Světová krize a ohrožený rozvoj naší vědy i techniky – spory o státní dotace

Jedinou šancí jak uspět v současné době krize ohrožující rozvoj naší vědy a techniky i z pohledu sporů o státní dotace, je nesrovnatelná rychlost v modernizaci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Nejde jen o inovaci jednoduchých výrobků ve stovkách či tisících, ale často o zlepšování jakosti statisíců či milionů výrobků jejich novou konstrukcí a technologií produkce, které bez zvyšování výrobních nákladů přispějí u různých strojů k ekonomicky výhodnějšímu provozu. To se např. týká zdokonalování funkce automobilových motorů, zavádění nových výrobních technologií a v poslední době zavádění nových materiálů. Rychlý pokrok v aktuálních vědních oborech, zejména v počítačové, automatizační a informační technice a nových konstrukčních materiálech je realizován výzkumnou a vědeckou činností ve výzkumných ústavech, na technických vysokých školách a v podnicích produkujících výrobky s automatickými činnostmi. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace Máme-li zlepšit dosažené pozice ve výzkumu, vývoji a produkci, je třeba přijmout vládní pomoc, která by měla být tvůrčím projektem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Ta by měla z celostátního hlediska řídit optimální zaměření výzkumu a vývoje a rychlé zavádění jejich výsledků do produkce. Měla by navrhovat podporu vlády pro průmyslové obory, které mají rozhodující vliv na zvyšování ekonomické a společenské pozice České republiky. To však vyžaduje, aby Rada byla soustavně řízena tvůrčím předsedou s cílem navrhnout reálnou koncepci rozvoje vědy a techniky v ČR a dbát na její plnění zejména v oborech dávajících šanci prosadit se i v současné době poznamenané celosvětovou krizí na světovém trhu. To vyžaduje, aby na rozhodujících místech v Radě pracovali lidé se zkušenostmi získanými ve vědecké, výzkumné a vývojové činnosti s přehledem o situaci ve světovém technickém pokroku a na světovém trhu. Namístě je otázka: řídí Rada koncepci aplikovaného výzkumu v České republice zahrnující i zavedení výsledků tohoto výzkumu do produkce? Zná vůbec jeho aplikační výsledky? Nynější předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj, současný premiér Jan Fischer, stejně jako předchozí předseda Rady Mirek Topolánek, nemají na řízení Rady čas. Podle zahraničního tisku předseda finské vlády, který je též předsedou finské Rady pro vědu a technologie (STPC), věnuje více než 30 % pracovního nasazení řízení této instituce s cílem, aby schválená koncepce rozvoje finského výzkumu a vývoje byla plněna. Členové této Rady jsou další významné osobnosti. Naše Rada potřebuje důsledné odborné řízení a nikoliv být útvarem technické administrativy bez tvůrčích zásahů do právě existujícího stavu výzkumné a vývojové základny České republiky. Akademie věd obdrží na svou činnost od státu výrazně méně peněz V nástupním projevu Jan Fischer oznámil, že rozvoj vědy, výzkumu a vývoje nebude omezován. Zanedlouho však vláda na návrh Rady vlády pro výzkum a vývoj schvaluje snížení dotace státu pro příští rok Akademii věd ČR o více než miliardu, tedy přibližně o 20 %. V letech dalších navrhované snižování má pokračovat razantněji. Státní rozpočet na výzkum, vývoj a inovace je zmrazen přibližně na částku 24,8 mld. korun v důsledku působení celosvětové hospodářské a politické krize. V České republice pracuje ve výzkumu 26 300 lidí a na Akademii je z nich 12,4 %. Značné snížení dotace pro AV ČR vysvětluje sekretář Rady vlády pro výzkum a vývoj deníku Právo tím, že většina výzkumu a vývoje probíhá na vysokých školách. Podle Rady vykazuje AV ČR ve srovnání s vysokými školami nižší výsledky. Nevím, podle jakých měřítek lze porovnávat aplikovaný výzkum a vývoj se základním výzkumem. Profesor Petr Zuna z ČVUT a prezident Inženýrské Akademie ČR, nesouhlasí s pracovníky Akademie, kteří soudí, že jde o poškození AV ČR a základního výzkumu. Zpochybňuje však i správnost nastavení hodnotících kritérií výsledků základního a aplikovaného výzkumu, které jsou příčinou snížení státní dotace pro Akademii. Netřeba pochybovat, že v ústavech Akademie věd, kde se řeší úkoly základního výzkumu, mají výsledky těchto řešení jiné cíle, než bezprostředně zdokonalovat novou technikou výrobky přicházející v úvahu pro současný trh. To je úkolem aplikovaného výzkumu. Řada ústavů Akademie věd je zaměřena na bádání a základní výzkum v technických i netechnických oborech. Je třeba připomenout, že podstatné zvýšení technické úrovně výrobků ve více oborech bylo možné jen na základě příznivých výsledků základního výzkumu. V některých ústavech AV ČR se mohou objevovat nedostatky ve vědecké práci, které by mělo vedení neprodleně odstranit. Čeští vědci z AV ČR mají na svém kontě řadu převratných objevů a vynálezů, využívaných v celém světě: Antonín Holý objevil prostředky, které léčí AIDS a žloutenku typu B a nyní se testují nové přípravky léčící rakovinu lymfatických uzlin nebo chronickou leukémii Oldřich Jirsák se svým týmem jako první v roce 2004 sestavil stroj pro výrobu nanovláken Rudolf Zahradník patří k zakladatelům české kvantové chemie a jeho práce jsou vysoce ceněny v zahraničí Otto Wichterle je vynálezcem silonu a kontaktních čoček Armin Delong je zakladatelem elektronové mikroskopie a iniciátorem naší výroby konkurenceschopných elektronových mikroskopů. Bylo by možné pokračovat výčtem jmen dalších vědců, kteří svou prací získali uznání pro Českou republiku. Jde o to, aby prostředky na základní a aplikovaný výzkum obdrželi schopní výzkumníci za kvalifikované a užitečné výsledky své práce. Toto hledisko musí platit i pro pracovníky Rady vlády pro výzkum a vývoj. Je žádoucí posoudit její řízení, odbornou kvalifikaci pracovníků Rady (výsledky tvůrčí činnosti ve výzkumu), která je základním předpokladem pro správné rozhodování ve vysoce odborných záležitostech. Jiří Černohorský