Pokračování z minulého čísla
Zaregistrovali jste před loňskými
vánocemi pokus zvýšit DPH na tepelnou
energii? Nešlo o žádnou maličkost.
Ve hře se ocitlo cca 1,5 milionu
(!) českých domácností, které jsou
zásobovány teplem ze systémů centrálního
vytápění (CZT). Nuže: průměrná
roční spotřeba tepla na centrální
vytápění a přípravu teplé vody
činí cca 40 GJ/byt/rok. Při průměrné
ceně tepla 400 Kč/GJ (na konci roku
2007) a zvýšení DPH na 19 % by roční
zátěž těchto domácností vzrostla
o 3,3 mld. Kč. Každý byt by si připlatil
v průměru 2200 Kč. Ročně.
Spotřeba energií v českých domácnostech
činí 25 % celkové energetické
spotřeby ČR. Významný podíl
přitom připadá na výrobu a spotřebu
tepelné energie. Ta činí 80 %, především
pro vytvoření přijatelné tepelné
pohody v bytě a pro ohřev teplé vody.
V ČR máme 3 670 000 trvale obydlených
bytů. Průměrná roční spotřeba
tepla na vytápění a přípravu teplé
vody činí 40 GJ/byt/rok. Při zatížení
paliv ekologickou daní podle stávajícího
návrhu nutně dojde ke zvýšení
ceny tepelné energie a tedy ke zvýšení
roční zátěže rozpočtů domácností,
včetně domácností napojených na
ekologické systémy CZT. Z pohledu
samotných výrobců a distributorů je
neméně trpkým faktem, že v minulosti
již vynaložili nemalé finanční
prostředky na ekologická opatření.
Průměrná cena tepelné energie tepla
v roce 2005 byla 350 Kč/GJ. Na konci
roku 2007 lze očekávat průměrnou
cenu cca 400 Kč/GJ. Při zatížení ekologickou
daní by se cena tepla zvýšila
o 13 až 20 Kč/GJ (spodní hranice
zemní plyn, horní hranice hnědé
uhlí). V roce 2015 by ceny vzrostly
o 26 až 132 Kč/GJ při použití moderních,
automatických a regulovaných
topných systémů. Při použití starých
topných systémů s nižší účinností
se zvýšení může vyšplhat až na 185
Kč/GJ.
Průměrná domácnost po navýšení
roční platby za tepelnou energii
z hnědého uhlí z titulu ekologických
daní už v roce 2007 v průměru připlatí
cca 1000 Kč/rok/byt, v roce
2015 nepřehlédnutelných 6600 Kč,
u starých kotlů i 9250 Kč/rok/byt.
Z černého uhlí v roce 2007 asi 650
Kč/rok/byt, v roce 2015 pak 4 330
Kč, u starých kotlů i 6100 Kč/rok/
byt. Ze zemního plynu 650 Kč/rok/
byt v roce 2007 a 1050 Kč u starých
kotlů i 1590 Kč/rok/byt v roce 2015.
Další zatížení rozpočtů domácností
pak bude představovat ekologická
daň z automobilů, která je rovněž
součásti Ekologické daňové reformy.
Neopodstatněné zvyšování ekologické
daňové zátěže nad rámec
požadavků EU se u paliv nepromítne
jen do cen tepla pro obyvatelstvo.
Pocítí je rovněž průmysl, a to
v podobě výrazného zdražení tepelné
energie. V případě zásobování systémy
CZT, agregovanými většinou
s efektivní KVET, hrozí snížení konkurenceschopnosti
samotného způsobu
ekologického zásobování teplem.
A jak již bylo řečeno: nakonec bude
devalvován i úspěch vlády dosažený
zachováním snížené DPH u tepelné
energie z centrálních zdrojů.
Jak zareagují domácnosti? Nepřiměřené
sazby a růst ekologických
daní povede nepochybně ke spalování
"všeho co hoří". Tedy k pravému
opaku cílů, které má reforma sledovat.
Nepřiměřeně vysoké daně budou
generovat růst koncentrací emisí a
zhoršení místní podmínek životního
prostředí.
PŘEŽIJE DÁLKOVÉ TEPLO DPH,
NAP II A EKOLOGICKOU DAŇOVOU
REFORMU?
Buďme optimisté a věřme tomu.
Jak Národní alokační plán (NAP)
a systém obchodování s emisními
povolenkami, tak EDR musí být
vedeny snahou podpořit ekonomičtější
a ekologičtější technologie
získávání a hospodaření s energií,
snížit naši energetickou závislost na
importu energie. Pokud by měly jakkoliv
působit v neprospěch systémů
CZT a KVET, logicky by to přineslo
pochybnosti o jejich celkovém smyslu.
Nejenom evropští, ale i domácí
politici musí schvalovat dokumenty,
které podpoří moderně koncipované
a provozované teplárenství.
Nová pravidla pro NAP II musí
u systémů CZT zohlednit řadu specifik,
které toto podnikání se statutem veřejné
služby má. Vedle různé klimatické
náročnosti jednotlivých let i tvorbu
dostatečných rezerv povolenek. Jen za
leden 2006 domácnosti spotřebovaly
o pětinu více tepla než za stejné období
vloni. Musí se také změnit tristní vztah
k nově připojovaným a přepojovaným
odběratelům. Pokud teplárna připojí
nového odběratele, který nepostaví
nový zdroj znečištění, musí pro něho
nakoupit další povolenky a de facto
je penalizována. Ač právě jeho připojením
naplňuje pozitivní cíl NAP - eliminovat
emise. I nadále třeba zachovat
bonusy na KVET. Právě ta je (vedle
úspor a využití obnovitelných a druhotných
zdrojů energie) nejefektivnějším
a ekologicky nejšetrnějším způsobem
získávání energie.
Při rozvahách o EDR bychom všichni
měli ctít limity EU a náš úspěšný přístup
k plnění emisních kvót Kjótského
protokolu. Bude těžké vysvětlit voličům
(a nejenom letos v červnu), proč prvotní
návrhy EDR několikanásobně převyšují
daňové kvóty navržené Evropskou
komisí? A také proč pouze odběratelé
napojení na CZT hradí v ceně
dálkového tepla ekologické ošetření
výroby a dodávek tepla (odsíření, denitrifikace,
čištění spalin, zachycování
popílku ve spalinách, čištění vod, ukládání
odpadů a další). Tušíme co počít s
domácnostmi s individuálním vytápěním
pevnými, plynnými a kapalnými
palivy, jež platí většinou pouze palivo
bez jakékoliv účasti na hrazení externalit?
EDR tuto nespravedlnost zatím
plasticky neřeší.
Dálkové vytápění se muselo
vyrovnat s řadou přísnějších zákonů
a norem, včetně státní podpory konkurenčních
způsobů vytápění - elektřinou
a zemním plynem. Většina systémů,
které obstály, slouží dodnes. Povinnost
dálkově zásobovat teplem odběratele
je pro teplárenské společnosti
zakotvena v zákoně. Naopak jedním
z omezujících faktorů pro teplárenské
společnosti je fakt, že nemohou přesunout
svoje působení do výhodnějších
lokalit s levnějším palivem, levnější
pracovní silou, či se zdravějším podnikatelským
prostředím.
Topná sezona 2005-2006 pomalu
končí. Nikoliv problémy, které třeba
urychleně řešit a vyřešit před startem
té příští. /lav/
