Ve svém prohlášení připomíná,
že závazek podílu OZE na celkové
produkci elektřiny v roce 2010 se
podařilo splnit, ale za cenu extrémních
nákladů a zatížení cen elektřiny
na dlouhá desetiletí. Ve stávajícím
systému, jenž preferuje výrobu
elektřiny, může být nový závazek
13procentního podílu OZE (je stanoven
na hrubé domácí spotřebě
energie do roku 2020) splněn jen
za cenu obrovských nákladů pro
spotřebitele elektřiny. Změnit by
to mohl nový Zákon o podporovaných
zdrojích energie a změna přístupu
ERÚ.
Nový závazek ČR již není formulován
jako podíl na hrubé domácí spotřebě
elektřiny, ale veškeré energie
(v podílu OZE do roku 2020). Výroba
tepla z obnovitelných zdrojů má
z hlediska jeho plnění úplně stejnou
váhu, jako výroba elektřiny. Vzhledem
k tomu, že biomasy je v ČR jen velmi
omezené množství, je nezbytné zajistit
její využití s maximální účinností. A to
nejlépe v kombinované výrobě elektřiny
a tepla. V současné době je však
systém podpory nastaven tak, že se
výrobcům vyplácí vyrábět maximální
množství elektřiny bez ohledu na nízkou
účinnost využití obnovitelného paliva.
Většina zelené energie tak končí
v chladicích věžích elektráren. Přiměřené
zvýšení příplatku za kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla by vytvořilo
motivaci pro dodávky tepla z OZE
a v konečném důsledku by vzhledem
k efektivnějšímu využití paliva snížilo
celkové náklady na podporu, které platí
konečný spotřebitel.
„Za stávající praxe využívání biomasy
s účinností kolem 30 % není
dosažení závazného cíle podílu obnovitelných
zdrojů na hrubé domácí
spotřebě energie v ekonomických
možnostech ČR“, řekl předseda výkonné
rady Teplárenského sdružení
ČR Mirek Topolánek. „Návrh zákona
o podporovaných zdrojích jde správným
směrem. Svůj přístup by však
měl přehodnotit také ERÚ a nastavit
systém podpory tak, aby byl závazek
splněn s co nejnižšími náklady pro
spotřebitele. V případě biomasy je
jednoznačně klíčem kombinovaná výroba
elektřiny a tepla“.
„I kdyby se stávající podpora kombinované
výroby zvýšila 10krát, byla
by celková podpora na jednotku
obnovitelné energie v případě kombinované
výroby elektřiny a tepla
pořád čtyřikrát nižší než při kondenzační
výrobě elektřiny bez využití
tepla“, poznamenal k tomu ředitel
výkonného pracoviště Teplárenského
sdružení Martin Hájek. „Může se to
zdát paradoxní, ale zvýšení podpory
kombinované výroby elektřiny a tepla
z biomasy je pro spotřebitele výhodné,
protože vede ke snížení celkových
nákladů podpory OZE v ČR. Pokračování
stávající preference kondenzační
výroby elektřiny z OZE je energeticky
nesmyslné a ekonomicky zničující.“
Vládní návrh zákona o podporovaných
zdrojích energie považuje
(v souladu se směrnicí EU) za biomasu
také biologicky rozložitelnou složku
komunálního odpadu a předpokládá
podporu energetického využití
odpadu. Energetické využití komunálního
odpadu by mohlo pomoci plnit
závazek ČR v oblasti podílu energie
z OZE podstatně levněji, než nákladné
pěstování energetických plodin.
„Třídění biologicky rozložitelné
složky z komunálního odpadu je technicky
obtížné, energeticky náročné
a nemá žádný ekonomický smysl.
Vzniklo by obrovské množství kontaminovaného
kompostu, jehož jediné
smysluplné využití by bylo opět
ve výrobě energie“, zdůrazňují oba
představitelé Teplárenského sdružení
ČR. „Je naprosto absurdní na jedné
straně podporovat pěstování energetických
plodin místo potravin na zemědělské
půdě a současně připustit
vyvážení odpadní biomasy obsažené
v komunálním odpadu na skládky.“