V prázdninových dvou vydáních
TT jsme otiskli výběr poznatků
z nové rozsáhlé studie
INERGIN týkající se reálného
stavu zásob a exploatace hnědého uhlí
v ČR. Dnes přinášíme III. závěrečnou
část:
V září 2011 se naši ministři dohodli
na následujícím:
„Vláda ukládá ministru průmyslu
a obchodu navrhnout ve spolupráci
s ministrem životního prostředí a místopředsedkyní
vlády a předsedkyní Legislativní
Rady vlády vládě do 31. prosince
2011 (v rámci aktualizace Státní
energetické koncepce a Surovinové
politiky) opatření zajišťující dostatečné
množství uhlí pro systémy centrálního
zásobování teplem v ČR, a to bez prolomení
územních ekologických limitů
těžby hnědého uhlí."
(Z usnesení Vlády ČR č. 702
ze dne 21. září 2011)
Od tohoto usnesení zatím nedošlo
ke konkrétnějšímu posunu v problematice
zajištění dodávek hnědého uhlí pro
tuzemské teplárny, resp. regulace hnědouhelného
trhu České republiky.
SITUACE JE VÁŽNÁ
Institut energetických informací
(INERGIN) už ve své studii z listopadu
2011 detailně analyzoval dopad změny
ceny hnědého uhlí na cenu tepla.
Z vytvořeného modelu mj. vyplynulo,
že zvýšení ceny hnědého uhlí na cca
70 Kč/GJ (bez dopravy) vyvolá nucené
navýšení ceny tepla o 44-57 %, v závislosti
na velikosti a „technologické
vyspělosti“ teplárny. Lze předpokládat,
že tímto jednorázovým zdražením tepla
se nastartuje proces zvaný „domino
efekt“, na jehož konci může reálně dojít
k rozpadu centrálního systému zásobování
teplem v ČR.
Teplárenské zdroje by totiž po vynuceném
zdražení tepla ztratily konkurenční
výhodu oproti decentralizovaným
způsobům vytápění. Průměrná
cena tepla z hnědého uhlí vzešlá z 18
cenových lokalit by se pohybovala
v pásmu 708 – 770 Kč/GJ tepla. Nyní
490 Kč/GJ. Návazně na to by došlo
k odpojování domácností, resp. jejich
přechodu na jiné způsoby vytápění,
jelikož hraniční cena výhodnosti tepla
z tepláren je obecně kolem 600 Kč/GJ.
Odběratelé by pocítili razantní zdražení
tepla, protože náklady teplárny jsou
rozpočítávány v závislosti na celkovém
odebraném množství tepla.
Teplárny využívá k vytápění přibližně
38 % všech domácností u nás. Podle
statistik ČSÚ zásobují dlouhodobě
stále více domácností. Mezi lety 2001-
2011 došlo k 5procentnímu čistému
přírůstku počtu domácností napojených
na teplárenské soustavy.
FAKTA O PODÍLU HNĚDÉHO UHLÍ
NA CENĚ TEPLA
V některých médiích se pro argumentaci
k ospravedlnění prudkého zdražení
uhlí na dvojnásobek současné obvyklé
ceny používá podíl nákladů paliva
na ceně tepla stanovený ERÚ. Ten pracuje
s necelými 17 %. Toto číslo bylo
sestaveno administrativním způsobem
na základě regulačních výkazů.
Už z tohoto titulu je zřejmé, že metrika
neodpovídá podnikové praxi a zásadám
nákladového účetnictví/způsobům
ekonomického řízení teplárny. Teplárna
neprodukuje pouze teplo, ale i elektřinu
(v kogeneraci a v kondenzačním
režimu). Kalkulace nákladů musí proběhnout
spravedlivě tak, aby zachycovala
skutečné alokování výrobních
vstupů do jednotlivých produktů.
Trh s teplem je ryze lokální, a to
do míry, jak rozsáhlou sítí tepelných
rozvodů konkrétní teplárna disponuje.
Navíc je cena tepla věcně usměrňována
ERÚ. Cena paliva (hnědého uhlí)
nikoliv. Výrobci tepla tedy nejsou kvůli
absenci regulace ceny hnědého uhlí
chráněni podobně jako spotřebitelé
před nepřiměřeným chováním obchodní
protistrany.
Naproti tomu cena elektřiny se
utváří na burze – z definice na minimálně
regulovaném trhu. Samoregulační
tržní mechanismy zaručí, že
cena odráží reálné náklady na výrobu
a přiměřený zisk.
Na základě rozboru finančních výkazů
předních velkých hnědouhelných
tepláren, technických parametrů
zdrojů a struktury energetické náročnosti
výroby byly vypočteny podíly
nákladů zachycené v grafech č.1 a 2.
Počínaje rokem 2013 začne platit 3.
fáze EU ETS a spolu s tím budou teplárny
a elektrárny povinny nakupovat
emisní povolenky, navíc ve vzrůstající
míře. Doposud jim byly povolenky
přidělovány zdarma.
Podle Teplárenského sdružení ČR
z důvodu nákupu 47,5 % celkového
objemu potřebných povolenek v roce
2013 náklady na teplo z uhelných
elektráren vzrostou už příští rok
o zhruba 1000 Kč. U tepláren spalující
zemní plyn o 150 Kč (při současné
ceně povolenky).
Cena za vypuštění tuny CO2
na konci dubna 2012 činila 7,24
EUR. Evropská komise předznamenala,
že do konce tohoto roku připraví
návrh reformy EU ETS s cílem
zvýšit ceny emisních povolenek. Lze
tudíž očekávat, že cena emisní povolenky
bude v budoucnu mnohem vyšší
a tím vzrostou i náklady spojené
s ekologickou zátěží provozu tepláren
a elektráren.
Ani bezplatně přidělované emisní
povolenky reálně nebudou zdarma.
Energetické subjekty musí proinvestovat
minimálně jejich tržní
hodnotu do modernizace a čistých
technologií tak, aby došlo ke snížení
emisí CO2 a k diverzifikaci zdrojů
energie.
Provozovatelé velkých zdrojů znečištění
ohlásili na období 2016-2019
investice v rozsahu 154 mld. Kč.
Současná podoba novely zákona
o ochraně ovzduší obsahuje až čtyřnásobné
navýšení poplatků za emise
oproti současnému stavu. Zvýšení
sazeb poplatků za vypuštěné emise
vytváří obdobně jako nákup emisních
povolenek tlak na nárůst cen tepla.
VÝJIMKY PRO PLYN?
Existuje rovněž tlak na zvýšení ceny
zemního plynu pro malé lokální
výtopny či domácí plynové kotelny,
a to v podobě zavedení uhlíkové daně
a zrušení osvobození od ekologické
daně z plynu.
Uhlíková daň, resp. její složka týkající
se zdanění emisí CO2 by měla
vejít v platnost v roce 2014 a měla
by danit 1 t CO2 až 15 eury. Subjekty
zahrnuté do systému obchodování
s emisemi uhlíkovou daň platit nebudou.
Na zavedení uhlíkové daně se
vláda ČR dohodla 10. dubna 2012.
Plyn spotřebovávaný v domácích
kotelnách, přímotopech a v plynových
sporácích je v současné době
od ekologické daně ze zemního plynu
osvobozen. Naproti tomu teplárny
za spalování zemního plynu odvádí
ekologickou daň od samého počátku
zavedení daňové ekologické reformy
(2008). Daň je stanovena na 30,60 Kč
bez DPH (36,72 Kč s DPH). Spolu se
zavedením uhlíkové daně bude osvobození
domácností od platby ekologické
daně ze zemního plynu zrušeno.
Je zřejmé, že růst ceny hnědého
uhlí není jediným budoucím faktorem,
jenž přitlačí na cenu tepla.
Přesto bude (zřejmě) převažující. Podobně
jako u výroby tepla založené
na spalování hnědého uhlí teplárnami
a elektrárnami existují tlaky na růst
ceny tepla ze zemního plynu u centralizovaných
i decentralizovaných
způsobů vytápění.