V tomto pololetí vydá naše redakce další ze svých specializovaných příloh, v nichž zahraničním technickým, ekonomickým a obchodním manažerům a oborovým decions makers představujeme přední české podniky. Tentokrát partnerům v Turecku. Není to nahodilá volba. Turecká ekonomika prochází po roce 2002 vpravdě dynamickým rozvojem. A co je důležité: země se 75 miliony obyvatel si udržuje silně prorůstovou tendenci i přes současnou globální ekonomickou krizi. Všechny bilance za rok 2012 ještě nejsou sečteny a vyhodnoceny. Nicméně některá čísla (zejména z let 2010–2011) jsou impozantní. DYNAMICKÝ RŮST HDP Patrně nejsledovanějším ukazatelem je růst tureckého HDP: v roce 2010 vzrostl o 9,2 % a v roce 2011 o 8,6 %. Zatímco deficit státního rozpočtu činil v roce 2010 ještě 40,1 mld. TL (cca 400 mld. Kč), v roce 2011 to bylo už jen 17,4 mld. TL (cca 175 mld. Kč). Nejsou jenom úspěchy. Ani Turci nežijí v ekonomickém vzduchoprázdnu. Nejnovější akcent na tzv. ekonomický soft landing předpokládal loňský růst HDP minimálně o 4–5 %. Achillovou patou tureckého hospodářství po řadu let byla a zůstává poměrně vysoká míra inflace. Kupříkladu v roce 2011 dosáhla 10,45 %. Úkol vlády pro rok 2012 zněl: srazit ji na 5 %. Turecké firmy i úřady zápolí také s vysokou nezaměstnaností. Pod hranici 10 % se ji podařilo snížit v roce 2011. Krize-nekrize, zpátky za magickou mez 10 % by se neměla vrátit ani po sečtení a vyhodnocení loňských bilancí. Politiky a ekonomy v této souvislosti irituje jen pomalu klesající míra nezaměstnanosti mladých lidí: v roce 2009 činila 24 %, o rok později klesla na 21,3 % a v roce 2011 se pohybovala na úrovni 17,9 %. ZAJÍMAVÉ STRUKTURY EXPORTU A IMPORTU Třebaže turecká ekonomika celou dekádu posilovala, saldo zahraničního obchodu se zmenšovalo jen postupně. V roce 2011 činilo v dolarovém přepočtu 105,9 mld. USD. První výsledky roku 2012 však naznačují, že další přijatá opatření začala působit. Ekonomové odhadují zlepšení o cca 18–20 %. Exportnímu výkonu turecké ekonomiky dominuje trh EU27: vloni cca 40 %. Na importu do Turecka se země EU27 podílely cca 37 %. Teritoriálně: pelotonu importérů vévodí Rusko (10,2 mld. USD). S mírným odstupem následují Čína (8,66 mld. USD), Německo (8,5 mld. USD) a Írán (6,27 mld. USD). Co se týká směřování tureckého exportu, v čele je SRN (s objemem výrobků a služeb za 5,5 mld. USD), Írán (4,3 mld. USD) a Irák (4,15 mld. USD). Do první pětky lze zařadit ještě Velkou Británii (3,5 mld. USD) a Itálii (2,64 mld. USD). Zajímavá je i zbožová struktura vývozu. Díky nepřehlédnutelnému exportu zlata do Íránu dominuje obchod s drahokamy a drahými kovy. Následují motorová vozidla, železo a ocel, kotle a strojírenské výrobky, elektronická zařízení a textil. Některé tyto produkty nalezneme i v pětici nejsilnějších importních komodit: vedle paliv (a zejména ropy) to jsou strojírenské výrobky, metalurgické produkty, elektronická zařízení a díly, motorová vozidla aj. AMBICIÓZNÍ CÍLE DO ROKU 2023 Bez ohledu na ekonomické výkyvy ve světě si tu recká politika i ekonomika vytyčily náročné úlohy také pro tuto dekádu. Země se aktivně integruje do světového obchodu a postupně transformuje zastaralou výrobní a odbytovou strukturu. Firmy pokračují ve vyhledávání solidních zahraničních partnerů, kteří by mohli umocnit jejich výrobní i exportní výkony. Přitom cena 100 nejhodnotnějších tureckých značek jen za posledních 5 let vzrostla z 10 na 33 mld. USD. Turci neúnavně diverzifikují svá kooperační teritoria. Nové partnery cílevědomě hledají i v Asii a v Africe. Vláda usiluje o dodržování fiskální disciplíny, o snižování deficitu (na úroveň 6–7 % HDP), o aktivní stimulaci zahraničních investorů (zejména z některých recesí postižených států) a o udržení míry inflace na úrovni 5,5–6,5 %. Turecké firmy posilují svou konkurenceschopnost na mezinárodních trzích: v horizontu 2–3 let chtějí prolomit exportní hranici 150 mld. USD a v roce 2023 atakovat až 500 mld. USD. NOVÉ MOŽNOSTI V ČESKOTURECKÉ RELACI Mnohé české podniky si už cestu na turecký trh našly. Další takový krok seriózně zvažují. Důležitými dokumenty pro jejich rozhodování bezpochyby jsou snaha Turecka o vstup do EU, podepsaná Dohoda o volném obchodu s EU (týká se vzájemného obchodu se zemědělskými produkty, uhlím a ocelářskými produkty) a Dohoda o celní unii s EU (umožnila zapojení do společného trhu EU se všemi ostatními komoditami, zejména pak s průmyslovými produkty). Za posledních 10 let se obrat vzájemného obchodu ČR a Turecka zvýšil více než sedminásobně. Prizmatem statistiky: vzájemná obchodní výměna v roce 2006 činila 25,4 mld. Kč. O rok později to už bylo 30,6 mld. Kč. Na této úrovni se pohybovala i v létech 2008 a 2009. V roce 2010 dosáhla 38,4 mld. Kč a v roce 2011 se ztrojnásobila na 99,9 mld. Kč. Pozitivní trendy ve vývoji vzájemné obchodní výměny naznačují i první výsledky za loňské I. pololetí. Turecký trh je zajímavý především pro producenty techniky a technologií s vysokou přidanou hodnotou (nejenom pro bio a nanotechnologie, ale i pro environmentální technologie ve vodohospodářství a při sanaci odpadů), pro strojírenské a energetické firmy, pro dodavatele těžební a důlní techniky, pro výrobce automobilů a dopravní techniky vůbec (včetně železničních a letištních aplikací), pro zemědělsko- potravinářský resort (mlékárny, pekárny, jatka, mrazicí a balicí technologie apod.), pro výrobce z řad chemického a obranného průmyslu apod. K aktuálním výsledkům turecké ekonomiky a k různým aspektům česko-turecké výrobní a obchodní spolupráce se budeme vracet i v dalších článcích. Sledujte proto příští vydání TT. Pokud máte zájem představit svou firmu, své výrobky a služby ve specializované příloze Technického týdeníku přímo na tureckém trhu, kontaktujte naši redakci (Nádražní 32, 150 00 Praha 5), příp. rovnou Tamaru Raidovou či Jaromíra Milického (viz tiráž časopisu). /wa/
