Při automatizaci výrobních
a balicích linek se v řadě odvětví
klade důraz nejenom na maximální
rychlost a kvalitu měření,
ale i na dodržování nejpřísnějších
sanitárních podmínek. Na této bázi
se vyvíjejí moderní senzorické systémy
měřidel s důslednou eliminací
kontaktů se zpracovávanými
výrobky. Navíc, po skončení vlastní
výrobní technologie je nutné
zajistit nejenom rychlé a zdravotními
předpisy striktně regulované
podmínky čištění automatizovaného
výrobního zařízení, ale i všech
měřicích systémů a sekcí.
Moderní senzorické systémy musí
v praxi odolat nejenom vlivům zpracovávaných
produktů, event. nepříznivých
korozivních aspektů. Bezezbytku
musí vyhovět také požadavkům na
přísnou sanitaci přístrojů na místě CIP
(Cleaning In Place). Nejčastěji aplikovaným
čisticím médiem nebývá pouze
dezinfekce horkou párou. Vyloučit
nelze ani některé specifické prostředky,
kupř. opakované proplachování
systémů zředěnou kyselinou dusičnou
a následně zředěným hydroxidem sodným,
nezřídka při teplotách až 100 0C.
Na českém trhu je k dispozici řada
moderních snímačů tlaku s čelní
měřicí membránou se vsazeným
keramickým kapacitním senzorem,
ale i přístrojů s oddělovací membránou
s prvkem pro volumetrický přenos
tlaku nebo membránovým přenášečem
tlaku. U první varianty bývá
kritickým bodem utěsnění senzoru.
Ve styčných spárách nesmí ulpět
žádný zpracovávaný produkt a spára
musí být zároveň dobře přístupná
pro optimální vyčištění. Co se týká
těsnicí hmoty, musí se prokazovat
dobrou adhezí a životností a zároveň
chemickou odolností i rezistencí vůči
proměnlivým provozním teplotám.
Keramické materiály vykazují velkou
chemickou odolnost, a to i při
vysokých teplotách. Jsou však porézní
a čistitelnost exaktních keramických
membrán bude tudíž objektivně
limitována. Vývoj se proto zaměřuje
na další generaci materiálů s vysokou
hutností. Konkrétně: aplikovaný
oxid hlinitý je s to vykázat hutnost až
96 %. Pro agresivnější média se ale
nezřídka vyžaduje i 99 %.
V případě membránového oddělovacího
členu je ve styku s měřeným
médiem vnější oddělovací membrána.
Tlak média působí přes ni na pracovní
kapalinu a je transportován do
měřicího ústrojí. Oddělovací membrána
musí být zkonstruována tak,
aby její tuhost v celém pracovním
rozsahu nezkreslila měřený tlak nad
rámec přípustných chyb.
Pro výrobu membrán se nabízí
řada materiálů. V již vzpomenuté
potravinářské produkci vede tenká
fólie z nerezavějící oceli. Standardní
řešení představuje nerezová membrána,
která je po obvodu přivařena na
čelní plochu tělesa oddělovacího členu.
Používá se jak pro elektronické
měřicí systémy, tak pro mechanické
deformační tlakoměry. /kar/