Zatímco teplárny uvádějí na internetu ceny tepla, které zahrnují všechny náklady související s dodávkou, někteří nepoctiví prodejci zařízení na výrobu tepla se snaží spotřebitelům vnutit svůj produkt i za cenu uvádění neúplných nebo nepravdivých informací. Podle Teplárenského sdružení České republiky toto chování přitom dnes prakticky nejde postihnout. Při individuální výrobě tepla se celkové náklady obvykle ztrácí v řadě položek a lidé si často při volbě způsobu vytápění neuvědomí, co všechno budou muset platit. Když pak po roce provozu všechny položky sečtou, nestačí se divit. „Zatímco v ceně tepla od teplárny jsou započteny všechny související náklady, prodejci kotlů nebo tepelných čerpadel v mnoha případech kalkulují pouze položku za nákup plynu nebo elektřiny, a tím uvádějí zákazníky v omyl,“ řekl k tomu ředitel TS ČR Martin Hájek. Lidé často zapomínají rozpočítat do nákladů na teplo jednorázovou investici do nákupu zařízení (kotle nebo tepelného čerpadla). Neuvědomí si, že plynový kotel ke svému provozu potřebuje také elektřinu, kterou budou muset zaplatit. Zapomínají na náklady obsluhy, opravy, údržbu a revize. Pak mohou snadno dospět ke zkresleným výsledkům. Prodejci kotlů a tepelných čerpadel mají samozřejmě zájem lidi přesvědčit, že při odpojení od teplárny ušetří a často se uchylují ke klamání spotřebitele. „K běžným trikům patří nadsazování účinnosti prodávaného zařízení. Někteří prodejci lidem kupř. tvrdí, že kotel vyrobí více energie, než si koupí v zemním plynu. To je absolutní nesmyl. Žádné perpetuum mobile neexistuje,“ upozornil Hájek. Zákon je na nepoctivé prodejce zatím krátký. V zákoně o hospodaření energií (406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se sice v § 6 píše: „Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo v návodu na použití“. Jenže za porušení této povinnosti hrozí nepoctivcům pokuta do výše pouhých 100 000 korun a kontrola je nedostatečná. Zákon navíc paradoxně nepamatuje na prodej kotlů na zemní plyn a další fosilní paliva. „Stát by měl spotřebitele více chránit a donutit prodejce plynových kotlů, tepelných čerpadel a dalších zařízení pro výrobu tepla poskytovat zákazníkům pravdivé informace. Třeba při prodeji zájezdu musí cestovní kancelář seznámit zákazníka se všemi náklady. V případě vytápění taková povinnost není,“ soudí M. Hájek. /pk/
