Nová nerezová ocelová slitina pro systém pasivního odvodu tepla z jaderného reaktoru úspěšně prošla testy v drsném tropickém prostředí. Vyvinuli ji inženýři z ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Tropické prostředí je známo vysokými teplotami, vlhkostí a vzduchem kontaminovaným chlorem. Koroze, která má velký vliv na jadernou bezpečnost, v něm probíhá výrazně rychleji než v oblastech s mírným klimatem. Avšak současný vývoj jaderného průmyslu ukazuje, že jaderné elektrárny budou stavěny z nemalé části právě v tomto prostředí. Materiáloví výzkumníci z ústavu CNIITMAŠ (součást AEM Group, strojírenské divize Rosatomu) proto vyvinuli novou ocelovou slitinu pro tropické podnebí, která má vynikající tepluvzdorné a vlhkuvzdorné vlastnosti. Nový materiál s označením 08Ch14MF je navržen k výrobě teplosměnných trubek pro systém pasivního odvodu tepla (PHRS). Jde o jeden z nejdůležitějších systémů jaderné elektrárny, protože zajišťuje bezpečné odstavení při nečekané události. PHRS byl instalován například v indické elektrárně Kudankulam (2× VVER-1000) a v ruské elektrárně Novovoroněžská II (2× VVER-1200). Bude jej mít i turecká jaderná elektrárna Akkuyu (4× VVER-1200). Pro jadernou elektrárnu Kudankulam inženýři vyvinuli rovněž technologii nanášení tenké vrstvy hliníku na ocel. Protože nebyl dostatek informací o průběhu koroze nové slitiny, musela před použitím v jaderné elektrárně projít testy. Zkušební simulace všech sezónních změn počasí trvala půl roku. Zkoušky mj. ukázaly, že při umělém působení solného roztoku nepostupuje koroze rychleji než 5,4 mikrometrů ročně. To znamená, že za 60 let (což je životnost systému PHRS) zkoroduje jen 0,3 mm tlustá vrstva nové slitiny. Pomocí elektrochemických testů byla prokázána vynikající odolnost vůči vlhkému mořskému klimatu. Pro simulaci životnosti systému PHRS s novou slitinou byl vyvinut také speciální software, který využívá data z různých korozních testů. „Ocelová slitina 08H14MF byla vyvinuta materiálovým vědcem Veniaminem Borisovem z ústavu CNIITMAŠ. Chtěl vyvinout ocelovou slitinu, která bude jednoduše obrobitelná a vhodná pro výrobu teplosměnných trubek v parogenerátorech. Navíc neměla obsahovat nikl, který je velmi nákladnou složkou většiny ocelí,“ řekl Ivan Safonov, vedoucí laboratoře pro korozi v ústavu CNIITMAŠ. „Materiál byl mnohokrát testován pro různé použití: od střech železničních vozů až po dřezy na umývání nádobí.“ /zs/
