Ve dnech 16. - 18. října pořádá
veletržní společnost Munich Expo
GmbH již 10. ročník mezinárodního
veletrhu materiálových inovací
MATERIALICA 2007 a současně
s ním i 2. ročník specializovaného
veletrhu, zaměřeného výhradně na
kompozity, COPMOSITES 2007.
Nabídka veletrhu je široká stejně
jako je široká paleta materiálů.
K zajímavým nomenklaturním položkám
veletrhu, který dnes už svým
praktickým významem plně upoutává
pozornost široké veřejnosti, jsou tzv.
inteligentní vrstvy, resp. „inteligentní
materiály“. Pod pojmem „umělé inteligence“
se většinou zvažuje u materiálů
jejich samostatná schopnost účinně
reagovat na měnící se vnější podmínky.
Pokud jde o „inteligentní vrstvy a povlaky“,
tak řada z nich, která za poslední
léta prošla náročným výzkumem, se
dnes už dostává do praktických aplikací
u samočisticích povrchů, povrchů
odolných proti mechanickému poškození,
antireflexních povrchů a případně
i povrchů, které mohou sdružovat
všechny tyto vlastnosti.
Co asi veřejnost z těchto vlastností
nejvíce zajímá, jsou povrchy, které
mohou každému občas ušetřit spoustu
času a práce s čištěním. U nich se může
vycházet z různých principů. Jedním
z nich, spíše teoretickým, je vytvořit na
výrobku mikroskopicky hladký povrch,
ke kterému nečistoty nemohou ani přilnout.
Při dalším už prakticky zaměřeném,
který je téměř opakem předchozího,
se na povrchu vytváří mikroskopicky
členitá hydrofobní struktura, kde se
sice prachové částice zachytit mohou,
ale při nejbližším dešti nebo oplachu
je voda sama odstraní. Tady se vědci
zhlédli v tzv. lotosovém efektu, kdy kapky
vody se po povrchu kutálejí, aniž by
ho smáčely a špínu nabalují na sebe.
Na principu této druhé metody se
objevují již i v praxi některé nátěrové
hmoty, které tím, že předpokládají určitou
drsnost povrchu, směřují zvláště
do stavebnictví. Z tohoto oboru může
být příkladem silikonová fasádní vrstva
Lotusan od firmy Ispo GmbH, vhodná
pro novostavby i rekonstrukce. Tím, že
tato barva vykazuje nižší hodnoty nasákavosti
než jsou hodnoty uváděné u disperzních
barev a svou vysokou paropropustností
se přibližuje parametrům čistých
vápenných barev, je takový nátěr
vhodný i pro sanační omítky. Obdobný
efekt vykazuje např. střešní krytina Lotus
Effect of firmy Erlus AG.
Tam, kde by byla na závadu přece jen
ale určitá drsnost povrchu, provázející
předchozí variantu, nabízí se užití některého
z mikroskopicky jemných a hladkých
povlaků anorganicko-organických
hybridních polymerů s hydrofobními,
hydrofilními a antiadhezivními účinky,
vyvíjených metodou sol-gel a patřících
do skupiny nanopovlaků s tloušťkou
většinou jen desítek až stovek nanometrů.
Mezi přední firmy, které se vývojem
této technologie zabývají s využitím
nových poznatků nanotechnologií, patří
speciálně vytvořená firma Nanogate
GmbH v Saabrückenu, kde se studují
jak povlaky na bázi „lotosového efektu“,
tak i nanopovlaky, vyíjené metodou
sol-gel. Na stejné bázi, pod názvem
Ormocer, připravují hydrofobní a antiadhezivní
povlaky i ústavy Fraunhofer
Gesellschaft, kde vznikla v tomto směru
i aliance několika vzájemně spolupracujících
ústavů. Složení povlaků ze silanů
a siloxanů s funkčními skupinami metaloxidů
a organických látek umožňuje
tu vytvářet množství kombinací s nejrůznějšími
vlastnostmi, požadovanými
při řešení konkrétních úkolů. Vedle
samočisticích, hydrofobních a antiadhezivních
vlastností, a to tak účinných,
že jsou odolné i proti nástřiku grafitti
soudobých „antiumělců“, lze tak u nich
vytvářet i vlastnosti, dávající povrchu
vynikající otěruvzdornost, odolnost proti
vrypům a poškrábání a u skleněného
podkladu i antireflexní účinek. Silikátové
složky dávají povlaku otěruvzdornost,
polymery flexibilitu a pojitelnost
i u chemicky upravených povrchů plastů.
Povlaky lze nanášet na libovolný
podkladový povrch, včetně jinak obtížně
povlakovatelné ušlechtilé ocele nebo
pochromovaných dílů. Povlakovaná
vrstva je transparentní a pouhým okem
nerozeznatelná. /jš/