Svět podle Čechů

Není lehké psát o tomto tématu, ale není možné je obejít poté, co na mezinárodním fóru slýcháme poznámky o českém tunelování, jako nebezpečné praxi současného kapitalismu v krizi. Zahraničí zná naše velké kauzy. Ale malé tunýlky, jejichž rozměr vidí občan kolem sebe a umí si představit objem ztracených prostředků, zůstávají zapsány natrvalo v mysli nejméně dvou generací aktivních občanů. A pracují. Je pravda, že i francouzská revoluce, jako zásadní dějinná událost osvobozující definitivně občana od feudalismu, měla své majetkové zločiny. Stejně tak válka Jihu proti Severu, jak ukazují zvláště poslední studie o Abrahamu Lincolnovi, sice definitivně stanovila rovnoprávnost občanů, ale nedokázala zabránit nezákonnému obohacování různých zájmových skupin. Máme se proto trápit nepodařenou privatizací a tunelováním naší pseudorevoluce? Jistě by to nebylo potřebné, kdyby manipulováním s cizím majetkem nepropláceli politici dodnes spíše své voličské hlasy, než hledali spravedlnost a pořádek. Ale co je ještě horší, neprůhledné praktiky okrádání a tunelování veřejného majetku se přenesly do povědomí občanů a zpětnou vazbou se vrací k politikům, jež dnes nesou odpovědnost za řešení obtížné ekonomické situace. Svazují jim ruce. Strach z podvodů a nadsazených cen podniků nabízejících uskutečnění velkých státních projektů, jež by napomohly překlenout krizi, ztěžuje už tak obtížné hledání pomoci záchrany ekonomického systému založeného na dodržování demokratických pravidel mezi občany, státem a firmami. Psaných i těch nepsaných. Naše zkorumpovaná státní správa splétající osobní a státní zájmy do jednoho uzle (od dob Miloše Zemana), není ani schopna bezpečně a rychle nové projekty veřejných staveb připravit a projednat například bez toho, aby někoho nazvala ekoteroristou. Po 20 letech bezstarostného žvatlání o bydlení najednou vláda zjišťuje, že zastavit výstavbu sociálních bytů, které by dnes mohly přispět k řešení krize, bylo hlubokým omylem. Desítky obcí čekají na obchvaty, města na řešení veřejné dopravy. Infrastruktura státu je zastaralá. Ale odvážit se jít na pole veřejných zakázek? Svět podle Čechů dospěl až tak daleko, že v rozhodování Národní ekonomické rady a vlády hrály úvahy o předražování veřejných staveb a jejich nepřipravenosti rozhodující roli. Naše prostředí tedy nejenom že není schopno vygenerovat v době krize zvýšené úsilí ve výzkumu a vývoji nových výrobků, což je přirozený a osvědčený recept proti krizi, neboť jsme odsouzeni čekat na subdodavatelské zakázky, ale politici musí opatrně volit opatření ke zmírnění krize i s ohledem na naše „domácí specifika“ rovněž u komodit, na něž stačíme sami. Bumerang „dodatečného řešení“ legislativy v privatizaci ekonomiky dopadl zpět.l Jan Baltus