Studie INERGIN: zdraží v ČR hnědé uhlí i teplo?

V prázdninových dvou vydáních TT jsme otiskli výběr poznatků z nové rozsáhlé studie INERGIN týkající se reálného stavu zásob a exploatace hnědého uhlí v ČR. Dnes přinášíme III. závěrečnou část: V září 2011 se naši ministři dohodli na následujícím: „Vláda ukládá ministru průmyslu a obchodu navrhnout ve spolupráci s ministrem životního prostředí a místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní Rady vlády vládě do 31. prosince 2011 (v rámci aktualizace Státní energetické koncepce a Surovinové politiky) opatření zajišťující dostatečné množství uhlí pro systémy centrálního zásobování teplem v ČR, a to bez prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí." (Z usnesení Vlády ČR č. 702 ze dne 21. září 2011) Od tohoto usnesení zatím nedošlo ke konkrétnějšímu posunu v problematice zajištění dodávek hnědého uhlí pro tuzemské teplárny, resp. regulace hnědouhelného trhu České republiky. SITUACE JE VÁŽNÁ Institut energetických informací (INERGIN) už ve své studii z listopadu 2011 detailně analyzoval dopad změny ceny hnědého uhlí na cenu tepla. Z vytvořeného modelu mj. vyplynulo, že zvýšení ceny hnědého uhlí na cca 70 Kč/GJ (bez dopravy) vyvolá nucené navýšení ceny tepla o 44-57 %, v závislosti na velikosti a „technologické vyspělosti“ teplárny. Lze předpokládat, že tímto jednorázovým zdražením tepla se nastartuje proces zvaný „domino efekt“, na jehož konci může reálně dojít k rozpadu centrálního systému zásobování teplem v ČR. Teplárenské zdroje by totiž po vynuceném zdražení tepla ztratily konkurenční výhodu oproti decentralizovaným způsobům vytápění. Průměrná cena tepla z hnědého uhlí vzešlá z 18 cenových lokalit by se pohybovala v pásmu 708 – 770 Kč/GJ tepla. Nyní 490 Kč/GJ. Návazně na to by došlo k odpojování domácností, resp. jejich přechodu na jiné způsoby vytápění, jelikož hraniční cena výhodnosti tepla z tepláren je obecně kolem 600 Kč/GJ. Odběratelé by pocítili razantní zdražení tepla, protože náklady teplárny jsou rozpočítávány v závislosti na celkovém odebraném množství tepla. Teplárny využívá k vytápění přibližně 38 % všech domácností u nás. Podle statistik ČSÚ zásobují dlouhodobě stále více domácností. Mezi lety 2001- 2011 došlo k 5procentnímu čistému přírůstku počtu domácností napojených na teplárenské soustavy. FAKTA O PODÍLU HNĚDÉHO UHLÍ NA CENĚ TEPLA V některých médiích se pro argumentaci k ospravedlnění prudkého zdražení uhlí na dvojnásobek současné obvyklé ceny používá podíl nákladů paliva na ceně tepla stanovený ERÚ. Ten pracuje s necelými 17 %. Toto číslo bylo sestaveno administrativním způsobem na základě regulačních výkazů. Už z tohoto titulu je zřejmé, že metrika neodpovídá podnikové praxi a zásadám nákladového účetnictví/způsobům ekonomického řízení teplárny. Teplárna neprodukuje pouze teplo, ale i elektřinu (v kogeneraci a v kondenzačním režimu). Kalkulace nákladů musí proběhnout spravedlivě tak, aby zachycovala skutečné alokování výrobních vstupů do jednotlivých produktů. Trh s teplem je ryze lokální, a to do míry, jak rozsáhlou sítí tepelných rozvodů konkrétní teplárna disponuje. Navíc je cena tepla věcně usměrňována ERÚ. Cena paliva (hnědého uhlí) nikoliv. Výrobci tepla tedy nejsou kvůli absenci regulace ceny hnědého uhlí chráněni podobně jako spotřebitelé před nepřiměřeným chováním obchodní protistrany. Naproti tomu cena elektřiny se utváří na burze – z definice na minimálně regulovaném trhu. Samoregulační tržní mechanismy zaručí, že cena odráží reálné náklady na výrobu a přiměřený zisk. Na základě rozboru finančních výkazů předních velkých hnědouhelných tepláren, technických parametrů zdrojů a struktury energetické náročnosti výroby byly vypočteny podíly nákladů zachycené v grafech č.1 a 2. Počínaje rokem 2013 začne platit 3. fáze EU ETS a spolu s tím budou teplárny a elektrárny povinny nakupovat emisní povolenky, navíc ve vzrůstající míře. Doposud jim byly povolenky přidělovány zdarma. Podle Teplárenského sdružení ČR z důvodu nákupu 47,5 % celkového objemu potřebných povolenek v roce 2013 náklady na teplo z uhelných elektráren vzrostou už příští rok o zhruba 1000 Kč. U tepláren spalující zemní plyn o 150 Kč (při současné ceně povolenky). Cena za vypuštění tuny CO2 na konci dubna 2012 činila 7,24 EUR. Evropská komise předznamenala, že do konce tohoto roku připraví návrh reformy EU ETS s cílem zvýšit ceny emisních povolenek. Lze tudíž očekávat, že cena emisní povolenky bude v budoucnu mnohem vyšší a tím vzrostou i náklady spojené s ekologickou zátěží provozu tepláren a elektráren. Ani bezplatně přidělované emisní povolenky reálně nebudou zdarma. Energetické subjekty musí proinvestovat minimálně jejich tržní hodnotu do modernizace a čistých technologií tak, aby došlo ke snížení emisí CO2 a k diverzifikaci zdrojů energie. Provozovatelé velkých zdrojů znečištění ohlásili na období 2016-2019 investice v rozsahu 154 mld. Kč. Současná podoba novely zákona o ochraně ovzduší obsahuje až čtyřnásobné navýšení poplatků za emise oproti současnému stavu. Zvýšení sazeb poplatků za vypuštěné emise vytváří obdobně jako nákup emisních povolenek tlak na nárůst cen tepla. VÝJIMKY PRO PLYN? Existuje rovněž tlak na zvýšení ceny zemního plynu pro malé lokální výtopny či domácí plynové kotelny, a to v podobě zavedení uhlíkové daně a zrušení osvobození od ekologické daně z plynu. Uhlíková daň, resp. její složka týkající se zdanění emisí CO2 by měla vejít v platnost v roce 2014 a měla by danit 1 t CO2 až 15 eury. Subjekty zahrnuté do systému obchodování s emisemi uhlíkovou daň platit nebudou. Na zavedení uhlíkové daně se vláda ČR dohodla 10. dubna 2012. Plyn spotřebovávaný v domácích kotelnách, přímotopech a v plynových sporácích je v současné době od ekologické daně ze zemního plynu osvobozen. Naproti tomu teplárny za spalování zemního plynu odvádí ekologickou daň od samého počátku zavedení daňové ekologické reformy (2008). Daň je stanovena na 30,60 Kč bez DPH (36,72 Kč s DPH). Spolu se zavedením uhlíkové daně bude osvobození domácností od platby ekologické daně ze zemního plynu zrušeno. Je zřejmé, že růst ceny hnědého uhlí není jediným budoucím faktorem, jenž přitlačí na cenu tepla. Přesto bude (zřejmě) převažující. Podobně jako u výroby tepla založené na spalování hnědého uhlí teplárnami a elektrárnami existují tlaky na růst ceny tepla ze zemního plynu u centralizovaných i decentralizovaných způsobů vytápění.