U všech 19 podzemních nádrží na naftu a olej pro dieselgenerátory v Jaderné elektrárně Temelín vzrostla odolnost vůči extrémním dešťovým srážkám. Úprava se dotkla všech 72 vnějších vstupů do 11 naftových a 8 olejových nádrží. Opatření vyplynulo ze zátěžových testů EU. „Zátěžové testy potvrdily, že temelínské bloky stojí na správném místě a jsou dostatečně robustní, aby odolaly i těžko představitelným událostem a jejich souběhům. Na druhé straně pro nás byly zdrojem podnětů k dalšímu zvýšení odolnosti a posílení bezpečnosti,“ uvedl Bohdan Zronek, ředitel bezpečnosti elektráren ČEZ. Při posuzování odolnosti vůči extrémním přírodním vlivům odborníci kupř. hodnotili, jak elektrárna odolá povodním a přívalovým dešťům. Před povodněmi na Vltavě je chráněna svou polohou. Více než 130 m výškového rozdílu je dostatečnou rezervou i pro případy, že by došlo k protržení přehrady Lipno. Umístění na kopci je také dobrou ochranou před záplavami způsobenými silnými dešti. Kaskádovitá zástavba elektrárny umožňuje přirozený gravitační odtok vody z areálu i při výpadku dešťové kanalizace. Navíc jsou nejdůležitější objekty umístěny nejvýše. „Přesto hodnocení předpokládalo, že dojde k zaplavení více než 120hektarového areálu vodou do výše téměř 10 cm. Jako další opatření proti této, v podstatě nereálné situaci, jsme zvýšili přesah vnějších vstupů k nádržím s naftou a olejem na 15 cm nad terén. Současně jsme osadili všech 72 vnějších vstupů novými vodotěsnými poklopy. Takto konzervativně se přistupovalo i k ostatním oblastem bezpečnosti,“ doplnil Zronek. Stotisícilitrové naftové nádrže jsou důležitou součástí bezpečnostního systému elektrického napájení. Nafta, kterou obsahují, pohání záložní lodní dieselgenerátorové motory. I proto jsou nádrže seizmicky odolné a neohrozí je ani extrémní teploty: ať už se jedná o dlouhodobá vedra s teplotami nad 40 °C, anebo mrazy s teplotami pod –40 °C. Na JE Temelín je celkem 8 dieselgenerátorů. Každý blok má tři a další dva jsou společnou zálohou pro oba bloky. Šest hlavních dieselagregátů je umístěno v nezávislých, seizmicky odolných stavebních objektech. Výkon každého činí 6300 kW (asi jako 100 osobních vozidel). Při plném výkonu jeden dieselagregát spotřebuje za hodinu necelých 1600 l nafty. Bez doplňování paliva může být v provozu téměř tři dny. Pak je možné naftu do dieselgenerátorů doplňovat ze dvou zásobníků o objemu 1000 m3. Od elektrárny jsou vzdáleny necelý kilometr. Každý dieselgenerátor je schopen zajistit elektřinu potřebnou pro bezpečné dochlazení reaktoru. Náběh agregátu je automatický, se zahájením výroby elektřiny do 10 sekund. Vlastní zásoba nafty vystačí elektrárně na měsíční provoz jednoho dieselgenerátoru. Do podzemních nádrží pro dieselgenerátory lze čerpat naftu i přímo z cisterny. Během zátěžových testů odborníci modelově vyřazovali jednotlivé bezpečnostní systémy a bariéry včetně jejich pojistek. Bez nich pak přiváděli elektrárnu do nejhorších možných situací: od výpadku proudu až po rozlití taveniny do okolí reaktoru. Přitom hledali nové možnosti, jak dále posílit už několikanásobně zálohované ochranné systémy. Výsledkem je program Zvyšování bezpečnosti JE Temelín, který aktuálně obsahuje tři desítky opatření, mj. seizmické zodolnění požární stanice nebo posílení zařízení pro spalování vodíku v ochranné obálce kolem reaktoru. Na jeho naplnění dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Aktuálně je dokončena čtvrtina stanovených opatření, na dalších se intenzivně pracuje. Kompletně bude program naplněn do konce roku 2015. /ms/
