Vzestup cen elektřiny (do roku 2050
až o polovinu) přiměje také Švýcary,
aby energii využívali efektivněji.
Švýcarští akademici předpokládají, že
spotřeba v příštích desetiletích přesto
poroste a mediální akcent na úspory
nebude stačit.
„Nikdo neví, co přinese budoucnost,“
prohlásil prezident akademií
přírodních, technických i společenských
a sociálních věd Heinz Gutscher.
Vědci podporují vládní strategii
opouštění jaderné energetiky. Neshodují
se však v názoru na to, zda se navždy
zříci využívání této energie.
Švýcarské jaderné elektrárny definitivně
doslouží do roku 2034. Pak
se alpská země stane bezatomovou.
Rozhodla tak vloni (v reakci na katastrofu
ve Fukušimě) bernská vláda.
Švýcarsko dnes získává z 5 jaderných
bloků 38 % proudu. Zbytek připadá
na vodní elektrárny. "Tento výpadek
lze nahradit rozvojem jiných zdrojů
a částečně úsporami," soudí Sdružení
švýcarských energetických společností
(VSE). Na období po odstavení posledního
jaderného bloku v Leibstadtu
vypracovalo tři scénáře pracovně
označované jako Výlet do hor, Alpská
cesta a Horský výstup.
Nejpříznivější počítá se zpřísněním
nároků na efektivní využívání energie
a podporu AZE a současně se stále
rostoucí spotřebou. Znamenalo by to
dovážet čtvrtinu elektřiny a vybudovat
7-8 velkokapacitních plynových
bloků. Náklady na výrobu elektřiny
a budování sítí se do roku 2050 zvýší
o 118 mld. švýcarských franků (cca
o 2,5 bilionu Kč), tedy o 30 %.
Druhý scénář předpokládá, že se
prosadí vůle šetřit – mj. také prostřednictvím
vysokých spotřebních daní.
Až 70 % elektřiny by pak v roce 2050
pocházelo z AZE. Jaderný proud by
nahradila produkce kupř. 1000 větrných
turbín, 8 průtočných vodních
elektráren o celkové kapacitě 800
MW a solární parky o výkonu kolem
10 000 MW. I přesto by bylo zapotřebí
postavit 4-5 plynových zdrojů. Celkové
investice zvýší náklady o 45 %
(na 135 mld. švýcarských franků).
Nejradikálnější varianta transformace
švýcarské energetiky očekává,
že se díky regulačním odvodům sníží
spotřeba proudu o 7 %. Obrovské investice
poputují do AZE. Postaví se
kupř. 10 vodních elektráren o celkovém
výkonu 1000 MW, 1250 větrných
turbín a fotovoltaické parky o výkonu
15 000 MW. Vyžádá si to zvýšení nákladů
o 75 %, resp. 150 mld. švýcarských
franků. Švýcarsko zato nebude
potřebovat plynové bloky a dovážet se
bude výhradně zelený proud.
