Téměř všechny velké teplárny, které v České republice zásobují krajská a statutární města, budou již ve II. polovině příštího roku připraveny plnit nejpřísnější normy pro ochranu ovzduší. Díky modernizaci jejich zařízení dojde k dalšímu razantnímu snížení emisí znečišťujících látek. „Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší vyvolané požadavky směrnice o průmyslových emisích dosáhnou do konce příštího roku přibližně 18 mld. korun,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Do roku 2020, který je pro velké teplárny závazným termínem plnění požadavků nejlepších dostupných technologií, přesáhnou celkové náklady patrně 20 mld. korun.“ Výsledkem bude prokazatelné snížení emisí, oxidů síry o 65 %, oxidů dusíku o 55 % a emisí tuhých znečišťujících látek o téměř 50 %. „Velké elekt rárny a teplárny během dvou let prakticky zmizí z mapy znečištění,“ doplnil Topolánka ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Kvalita ovzduší pak bude záviset na emisích z dopravy a lokálního vytápění. Bohužel, právě v těchto oblastech nelze v nejbližší době očekávat významné snížení emisí.“ Zásadního snížení emisí se díky ekologizaci tepláren dočkají v nejbližší době třeba obyvatelé Českých Budějovic, Hradce Králové, Chomutova, Karviné, Lovosic, Mělníka, Ostravy, Pardubic, Plzně, Sokolova, Strakonic, Plané nad Lužnicí nebo Třince. Do zmiňovaného roku 2020 by v rámci přechodného plánu měly nové limity plnit i teplárny v ostatních městech. Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a v lokálních kotlích na pevná paliva je značný. Podle představitelů sdružení s ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco mnohem čistší teplárny je platit musí. Ještě v roce 2007 vypustily velké a střední zdroje znečištění (mezi něž teplárny pat ř í) do ovzduší celkem 17 997 t prachu – skoro stejně jako malé zdroje nebo lokální topeniště s 18 850 t. Do roku 2012 se emise prachu u elektráren, tepláren a větších kotelen snížily o 46 %, zatímco emise malých zdrojů naopak vzrostly o 23 % (na 23 251 t). Přitom 30 největších ekologizačních projektů v teplárnách přinese absolutní snížení emisí SO2 o 18 500 t, NOx o více než 10 000 t a prachu o 306 t za rok. Těžiště znečištění nebude na straně velkých energetických zdrojů ani v případě emise oxidů dusíku (NOx). Jejich podíl klesne zhruba na třetinu. U dopravy se tak radikální snížení v dohledné době neočekává. Oživení ekonomiky naopak počítá s dalším rozvojem transportu, kde by měly růst i emise NOx. Právě doprava bude jejich hlavním producentem. Pokud jde o emise oxidu siřičitého (SO2), uhelné teplárny hrají důležitou roli a mají podíl na výrazném poklesu jeho produkce emisí: o více než 92 % (v letech 1990–2013). /pk/