Asi 70 % lidí se někdy v životě setkalo s nepříjemnou mykózou, které se přezdívá atletická noha. Její léčba bývá svízelná, stejně jako v případě dalších plísňových onemocnění. Tyto choroby ohrožují především pacienty s oslabeným imunitním systémem, ať už kvůli nemoci, nebo třeba transplantaci. Jen v USA léčba plísňových infekcí stojí více než 7 miliard dolarů ročně. Situaci s patogenními houbami dále zhoršuje rozvoj antifungálních rezistencí, k němuž přispívá i masivní používání přípravků proti houbám v zemědělství. Do boje proti mykózám se teď může zapojit i slibná nanotechnologie, která využívá molekulární strojky poháněné světlem. Nanovrtáky na světelnou energii vyvinul tým Jamese Toura z americké Rice University. V nedávné minulosti se již osvědčily proti rezistentním bakteriálním infekcím nebo proti nádorovým buňkám. Podle nové studie jsou neméně účinné i proti zmíněným patogenním houbám. Jde o syntetické molekulární stroje, které aktivuje viditelné světlo o vlnové délce 405 nm. Velká výhoda nanovrtáků spočívá v tom, že se proti nim doposud nerozvíjí rezistence, alespoň pokud víme. Fungují tak, že se po osvícení světlem roztočí ďábelskou rychlostí 2—3 miliony ot/s, což nakonec vede k destrukci buňky, v tomto případě houbové. Nanovrtáky se rovněž liší od konvenčních antifungálních přípravků v tom, že cílí na energetické organely buněk čili mitochondrie, na jejichž membránu se připojují. Vyřazení mitochondrií z činnosti rozloží celý metabolismus dotyčné buňky. V důsledku toho dojde k zaplavení buňky vodou s ionty a nakonec k její explozivní destrukci. /sm/
