Subdodavatelům automobilového průmyslu se nedostává zasloužené podpory

? Během 12 let, kdy v Brisku působíte, dokázal jste z podniku vybudovat jednoho z největších výrobců automobilových zapalovacích svíček na světě. Ačkoli v absolutních číslech celosvětová produkce zapalovacích svíček neustále klesá, vaše firma Brisk Tábor zaznamenává každoročně nárůst výroby v řádu desítek procent. Značka Brisk je respektována na celosvětovém trhu, a to i konkurenčními značkami, jako jsou např. Bosch či NGK. Přitom je Brisk neustále v českých rukou, bez jakéhokoli vlivu zahraničního kapitálu. Podobný ekonomický vzestup, jaký prodělal za poslední leta Brisk, je v českém průmyslovém prostředí přinejmenším ojedinělý. Jaký je tedy váš recept na úspěch v tvrdém konkurenčním prostředí? Recept je jednoduchý: každodenní tvrdá práce. Úspěch není zadarmo a ani naše začátky nebyly jednoduché. Když jsme v první polovině 90. let zprivatizovali bývalou společnost Jiskra Tábor, získali jsme výrobní závod s roční kapacitou okolo 10 mil. vyrobených svíček. Podnik byl zaměřen převážně na výrobu zapalovacích svíček a snaha rozvíjet nějaký alternativní výrobní program byla minimální. Téměř polovina produkce svíček přitom byla určena pouze pro vnitřní trh, export nebyl zdaleka na takové úrovni jako je dnes. Proto i výrobní sortiment nebyl tehdy příliš bohatý a zahrnoval především typy svíček určené převážně pro nejrozšířenější automobily východoevropské provenience. Výrobní linky závodu byly v té době již zastaralé a museli jsme vložit nemalé finanční prostředky do jejich modernizace. V důsledku těchto negativních vlivů nebyla ekonomická situace podniku příliš valná a rozhodně neumožňovala další rozvoj továrny. Naštěstí se našly také kladné faktory, jako např. vysoká technická odbornost a zdatnost zaměstnanců, dobře fungující vývojové oddělení, několik desetiletí trvající tradice výroby svíček, výrobní know-how atd. Abychom ale mohli nepříliš efektivní státní podnik přetvořit v moderní, efektivně fungující firmu, stanovili jsme si hned na počátku jasné priority, kterými se ostatně řídíme dodnes. První prioritou je pro nás důsledná podpora vlastního technického rozvoje, a to jak výrobků, tak výrobních technologií. Mohu snadno doložit na konkrétních číslech, že jsme během uplynulých 12 let každoročně průměrně investovali do rozvoje firmy cca 60 až 80 mil. Kč. Jednou z našich prvních větších investic byla modernizace galvanovny, která kromě vyšší kvality povrchové úpravy svíček napomohla i k lepší ochraně životního prostředí a odstranění některých starých ekologických zátěží. Kromě toho jsme investovali také do výstavby nového ekologického odmašťování, nakoupili jsme soustružnické automaty Schütte, svářečky pro navařování bočních elektrod, investovali jsme do výstavby tunelových pecí, posílili jsme novým strojním moderním vybavením vlastní nástrojařské kapacity, které umožňují jednak produktivní výrobu kvalitních nástrojů, ale zároveň i výrobu komponentů pro rozvoj technologických zařízení. Samozřejmě, že existuje celá řada dalších investic, jako pořízení nových flexibilních montážních linek, nových technologií pro výrobu snímačů včetně výstavby hal. Velmi nám prospěl nákup lisu pro lisování pouzder zapalovacích svíček technologií zastudena. Jde o velmi moderní technologii, kdy se pouzdro svíčky (pod obrovským tlakem) lisuje z ocelového drátu. Technologie lisování je nesmírně efektivní. Druhou naší prioritou je rozvoj nových výrobních oborů. Hned na počátku jsme si řekli, že Brisk nesmí být orientován pouze na produkci jediné komodity (zapalovacích svíček), ale musí, z důvodu větší ekonomické stability, rozvíjet i další, s hlavní činností související obory. Podařilo se nám dobře nastartovat obor technická a elektrotechnická keramika, v rámci kterého například vyrábíme a rovněž dodáváme podnikům speciální otěruvzdorné keramické materiály (slouží např. jako velmi odolné výplně různých nádob, potrubí atd.). Keramice se chceme věnovat i v budoucnu, protože její zpracování těsně souvisí s naší hlavní výrobní činností, kterou nadále zůstává výroba zapalovacích svíček. A jak je známo, žádná kvalitní zapalovací svíčka se neobejde bez kvalitního keramického izolátoru. Také vyrábíme zapalovací elektrody do hořáků kotlů a jiných plynových spotřebičů. Jelikož při naší výzkumné a vývojové činnosti se neobejdeme bez mnoha složitých měřicích a zkušebních zařízení, disponuje naše firma moderně vybavenou zkušebnou s motorovými brzdami pro dlouhodobé zkoušky motorů, mrazovou komorou pro zatěžovací zkoušky celých automobilů za nízkých teplot a také speciálním měrným motorem. Velmi blízký nám je také obor výroby automobilových snímačů. V moderních automobilech je dnes mnoho snímačů, které zachycují různé fyzikální veličiny a najdeme je doslova všude: od motorového prostoru až po kola automobilu (snímače otáček kol, pro systémy ABS). Brisk na tento trend zareagoval a dokázal se prosadit. V současnosti Brisk produkuje několik typů snímačů polohy a otáček pro automobilové motory a dále některé typy snímačů pro ABS brzdové systémy a další. Veškerá produkce snímačů Brisk putuje výhradně do automobilové prvovýroby, což svědčí o její vysoké kvalitě. Třetí naší prioritou bylo rozšířit výrobní sortiment zapalovacích svíček. To se nám také podařilo a v podstatě dnes neexistuje automobil, pro který bychom nemohli dodat vhodnou zapalovací svíčku. Kromě toho vyrábíme také speciální svíčky pro motocykly, zahradní a zemědělskou mechanizaci, lodní motory a máme velmi dobré výsledky při osazování závodních motorů a motorů s alternativním pohonem. Je třeba zdůraznit, že veškerý nárůst výroby se nesl ve znamení důsledného zvyšování produktivity a kvality výroby. Od doby privatizace je počet našich spolupracovníků v Brisku Tábor více-méně konstantní. V současnosti máme zhruba 800 stálých zaměstnanců a vyrábíme 50 mil. svíček ročně. To je 5krát více svíček než před privatizací v roce 1995, kdy firma měla okolo 1000 zaměstnanců, a při tom jsme zavedli a zvýšili výrobu nových oborů. Nárůst produktivity je v posledních 12 letech opravdu ohromující. O tom, že vzrostla i kvalita výroby není třeba příliš dlouze mluvit. Na dnešním globalizovaném trhu přežijí pouze výrobci, kteří mohou garantovat 100% kvalitu svých produktů. V automobilové branži se dnes připouští zmetkovitost v řádu nejvýše 10 ppm (tedy maximálně 10 nevyhovujících kusů v 1 milionu vyrobených dílů). O tom, že naše zboží je kvalitní, svědčí i fakt, že zhruba 96 % naší produkce exportujeme. A to nejenom do východoevropských zemí, jak by si mohl někdo myslet. Celá jedna polovina exportního množství se uplatní na velmi konkurenčních západoevropských a zámořských trzích. V ČR pokrývá Brisk zhruba 30 % domácí spotřeby svíček. O tom, nakolik jsou svíčky Brisk konkurenceschopné svědčí i fakt, že zatímco všem ostatním globálním výrobcům svíček každoročně padají prodeje (jde o důsledek technického zdokonalování svíček a prodlužování jejich životnosti, čímž celosvětová spotřeba každoročně klesá) odbyt svíček se značkou Brisk, zejména s dlouhodobou životností, naopak neustále vzrůstá, a to tempem zhruba +25 až 30 % ročně. Potvrzením kvality svíček Brisk jsou dodávky na výrobní pásy automobilek, tedy do prvovýroby. Zatímco ještě v polovině 90. let se firma převážně zaměřovala na náhradní spotřebu, dnes jde až 20 % produkce Brisku do prvovýroby. ? Bouřlivý ekonomický rozvoj se jistě neobešel bez nutnosti vynaložení značného množství financí. Ze kterých zdrojů jste čerpali? V průběhu uplynulých let jsme do výroby investovali skutečně obrovské prostředky. Museli jsme přitom být opatrní, neboť předluženost je nejčastější cestou k záhubě. My jsme si museli na své investice nejprve vydělat. Značné množství prostředků nám přineslo objemové zvyšování výroby. Kromě toho jsme také dokázali profitovat ze značně širokého sortimentu výroby, a tím vyšších výrobních marží. Přitom jsme ale dnes mohli být ještě o kus dál, nebýt vlivu kurzových ztrát. Samozřejmě využíváme i úvěrů od bank, ale podíl cizích zdrojů je u nás v rozumné výši. Dbáme na to, aby vložené prostředky do investic měly rychlou návratnost, která u nás v průměru dosahuje 2,5 až 3 roky. ? Využili jste v posledních letech nějakou pomoc či podporu ze strany státních institucí? Kdybychom čekali na státní pomoc či podporu, asi bychom se dodnes nedočkali. Přitom jsme ekonomicky stabilní firmou, která od dob privatizace vykazuje stabilní počet zaměstnanců. S téměř 800 zaměstnanci patříme k největším firmám v jihočeském regionu a jsme tak významným stabilizujícím prvkem pro celý region. Navzdory tomu nemáme oproti přicházejícím zahraničním investorům žádné výhody, nedostáváme ani finanční pobídky na tvorbu pracovních míst, ani žádné jiné daňové úlevy. Naše vláda by se měla k českým podnikatelům chovat alespoň tak, jako k zahraničním investorům. Ale zatím tomu tak není, zatímco my nedostáváme nic, zahraniční firmy dostávají úlevy, dotace, výrobní plochy, inženýrské sítě, komunikace atd. za výhodných podmínek. U nás se prakticky zvýhodňují pouze nejmenší firmy do 25 osob. Pro střední firmy nad 500 pracovníků je situace mnohem složitější. Přitom střední firmy přinášejí státu největší hodnoty, přinášejí stabilitu, poskytují jistotu zaměstnání velkému počtu osob: od manuálně pracujících až po vysokoškolsky vzdělané techniky. Protože mám bohaté zkušenosti s podnikáním i v Ruské federaci, mohu srovnávat. V současné době lze říci, že v určitých oblastech Ruska jsou podmínky pro rozvoj podnikání lepší než u nás. Pokud například do Ruska převedete výrobu s alespoň 30 % přidané hodnoty vzniklé z ruských zdrojů, získáte 7leté daňové prázdniny, a také bezcelní zónu pro veškerý dovoz komponent nutných pro výrobu. Navíc můžete bezcelně vyvážet výrobky do celé Ruské federace. Tím by mohlo vzniknout určité dilema: mám dále rozvíjet výrobní technologii v ČR nebo mám (z čistě ekonomického hlediska) vše přenést do Ruska. Zatím se držím hesla: Brisk je 100% česká firma a v Čechách má svou technologickou základnu. Ta zde zůstane i v budoucnu. Chtěl bych, aby veškerý výzkum a vývoj nadále probíhal v Táboře. Jistě cítíte v mém postoji kus národního patriotismu, bez kterého se v podobné situaci asi neobejdete. Také mnozí mí kolegové z branže uvažují obdobně a rozvíjejí své firmy s velkou dávkou osobního nasazení. Pro podnikání v ČR musíte mít značnou dávku zaujetí, hodně odvahy i dostatek trpělivosti. Stále věřím, že se postoj státní správy vůči nám změní. Může se však také stát, že se podnikatelé jednoho dne vzdají, řeknou si dost a buď přejdou dál na východ nebo firmy prodají. Je pak otázkou, jaký dopad by byl pro příslušné regiony, zda by se dál výrobní program rozvíjel nebo by se pouze jednalo o montážní práce bez dalších vývojových a komplexních činností, s dopadem na strukturu zaměstnanosti. ? Automobilový průmysl, spolu se svými subdodavateli, je dnes tahounem celého českého hospodářství. Můžete, jako představitel jednoho z předních českých subdodavatelů, nějak profitovat z tohoto stavu? Podpora státu zdaleka neodpovídá hodnotám, které automobiloví subdodavatelé pro stát vytvářejí (a také státu odvádějí). Již řadu let získávám informace z databanky SAP (Sdružení automobilového průmyslu ČR), kde jsem také členem představenstva a zároveň místopředsedou divize výrobců příslušenství automobilového průmyslu ČR. Poslední statistiky říkají, že automobiloví subdodavatelé v ČR dnes vyprodukují finančně větší objem exportu, než všichni naši automobiloví finalisté dohromady. Přesto jsou na okraji pozornosti. Zatímco příchozí automobilky dostávají mohutnou státní podporu v podobě pobídek a daňových úlev (např. TPCA Kolín nebo Hyundai Nošovice), my nemáme nárok vůbec na nic. Místo aby nás státní správa podpořila, je to spíše naopak. Uvedu příklad: nedávno jsme chtěli na základě rozvojového programu EU vybudovat v pořadí čtvrtou tunelovou vypalovací pec. Tunelová pec je nezbytná pro výrobu keramických izolátorů svíček. Jde však o poměrně značnou investici v řádu 30 mil. Kč, která by nám napomohla zvýšit roční produkci zapalovacích svíček o cca 15 mil. kusů. Přínos nové pece by však nebyl pouze ekonomický, ale měl by také kladný dopad na životní prostředí města Tábor. Nově využitelné odpadní teplo by totiž zcela pokrylo potřeby podnikové galvanovny a my bychom se mohli úplně odstřihnout od doposud nezbytných dodávek tepla z městských zdrojů. Projekt jako střižený pro čerpání dotací z evropských fondů, neboť má své ekonomické i ekologické přínosy. Zcela jistě bychom také všechny potřebné finance již čerpali, nebýt nepřipravenosti některých našich orgánů. Náš projekt výstavby pece se již nacházel ve stadiu výběrového řízení dodavatelů a nyní se vše zpožďuje nejméně o půl roku. Přitom jsme celému projektu věnovali patřičné úsilí, včetně nemalého množství finančních prostředků. /kuc/