Do každé třetí české domácnosti
dodávají tepelnou energii systémy dálkového
zásobování teplem. Teplárenské
společnosti tak přebírají starost
o zajištění tepelné pohody i teplé vody
pro téměř 1,5 milionu našich domácností.
Na výrobních i distribučních
zařízeních provádějí potřebnou údržbu,
renovace, investice do zvyšování
účinnosti nebo využití obnovitelných,
alternativních či druhotných zdrojů
energie. Ve spolupráci s energetiky,
bytovými družstvy, majiteli, správci
nebo provozovateli budov sledují hospodaření
tepelnou energií a pomáhají
dosahovat energetických úspor.
Jaká bude (nebo by mohla být) nejbližší
budoucnost tohoto energetického
odvětví? Systémy dálkového
zásobování teplem souběžně pomáhají
plnit požadavky na ochranu životního
prostředí a snižování jeho zátěže.
Nezřídka jsou pro města a obce pohotovými
infrastrukturami k využívání
obnovitelných a alternativních zdrojů
energie. Konečným uživatelům poskytují
samostatné rozhodování o režimu
vytápění a tepelné pohodě podle individuálních
potřeb. Jde tedy o moderní
způsob zásobování energií, který je přátelský
životnímu prostředí.
Systémy centrálního zásobování teplem
(CZT) s kombinovanou výrobou
elektřiny a tepla (KVET) při využití
místních obnovitelných zdrojů energie
plně odpovídají posledním trendům.
Vyhovují programovému prohlášení
nové české vlády i snaze EU o efektivnější
využívání primárních paliv
a snížení energetické závislosti i ekologické
zátěže. Moderní teplárenství nabízí
poměrně jednoduché a již prověřené
a osvědčené řešení - Systémy dálkového
vytápění a chlazení jako pohotové
energetické infrastruktury – i s ohledem
na celosvětový poplach kolem změn klimatu
vyvolaných lidskou činností.
SYSTÉMY CZT - POHOTOVÉ
ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY
Základem takových systémů je distribuční
tepelná síť a stávající teplárenské
zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny
a tepla. Současné úspory tepla při
vytápění a přípravě teplé užitkové vody
umožňují připojování dalších odběratelů
bez nároků na výstavbu a zprovoznění
nových teplárenských kapacit. Pro další
rozšiřování, tedy zahušťování sítí a připojování
nových odběratelů lze využít
místní zdroje energie – obnovitelné,
alternativní či druhotné.
Třeba spalování paliva, které vznikne
po vytřídění komunálních odpadů.
Buď v samostatné spalovně (jedná-li se
o velkou aglomeraci), nebo jako spoluspalování
po úpravách ve stávajících
zařízeních. Pro snížení emisí skleníkových
plynů se nabízí rovněž spalování
čisté biomasy, event. ji využít pro
spoluspalování s jinými pevnými palivy
v moderních fluidních spalovacích
technologiích. Při přípravě teplé užitkové
vody se již dnes ověřují možnosti
solárního ohřevu vody. V řadě průmyslových
měst se využívají k centrálnímu
zásobování teplem přebytky tepla - ze
sklářských pecí, či z hutních podniků.
Stranou nezůstává ani geotermální energie
ukrytá v ohřátých rezervoárech
spodní vody nebo využívající metodu
horké skály v několikakilometrových
hloubkách.
Nejmodernější kondenzační elektrárny
dosahují účinnosti kolem 45 %.
Řada našich elektráren s odběrem tepla
vykazuje (díky využití tepla pro systémy
dálkového zásobování teplem)
účinnosti 55 až 60 %. Bohužel, některá
ekologická hnutí je popisují jako obstarožní
uhelné dámy či špinavé dinosauři.
Tyto elektrárenské a teplárenské zdroje
však vyčistily ovzduší v Praze, v Hradci
Králové, v Pardubicích, v Plzni, v Ostravě,
v Brně a v dalších velkých i menších
městských aglomeracích. Mnohdy to
ze strany jistých ekologických iniciativ
spíše vypadá, že jde o snahu „uekologizovat“
naši energetiku, než racionálně
řešit dopady získávání energie na životní
prostředí. To co v západní Evropě
probíhalo po desetiletí jako dlouhodobý
proces ekologizace zdrojů, stihla česká
energetika v polovině 90. let minulého
století za pár roků a při nákladech desítek
miliard korun.
CO AKTUÁLNĚ ŘEŠÍ ČESKÉ
TEPLÁRENSTVÍ?
Ve hře je především podpora kombinované
výroby elektřiny a tepla a využití
obnovitelných, alternativních a druhotných
zdrojů energie. Stále nedostatečně
jsou ohodnoceny prokazatelné přínosy
a efekty v oblasti úspor primárních paliv,
a s tím související snižování emisí skleníkových
plynů i další zátěže životního
prostředí z energetických výrob.
Při II. obchodovacím období Národního
alokačního plánu na roky 2008-12
je třeba zohlednit klimatické podmínky
a zachovat bonusy. Nevyřešena zůstává
otázka navýšení povolenek při přepojení
odběratelů rušících se zdrojů nespadajících
pod NAP. Je třeba řešit problém
nových připojení: ať již jde o bytové
domy, občanskou vybavenost či průmyslové
areály, které místo nových
zdrojů využijí tepelnou energii stávajících
zdrojů spadajících pod NAP. Paradoxně
by tak teplárny byly povinným
nákupem povolenek pro nové odběratele
trestány za to, co je podstatou celého systému
obchodování s povolenkami: totiž
snížit emise a zefektivnit výrobu energie.
Pro poskytovatele podpůrných přenosových
služeb současná korekce kryje
rizika nedostatku povolenek při nárůstu
výroby silové elektřiny jen částečně.
Podle Energetického zákona je z titulu
„veřejné služby“ teplárenský sektor povinen
zásobovat odběratele teplem. Případný
nedostatek povolenek může způsobit
růst cen tepla a ohrozit žádoucí rozvoj
systémů dálkového zásobování teplem.
Samostatnou kapitolou jsou ekologické
daně a daň z přidané hodnoty na
tepelnou energii. Od 1. ledna 2008 by
mělo platit navrhované zdanění v minimální
výši požadované evropskou
směrnicí. V principech je uvažováno
osvobození (nulová daň) ze zdanění
pro elektřinu z KVET, obnovitelných
a druhotných zdrojů energie. Vzhledem
k ekologickým efektům vznikajícím
při těchto způsobech výroby elektřiny
a dálkově dodávaného tepla, které
jsou EU požadovány a podporovány,
považujeme toto osvobození za žádoucí
a nezbytné. Tepelná energie je zatím
zatížena sníženou 5procentní sazbou
DPH. Výjimka EU platí do konce letošního
roku. ČR se v rámci EU podařilo
(ve spolupráci s dalšími státy s rozvinutými
systémy dálkového zásobování teplem)
prosadit podmínky pro zachování
snížené sazby DPH u tepelné energie na
neomezenou dobu. Zachování snížené
sazby DPH je významnou podporou pro
další rozvoj KVET a dálkového zásobování
teplem. Zachování snížené sazby
DPH pro tepelnou energii po 31. prosinci
2007 však zatím nebylo zapracováno
do české legislativy. Zvýšení sazby DPH
u tepelné energie by znamenalo zvýšení
výdajů za teplo pro 1,5 milionu připojených
domácností v celkové výši kolem
3,9 mld. Kč, tedy průměrně 2600 Kč za
rok na každou domácnost.
STRATEGICKÁ DOPORUČENÍ
PROJEKTU ECOHEATCOOL
Připomeňme si také některá ze strategických
doporučení studie týkající se
evropských trhů s teplem a chladem,
určené pro rozhodující autority a tvůrce
koncepcí těchto trhů. Koncepce by měly
dále rozšiřovat možnosti dálkového
zásobování teplem a chladem. Stranou
by neměla zůstat ani evropská legislativa.
Je třeba optimálně se zapojovat do
koncepcí využití lokálně dostupných
zdrojů energie. Koncepce by měly
zohledňovat stabilitu trhu, zvažovat
jeho sociální rozměr a zabránit pokřivením
znevýhodňujícím odběratele dálkového
zásobování teplem a chladem.
Přínosy a náklady vztažené k využití
obnovitelných a alternativních zdrojů
energie a kombinované výroby elektřiny
a tepla by měly být řádně rozděleny
mezi účastníky trhu, aby byla umožněna
dobrá návratnost a investice do
infrastruktury.
Jaké závěry plynou z evropské studie?
Systémy dálkového zásobování
teplem a chladem jsou důležitou součástí
evropského energetického systému.
A to především vzhledem k jejich
vysoké energetické účinnosti, zabezpečení
zásobování a snížení dopadu
na životní prostředí. Mohou doplňovat
nebo dokonce snižovat a nahrazovat
primární energii fosilních paliv dostupnými
lokálními zdroji energie a tepla.
Ke dvěma hlavním přednostem systémů
dálkového zásobování teplem patří
jejich schopnost recyklovat přebytky
tepla z existujících systémů a možnost
rychlého využití místních obnovitelných
a alternativních zdrojů energie. Zároveň
nabízejí 2 základní výhody systémy dálkového
zásobování chladem: využívají
přebytek zdrojů tepla pro účely chlazení
v letním období a zároveň snižují letní
přetížení v distribuci elektřiny.
Bohužel, stále se najdou lidé, kteří
systémy dálkového zásobování teplem
berou jako něco vnuceného, omezujícího
nebo dokonce zastaralého. Opak
je pravdou. Dálkové zásobování teplem
je svobodný, moderní a k životnímu
prostředí ohleduplný způsob
zajištění tepelné pohody při zachování
vysokých standardů a komfortu této
veřejné služby. Je to dar, který nám
zanechala generace našich dědů. Jen
na nás záleží, jak o něj budeme pečovat
a rozvíjet ho.
Teplárenské sdružení
České republiky