Koronavirová pandemie neobyčejným způsobem zasahuje i do konání veletrhů ve světě i u nás, přičemž mění jejich podobu k nepoznání. To se též týká jedné z největších světových výstavních akcí spotřební elektroniky a domácích spotřebičů (IFA) která se už od roku 1924 tradičně koná na berlínském výstavišti. Tato významná technologická událost nabídla unikátní koncept. Pořadatelé chtěli zprostředkovat veškeré informace i pro experty a potenciální návštěvníky z postižených zemí, kteří nemohli do Berlína vycestovat. Zásadním rozhodnutím je skutečnost, že IFA nebyla tentokrát určena pro běžnou veřejnost. Veletrhu se mohli účastnit pouze novináři a experti z branže – vystavovatelé, zástupci participujících firem a dalších subjektů. Běžní „návštěvníci“ měli mít možnost sledovat živé přenosy ze čtyř pódií, kde se vystřídaly různé firmy. V duchu moderních informačních technologií, které IFA představuje, bylo připraveno rozsáhlé virtuální pokrytí veletrhu, jaké nemá v jeho historii precedens, aby ho mohli sledovat zájemci z celého světa. V této souvislosti je třeba připomenout, že v Berlíně jsou až do 24. října letošního roku zakázány akce s účastí přesahující 5 tisíc osob. Již jen to stačí k tomu, že IFA (což je zkratka původního německého názvu Internationale Fungausstellung neboli Mezinárodní rozhlasová výstava) nemohla proběhnout jako obvykle. Přitom na výstaviště tohoto jednoho z nejstarších berlínských veletrhů se spotřební elektronikou pod starým rozhlasovým vysílačem (symbolem ještě elektronkové éry rozhlasových přijímačů a rozhlasového vysílání) mířily každoročně desetitisíce návštěvníků z celého světa.
Hity letošního roku Byly jím ultrarychlé sítě 5. generace (5G) představující budoucnost mobility, asistenti s umělou inteligencí ovládaní gesty a hlasovými příkazy, rolovací televize, roboty jako domácí mazlíčci, drony nové generace a mnoho dalších témat. Velký boom lze zaznamenat například u autonomních neboli samořídících vozidel. Expert na robotiku a ředitel Robotického institutu v San Diegu Henrik Christensen dokonce tvrdí, že „nyní narozené děti už nikdy nebudou řídit auta samy“. Předpověď, se kterou se podělil v rozhovoru pro San Diego Union – Tribune, má své opodstatnění ve faktu, že celý automobilový průmysl se předhání v závodu o tuto podobu aut. Co bude ovšem dál vzhledem k nejistotě dalšího vývoje automobilového průmyslu, je „ve hvězdách“. Vystavovatelé však kromě nových či stávajících modelů autonomních vozidel prezentovali i další perspektivy automobilové dopravy. Letošní rok byl též ve znamení skládacích smartphonů. Již na loňském veletrhu CES v Las Vegas a poté na veletrhu MWC 2019 v Barceloně došlo k představení modelů FlexPai čínské firmy Royole. Ve hře je také ohebný Mate X čínské firmy Huawei či Galaxy Fold firmy Samsung, která pracuje na dalších skládacích zařízeních. Jedním z hlavních výrobců je společnost Royole. Mladá čínská společnost, která začínala v roce 2012 se třemi zaměstnanci, dokončila v Šen-čenu výstavbu obří továrny na ohebné displeje a další ohebnou techniku a začala se sériovou výrobou. Ohebné displeje lze v podstatě použít na jakékoliv přístroje a na veletrhu IFA se s nimi pochlubila řada firem. Tato technologie změní nejen podobu mobilní techniky, ale i vzhled palubních desek aut, které mohou kopírovat nejrůznější záhyby.
Zvukové brýle Fauna V hale A, CityCube, představila start- -upová německá firma Fauna Audio, založená v loňském roce s cílem inovovat svět zvukových nosičů a vytvořit přirozenější zvukový zážitek, revoluční zvukové brýle s výkonnými reproduktory zabudovanými do jejich rámů. (Používají též piezo křemíkové reproduktorky založené na bázi nové technologie MEMS [zkratka slov mikroelektromechanické systémy], což jsou systémy s mikrorozměry, ve kterých jsou čidla, ovladače a elektrické obvody integrovány na čipu pomocí polovodičových procesů.) Mají vysoce kvalitní zvuk, řešení není v přímém kontaktu s ušními boltci jako u sluchátek, přitom nabízejí na cestách pohodlný poslech hudby, zvukových knih či třeba telefonních hovorů. Jako u jiných technologií zajišťují volné ruce. Tyto chytré brýle umožňují pomocí dvou touchpadů po stranách brýlových rámů telefonovat jediným dotykem a jsou dodávány se standardními čočkami filtrů Bluelight, (technologie, která redukuje modré světelné spektrum a tím snižuje namáhání očí – modely Memor, Levia) či slunečními brýlemi s tónovanými skly (modely Spiro, Fabula). Podle přání uživatele však do nich optik může vložit libovolné další.
Světově první sluneční clona s umělou inteligencí Stínítka byla po dlouhou dobu jednou z nejpřehlíženějších součástí interiéru automobilů, ačkoliv mohou mít zásadní vliv na bezpečnost. Podle výzkumu agentury NHTSA se totiž každoročně odehrají tisíce nehod zapříčiněných oslněním. Podle jiné studie je při jasně slunných dnech o 16 % vyšší riziko nehody než při běžném počasí. V současnosti jsou však řidiči odkázáni na jednoduchá stínítka, která nemusí vždy stoprocentně zabránit oslnění, navíc výrazně omezují výhled z vozu. Německá firma Bosch proto přišla s inovativním průhledným stínítkem Virtual Visor, které je prý první inovací tradičních stínítek za téměř celé století. Tato průhledná digitální sluneční clona Virtual Vision založená na umělé inteligenci (AI) měla jako novinka už v lednu svou světovou premiéru na veletrhu CES v Las Vegas v USA. Zde také získala ocenění CES Innovation Award a je nabízena řadě automobilek. Průhledný LC displej připojený k vnitřní monitorovací kameře detekuje polohu očí řidiče. Pomocí inteligentních algoritmů analyzuje Virtual Visor tyto informace a zatemňuje pouze tu část čelního skla, skrze kterou by byl řidič oslněn sluncem. Rovněž nový 3D displej této společnosti získal vítězství ve své kategorii. S využitím pasivní 3D technologie bez nutnosti použití speciálních brýlí vytváří realistický trojrozměrný efekt pro obrázky a výstrahy. To umožňuje, aby vizuální informace byly zachyceny rychleji, než když jsou zobrazovány na konvenčních obrazovkách, čímž se zvyšuje bezpečnost silničního provozu.
Prototyp vlastního elektromobilu Sony Prototypem elektrického automobilu Vision-S překvapila (a to již na lednovém CES v USA) společnost Sony. Tento japonský výrobce elektroniky, který je znám zejména díky herní konzoli PlayStation, představil vůz, jenž má být vybaven 33 senzory (kamery, radary), synchronizací s cloudem, velkou přední obrazovkou a 360° audiem. Má také široký displej táhnoucí se přes celou desku a kamery namísto zpětných zrcátek, které ovšem dnes nejsou žádnou novinkou. Samozřejmě veškerá elektronika pochází z dílny Sony, včetně prostorového ozvučení v kabině vozu. Zatím není jasné, zda se Sony do výroby automobilu skutečně pustí, momentálně japonský výrobce elektroniky tvrdí pouze to, že jde o studii ilustrující budoucí koncepty týkající se mobility. Je možné, že Vision-S je skutečně pouze cvičením, které má výrobci pomoct pochopit, co jeho partneři z motoristické branže mohou do budoucna od Sony očekávat.
Druhá celoplošná DAB+ síť v Německu Německo čeká do konce roku na poli digitálního rozhlasového vysílání s označením DAB+ několik důležitých událostí, a tak není divu, že toto téma silně rezonovalo v průběhu letošního veletrhu IFA v podobě velké informační kampaně. Představeny byly i nové digitální rozhlasové přijímače DAB+, mimo jiné s hlasovým ovládáním – důkazem, že rozhlas mění pro dnešek či zítřek výrazně svou podobu. Školení prodejců, implementace evropské směrnice do německé legislativy a pochopitelně onen start druhé celoplošné DAB+ sítě – to vše svědčí o tom, že poslední měsíce roku 2020 budou přát na západ od nás opět digitálnímu rádiu. Oficiální start multiplexu proběhne v říjnu. Tato síť nabídne celkem šestnáct nových programů. Navíc od roku 2021 budou muset všechny nové vozy (a nejen v této zemi) obsahovat v základní výbavě také tuner pro příjem této technologie. Jen německý veřejnoprávní rozhlas SWR plánuje téměř dvě desítky nových vysílačů do konce roku 2021. U našich západních sousedů funguje již více než 260 regionálně odlišných programů, z nichž 65 je vysíláno exkluzivně pouze na digitální platformě. Jisté tedy je, že v tomto směru nastává nová éra. Německo už před lety spustilo vysílání v původním systému DAB, ale nesetkalo se s příliš kladným ohlasem. V některých oblastech se dokonce vysílače vypínaly. Nyní je vše jinak, digitalizovat rozhlas musí. Taková je vize do budoucna u všech zemí včetně České republiky, která rovněž nezahálí. „Jsme přesvědčeni, že přidanou hodnotou pro digitální rádio je nejlepší kvalita zvuku, vynikající příjem a atraktivní programy,“ uvedl technický ředitel Media Broadcast, která je technickým operátorem DAB+, Ulrich Liebenow. DAB+ je verze digitálního vysílání umožňující šířit více programů při výrazně vyšší kvalitě zvuku, bez šumu a s doplňkovými službami. Pro digitální rozhlasové vysílání DAB+ je zapotřebí speciální přijímač označený právě tímto symbolem. Moderní digitální rádia DAB/DAB+ zaujmou jednoduchou volbou programu, výborným mobilním příjmem, doprovodnými multimediálními daty a rozšířenou programovou nabídkou. Čím dál rozšířenější skupinu tvoří přístroje s bezdrátovým příjmem přes Bluetooth či Wi-Fi a příjmem internetových rádií. Na jejich displeji se zobrazuje více informací o vysílání (název písničky, pořadu a podobně), obrázky ze studia, fotografie moderátorů nebo obaly alb i bez připojení k internetu. Pokud jde o situaci u nás, základní hybnou silou digitalizace se stal veřejnoprávní Český rozhlas a jeho digitální vysílání naladí od 1. listopadu 2019 až 80 % obyvatel České republiky včetně Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a řady dalších oblastí.
Chytrá podložka na cvičení Asistent na cvičení – chytrá podložka YogiFi – dokáže mluvit, poslouchat na slovo, sledovat sportovní výsledky a motivovat uživatele k vyšší aktivitě. Jak už název napovídá, novinka je určena především pro milovníky jógy. I když na první pohled může vypadat jako obyčejná cvičební podložka, ve skutečnosti jde o sofistikované zařízení, které je celé propojené nejrůznějšími senzory. Díky umělé inteligenci podložka pozná, jaké jednotlivé cviky jsou prováděny. Dovede tedy analyzovat nejen aktivitu cvičícího, podobně jako nejrůznější fitness náramky, ale také techniku cvičení. Prostřednictvím zabudovaného reproduktoru pak podložka upozorní na to, pokud necvičí správně. Podložku lze ovládat pomocí připojeného chytrého telefonu či chytrých hodinek. V prodeji se mimochodem objeví také vylepšená (luxusní) verze, která má zabudovaný velký dotykový displej, a dokonce i projektor, který promítá na stěnu videa s přírodou, aby se uživatel během cvičení co nejvíce uvolnil. Pro navození správné atmosféry nechybí ani osvěžovač vzduchu, který vypouští vůně podle promítaných videí.
Chytrý zubní kartáček, který pouze nezohledňuje techniku čištění Elektrické zubní kartáčky nejsou žádnou novinkou. Na pultech obchodů jsou k dostání dokonce i chytré modely, které lidem poradí, jak si správně čistit zuby. Na úplně jinou úroveň však čištění zubů posouvá představený nový zubní kartáček Colgate-Palmolive Plaqless Pro. Ten oproti jiným vybočuje z řady tím, že je schopen poznat, zda je v ústech vše v pořádku. Od konkurenčních modelů se ale novinka nejvíce liší především speciálními optickými senzory, které jsou umístěny přímo pod štětinami na hlavicích. Ty dovedou v ústech identifikovat hromadění zubního kamene, povlaku či jiných nežádoucích prvků. Kartáček následně uživateli poradí, jak se všech těchto problémů při komplexním čištění zbavit. Moderní zařízení dokáže díky pohybovému čidlu přesně zaznamenat, které zuby byly vyčištěny a které ne. Vše poté v reálném čase odesílá prostřednictvím bezdrátové technologie Bluetooth přímo na displej propojeného telefonu či tabletu. Víte tak přesně, jaké zuby jste vynechali apod. Umí rovněž spočítat tlak, jaký je vyvíjen na chrup a následně může uživatele naučit, jak správně čistit. Novinka se může pyšnit oceněním veletrhu CES pro nejlepší inovace v oblasti chytré elektroniky pro letošní rok. /Milan Bauman/
