Z finské loděnice Arctech Helsinky Shipyard vyrazil v pondělí 9. ledna 2017 směrem do zamrzlého Botnického zálivu v Baltském moři na pomoc trajektům a nákladním lodím první ledoborec na světě s revolučním dieselelektrickým duálním pohonem na zkapalnělý zemní plyn LNG. Finsko tím korunovalo loňské premiéry čistého pohonu LNG, s kterým se představily nejprve kontejnerové lodi i luxusní osobní výletní plavidla a na berlínské výstavě IFA 2016 osobní vlaky Alstom, Coradia Link a čínským Sifangem upravená škodovácká tramvaj. Před Vánocemi k nim přibylo i první „elektrické“ letadlo s palivovými články ve Stuttgartu. O všech jsme v TT postupně informovali. Až 110 m dlouhý a 25 m široký ledoborec Polaris s ponorem 8 m, jehož příď při vyplutí z doku zdobilo logo oslav 100letého výročí nezávislosti Finska, je schopný operovat až v 30stupňových mrazech. Díky unikátnímu elektropohonu s 22 MW dokáže lámat až 1,6 m tlustý led rychlostí 8 km/h, a na volném moři plout rychlostí až 40 km/h. Od dosavadních téměř 30 dieselelektrických ledoborců sloužících v Baltském moři se odlišuje nejen tvarem trupu, ale i použitím plně otočných elektrických azipodových pohonů dodaných švédskou společností ABB. Dvojice azipodů pod zádí s výkony po 6500 kW a jeden zcela nezvykle i pod přídí umožňují ocelovému monstru při lámání ledu v přístavech nebo při záchranných operacích se doslova otočit na místě! Potřebný elektrický výkon k pohonu, osvětlení i vytápění plavidla s výtlakem 9300 BRZ dodává ve společné strojovně 7 dieselgenerátorů značky Wärtsilä. K ní přiléhají dva kryogenní zásobníky s kapacitou 800 m3 zkapalnělého LNG (o teplotě –162 °C) a palivové nádrže na 1400 m3 lodní nafty se sníženým obsahem síry, jak lodím nejnověji předepisuje kvůli snížení emisí norma IMO Tier-III. Zmíněná náplň LNG vystačí ledoborci na 10denní operaci, při které se její akční rádius pohybuje kolem 8000 km. Po testech probíhajících po spuštění na vodu vloni začátkem května získalo plavidlo, jehož vývoj a výroba přišla na 125 mil. eur, Lloydovu registraci ve třídě PolarClass PC4+. Na první cestu se Polaris vydal s posádku 16 mužů pod vedením kapitána Pasi Järvelina. Malá posádka je možná díky inteligentní automatické navigaci, řízení a provozní kontrole úspěšného skandinávského systému Valme-DNA. Mateřským přístavem Polarisu se stává právě dokončený první finský LNG přístav Pori Terminal Skangas. Podle prvních zpráv z paluby ledoborce měření při provozu jen na LNG oproti dieselovému pohonu vedlo ke snížení emisí NOX o 30 až 50 %, a částicové emise (zejména saze) jsou prakticky nulové. V Baltském moři v zimě operuje až 40 menších dieselových a diesel- -elektrických ledoborců pod vlajkami Finska, Švédska, Dánska a Německa. K vůli poměrně mělkým vodám (do 500 m) a silně znečištěným přítokům z obou stran hustě osídlených průmyslových oblastí se moře nachází na pokraji ekologické katastrofy, a vysloužilo si označení evropská stoka. Nástup ekologicky čistého lodního pohonu je nevyhnutelný. Polaris zde bude nasazován i při častých lodních haváriích tankerů přepravujících ropu nebo umělá hnojiva. Závod Arctech Helsinky Shipyard má za sebou dlouhou historii. Od svého založení roku 1865 dosud vyrobil víc jak 500 plavidel, ponejvíce říčních a námořních ledoborců. Zájem o novou generaci ekologicky čistých ledoborců je obrovský. První série 5 pracovních ledoborců pro ruský LNG přístav na Sachalinu, s futuristickým designem navíc, je již ve výrobě. Ing. Jan Tůma
