Teoretické a experimentální zázemí našich leteckých podniků je vynikající – Lepší časy na obzoru?

Po 20 letech útlumu a negativních zkušeností v přístupu některých nadřízených orgánů k rozvoji našeho leteckého průmyslu se v Aircraft Industries (LET Kunovice) vyrábějí modernizovaná turbovrtulová letadla L 410, ve společnosti Zlin Aircraft (Moravan Otrokovice) zahájili výrobu dvou typů malých sportovních letadel navazujících na tradici výroby letadel Zlin Z se záměrem v této činnosti pokračovat a v Evektoru Kunovice oficiálně představili dokončení vývoje dopravního EV-55 a jeho přípravu na výrobu s perspektivou exportu. Doufejme, že jsou plněny předpoklady pro prodej nabízených letadel i ve složité ekonomické situaci, ve které se celý svět nachází. Rozpadem socialistického bloku na počátku 90. let se LET Kunovice ocitá v nepříznivých ekonomických podmínkách. Ztráta východních trhů vedla ke značnému snížení počtu vyráběných letadel a k pozvolnému hroucení LETU. Teprve v roce 2009 tam zahájili rozsáhlý a promyšlený program modernizace L 410 noví vlastníci: firma Pamco a významná ruská společnost Ural Mining and Metallurgical Company, držitel 51 %. Nové vedení podniku, nyní pod názvem Aircraft Industries, generální ředitelka Ilona Plšková a předseda představenstva Ing. Pavel Vach vytvořili tvůrčí klima charakterizované rozvojem výroby modernizovaného L 410 se dvěma turbovrtulovými motory Walter M601 o výkonech 580 kW. Letos se počítá s výrobou minimálně 15 těchto strojů. Podnik přijímá odborníky. Kunovický Evektor představil 30. března nový dopravní letoun EV-55. Vývoj trval 6 let a nyní je postaven první prototyp, létat začne v těchto dnech. Příprava jeho certifikace je po finanční stránce velmi náročný úkol. „Důvodem jeho vzniku je zachovat výrobu vlastní konstrukce v narůstající celosvětové konkurenci“, konstatuje ředitel podniku Ing. Jaroslav Růžička. Letadlo EV-55 je určeno pro 9 až 14 cestujících, má dva turbovrtulové motory kanadské firmy Pratt and Whitney o výkonech 399 kW a přepraví 1800 kg nákladu. Létá rychlostí až 408 km/h. Jeho předností je schopnost krátkých vzletů a přistání i na méně kvalitních drahách. Nabízí se pro převoz lidí a nákladů v těžko přístupných místech a v méně obydlených oblastech. V letošním dubnu oznámil předseda představenstva Zlin Aircraft Zdeněk Havner, že tato firma (bývalý podnik Moravan Otrokovice) obnovuje po delší odmlce výrobní program modernizovaných sportovních letadel. To je velké překvapení. Vzhledem ke značným ekonomickým ztrátám se o případném dalším začlenění Zlin Aircraft do našeho leteckého průmyslu přestalo uvažovat. Byla by to škoda, protože Moravan Otrokovice od zahájení letecké výroby v roce 1934 dodal na trh více než 5000 cvičných, sportovních a akrobatických letadel. Ta se osvědčila ve více než 40 zemích na všech kontinentech. Zlin Aircraft investuje do oživení výroby 70 mil. korun. Do modernizace sportovních letadel připravovaných pro výrobu investuje 15 mil. Začíná výroba čtyřsedadlového Z 143 LSi pro základní a pokročilý výcvik a turistiku s max. výkonem motoru ze Spojených států TEXTRON Lycoming 175 kW a dvousedadlového letadla Z 242 L pro základní výcvik a vysokou akrobacii s max. výkonem motoru TEXTRON Lycoming 149 kW. Pro konstrukci letadel jsou použity nejmodernější materiály a budou vybavena číslicovou avionikou. Letos má Zlin Aircraft 5 zakázek a o dalších se úspěšně jedná. Kromě uvedené výroby a potřebných vývojových prací dodává i komponenty pro řadu českých leteckých výrobců. Po vstupu nového vlastníka společnosti Penta Investmens v roce 2007 se Aero Vodochody vedené nyní Ing. Ladislavem Šimkem začalo měnit ve společnost, která se svou produkcí významně podílí na finální produkci jiných podniků. Kooperuje na významných výrobcích známých leteckých firem. Sikorski Aircraft Corporation (vrtulník S-76C), Alenia Aeronautica (střední část křídla C-27J Spartan), Sonaca (stavba části křídla pro letadlo Bombardier C Series, Latecoere (podsestavy letadla Embraer 170/190), Saab (závěsníky JAS- Gripen), Aerosystems (díly a podsestavy letadla (B767), EADS (podsestavy letadla A 320/340). Aero podstatně rozšířilo vývoj a výrobu kompozitů. Reaguje tak na narůstající poptávku domácích i zahraničních firem v této oblasti. Spolupracuje s některými českými podniky. Největší trvalý rozmach naší letecké produkce ve světovém měřítku byl v letadlech Letecké amatérské asociace (LAA). Ročně bylo vyráběno 400 až 500 nejmenších jednomístných a dvoumístných letadel patřících do ultralehké kategorie (hmotnost až 450 kg za letu) a do americké kategorie Light Sport Aircraft (hmotnost do 600 kg za letu) konstruovaných a vyráběných přibližně ve dvaceti našich malých firmách. Musíme nabízet technicky dokonalejší letadla za přijatelnou cenu a zavést celosvětový efektivní marketing. Export našich ultralightů výrazně omezuje byrokratický přístup orgánů Evropské unie k jejich vývoji a výrobě v našich podnicích. K vyřešení této záležitosti by byla žádoucí pomoc české vlády. Český letecký průmysl má důležité výhody. Dostatek teoreticky vzdělaných odborníků pro vývoj a konstrukci vyvíjených malých dopravních letadel a malých sportovních letadel a moderní rozsáhlou experimentální a teoretickou základnu umožňující realizovat soudobé postupy řešení nových letadel s ohledem na dostatečnou pevnost a spolehlivost jejich konstrukčních řešení s využitím optimálních materiálů a s ohledem na jejich minimální hmotnost. Trvalý je přísun mladých odborníků ze dvou vysokých škol s leteckou specializací výuky. Výzkumný a zkušební letecký ústav vedený Ing. Josefem Kašparem má v provozu desítky jedinečných experimentálních zařízení hojně využívaných našimi leteckými podniky i leteckými organizacemi ze států EU. Výzkumný a zkušební letecký ústav podporuje naše letecké podniky i teoretickými pracemi v aerodynamice nízkých a vysokých rychlostí, v leteckých motorech a vrtulích, hydraulice, akustice, klimatotechnologii a v měřicí technice. VZLÚ je účasten cca ve 20 projektech programů EU. V současné době jsou vzděláváni odborníci pro potřeby leteckého průmyslu, výzkumu a letecké dopravy v Ústavu letadlové techniky na Fakultě strojní ČVUT v Praze vedeném doc. Lubošem Janko. Zabezpečuje vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost v aktuálních oblastech potřeb našich leteckých podniků a těsně spolupracuje s některými našimi leteckými podniky. Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně v čele s prof. Antonínem Píštěkem vzdělává odborníky pro české letectví ve všech základních oborech. Poskytuje bakalářské studium, specializaci Profesionální pilot. Vedle základních pedagogických povinností se ústav společně se studenty podílí na vývoji letadel především v oborech aerodynamika a pevnost. V současné době je ukončován projekt bezpilotního letadla Marabu. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.