Student vymyslel a sestrojil automatický rybářský prut

Na začátku bylo přání usnadnit zimní chytání ryb strýčkovi, na konci potom cesta do USA a úspěch v prestižní soutěži Intel ISEF v americkém Albuquerque v Novém Mexiku, kde Tomáš Nezval získal za svůj vynález automatického rybářského prutu v konkurenci 1500 studentů z 50 zemí skvělé třetí místo. Mezi tím ovšem musel student 1. ročníku oboru Mikroelektrotechnika a technologie na VUT v Brně hodně přemýšlet, programovat a osvědčit také výborné konstrukční schopnosti. Výsledek jeho práce ale určitě potěší mnohé rybáře. Zajímavé je, že Tomáš sám nerybaří. „Pod pojmem automatický rybář si samozřejmě nelze představit monstrum, které nakráčí k vodě, udělá do ledu díru a tahá jednu rybu za druhou. Takže jak ten prut vlastně funguje. Nejprve popis klasické rybářské techniky. V ledu se vyvrtá otvor, dírkou se spustí návnada a rybář neustálým kmitavým pohybem prutu se snaží přilákat ryby. Zkušení rybáři vědí, že je důležité vykonávat návnadou správné pohyby a to jak v čase, tak i do určité hloubky. To je samozřejmě po několika hodinách značně únavné a výsledek navíc velmi nejistý,“ říká student. „Moje zařízení umí člověka dokonale nahradit. Na trojnožce je umístěna základní jednotka vybavená motorkem a dvojicí osmibitových mikroprocesorů, na kterou je nasazen prut. Je to klasický prut, který lze kdykoliv jednoduchým pohybem vyndat a používat ke standardnímu rybolovu. Proti prutu je umístěn joystick, jehož pohybem si nahrajeme do paměti libovolný, zhruba 15sekundový pohyb. Doma si můžeme vyzkoušet, jak se která návnada při různém pohybu prutu chová. Na základní jednotce je ještě displej a 5 membránových tlačítek pro ovládání funkcí, vše je vodotěsné. Po nahrání a uložení požadovaného pohybu si zvolíme čas a délku potahu vlasce, který budeme považovat za záběr - např. když lovená ryba odvine 20 cm vlasce v čase 2 s. Jakýkoliv jiný pohyb, ať v čase nebo délce, je brán jako klamný záběr. V okamžiku splnění námi nastavených parametrů je prut vymrštěn do horní polohy, tím se ryba zasekne a elektrickým navijákem je úlovek vytažen nad led. Po dvouletých testech mohu tvrdit, že zařízení pracuje opravdu téměř se stoprocentní spolehlivostí. Jako doplňkové funkce obsahuje jednotka např. hloubkoměr, teploměr a počítadlo ulovených ryb. Celé zařízení je uloženo v kufru, jehož dno tvoří pohonná baterie - kufr samotný může sloužit jako sedačka,“ popisuje princip automatického prutu Tomáš Nezval. Dodejme ještě, že automatický rybář (invenční student ho nazval Robofisher, a pod tímto názvem vystupoval i v USA) je vybaven i vysílačkou, která obraz činnosti robotu vysílá až na vzdálenost sta metrů. Teoreticky tak může rybář sedět v teplé hospůdce na břehu, popíjet grog a sledovat na svém přenosném monitoru, zda se něco neulovilo. Takovou interpretaci však Tomáš odmítá: „To by bylo v rozporu s rybářskou etikou. Jde o odstranění námahy, a také o větší akceschopnost rybáře. V případě, že loví na povolené dva pruty, bude takto mnohem více mobilnější.“ Mladý vynálezce již také první prototyp vylepšil – jeho nový Robofisher má dokonce i automatické krmítko ryb. Úspěch svého studenta ocenila i jeho domovská fakulta udělením desetitisícového stipendia. „Je opravdu mimořádné, aby se již studentovi prvního ročníku podařilo takovýmto způsobem prosadit. Jsme rádi, že si Tomáš vybral ke studiu právě obor Mikroelektronika a technologie, který u nás patří k nejobtížnějším. Jeho nesporného talentu chceme využít a zapojit ho do řešení výzkumných úkolů v oblasti bezdrátové komunikace na větší vzdálenosti,“ řekl děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií prof. Ing. Radomír Vrba, CSc. IGOR MAUKŠ