlačují. Ta se zde v hloubkách kolem pěti kilometrů ohřeje na teplotu kolem 200 oC a vařící hledá cestu jiným vrtem zpět na povrch. Tato technologie známá pod názvem Hot- DryRock a zkratkou HDR (česky horká suchá hornina) se patrně poprvé v Česku uplatní v Litoměřicích. „ Topíme uhlím a přitom chodíme po teplu,“ říká s trochou nadsázky vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litoměřicích Pavel Gryndler. Město zakončilo již loni první etapu projektu využití geotermální energie. Voda z ověřovacího vrtu, který je hluboký přes 2100 metrů, dosáhla předpokládané teploty přes 60 oC. Na zkušební vrt přispělo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 80 miliony korun. Nyní mají v Litoměřicích připraven projekt, který by zabezpečil městu čistý zdroj vytápění již v roce 2010. Vrty by měly dosáhnout hloubky pěti kilometrů. Hodnota projektu je přes miliardu korun, většina prostředků má pocházet z Evropské unie. S městem těsně spolupracuje i místní teplárna na uhlí Energie holding, která patří skupiny MVV Energie. „Po určitou dobu by teplárna na uhlí jistila chod geotermální teplárny,“ říká ředitel Energie holding Bohumír Fíla k budoucnosti obou teplárenských zdrojů. Teplárna ale chce přejít na čistý zdroj energie nejen z ekologických důvodů. Smlouvy s těžaři na dodávky uhlí se jí uzavírají velice těžko. Navíc se již dnes neoficiálně v Litoměřicích hovoří o tom, že geotermální výtopna nabídne lidem asi nejlevnější centrálně dodávané teplo v republice. Padají i čísla kolem 150 Kč za gigajoule, to by bylo třikrát méně než je celostátní průměr. I při této ceně by projekt měl mít velice dobrou návratnost. Vít Smrčka