Výrazný vzestup dovozu zemního
plynu a až trojnásobný růst cen
elektřiny vyvolá do roku 2050 nová
energetická politika švýcarské
vlády. Upozornili na to analytici
basilejského Ústavu pro hospodářské
studie, kteří pracovali s daty
Mezinárodní energetické agentury
(IEA) a Svazu městských elektráren
Swisspower. Zprávu zveřejnil největší
švýcarský podnikatelský svaz
Economiesuisse.
Místo poklesu spotřeby proudu,
jenž předpokládají politici, analytici
předpovídají její vzestup až o 21
TWh, tedy o třetinu dnešního stavu.
„Takový vývoj by značně oslabil postavení
švýcarského hospodářství.
Způsobil by podstatně větší závislost
země na dovozu energií a ohrozil by
její energetickou bezpečnost. Vlna
krutých mrazů letos v únoru odhalila
řadu úzkých hrdel v zásobování
Evropy elektřinou a plynem. Pokud
by se podobné situace opakovaly,
muselo by Švýcarsko podle zvažovaných
scénářů regulovat dodávky
elektřiny. Hrozily by i blackouty,“
prohlásil v této souvislosti šéf
Economiesuisse Pascal Gentinetta.
Spotřeba elektřiny ve Švýcarsku
poroste zejména kvůli růstu hospodářství
i počtu obyvatel. Kromě toho
se očekává větší využívání tepelných
čerpadel a zejména nástup elektromobility,
připomínají basilejští vědci.
Prakticky bezemisní švýcarský
energetický mix tvoří dnes vodní
zdroje (až 60 %) a jaderné elektrárny
(40 %). Bernský kabinet však po fukušimské
havárii rozhodl, že umožní
provoz 5 jaderných reaktorů jen dočasně.
Poslední reaktor v Leibstadtu
skončí v roce 2034. Do té doby bude
nutné vybudovat (nebo jiným způsobem
získat) kapacity produkující
nejméně 25 TWh elektřiny ročně.
Švýcaři však příliš nefandí ani alternativním
zdrojům. I proto dnes
značný větrný potenciál země využívá
jen 56 turbín. Polovina z nich
má jednotkový výkon větší než 800
kW. Do sítě loni dodaly necelých 70
GWh, tedy 1 promile domácí výroby
proudu. Rychlejší výstavbě nových
větrných parků brání ekologicky velice
přísné požadavky respektující
postoj obyvatelstva.
Produkci 5 švýcarských jaderných
bloků lze nahradit kupř. provozem
plynových elektráren o výkonu 3300
MW v nepřetržitém provozu. Ročně
takové zdroje spálí kolem 8 mld. m3
importovaného zemního plynu.
Stejné množství elektřiny vyprodukují
za rok větrné turbíny o výkonu
20 000 MW, tedy 10 000 strojů dnes
standardní velikosti.
V době, kdy se Švýcarsko bude
loučit s posledním jaderným blokem
v Leibstadtu, začne vlastní výstavba
trvalého úložiště vysoce aktivního
atomového odpadu. Projekt zahájila
společnost Nagra v roce 2008.
Na přelomu II. a III. dekády má
rámcové podmínky pro jeho budování
schválit parlament a obyvatelé
v referendu. Od roku 2040 se začnou
pod zem ukládat první skladovací
kontejnery. O 10 let dříve se otevře
úložiště nízkoaktivního a středně
aktivního odpadu. Nejvhodnější
geologickou vrstvou jsou opalinové
jílovce na severu Švýcarska.
V předběžném výběru jsou tři regiony
a obyvatelé obcí podle Nagry
souhlasí, aby se úložiště vybudovalo
na jejich katastru. ?????? /ag/
