Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (TUL) pořádala pro středoškoláky 25. listopadu soutěž o nejlepší technický výukový model zhotovený 3D tiskem. Ve finále usilovalo o vítězství v univerzitní aule osm studentských týmů. Do středoškolské soutěže o nejlepší technický model zhotovený 3D tiskem se registrovalo 15 týmů z Liberce, Jablonce nad Nisou, Varnsdorfu, Ústí nad Labem, Mnichova Hradiště, z Kolína, Dačic a Karviné. Deset z nich postoupilo do druhého kola, zatímco dva týmy další účast vzdaly. Odborná porota složená ze dvou akademiků TUL a jednoho studenta doktorského studia se zaměřením na 3D tisk plastů a skla vybrala po prezentacích modelů tři nejlepší týmy. O konečném pořadí rozhodli hlasováním studentky a studenti ze zbývajících pěti soutěžních týmů.
Mechanický kalkulátor
První místo a odměnu 25 tisíc korun získali studenti Gymnázia Mnichovo Hradiště (J. Barančík, L. Horák, L. Soustružník, D. Razák, J. Ptáček, F. Kolomazník). Mechanický kalkulátor, který vytiskli a sestavili, umí sčítat do čísla 99 999 a je ho možné využít i při výuce. „Například když v prvním ročníku řešíme převody mezi soustavami jednotek, mezi desítkovou, dvojkovou nebo šestnáctkovou, kolikrát mají studenti problém pochopit, že dochází k přenosu jednoho čísla do vyššího řádu. Na tomto kalkulátoru se dá hezky vysvětlit a ukázat, že při překlopení devítky na nulu dochází k přenosu do dalšího řádu,“ komentuje možné využití výukového modelu pedagog týmu Tomáš Jelínek. Na nápadu pracovali studenti pod vedením učitele Františka Vodvářky. „Bylo to náročné, museli jsme se naučit pracovat v rýsovacím programu a naučit se i s 3D tiskárnami. Mnoho dílů jsme tiskli i 20—30×, než se povedl finální produkt. Dělali jsme na tom měsíc a ještě v den soutěže jsme do jedné do rána brousili jednotlivé součástky,“ řekl hned po vyhlášení vítězů Jan Barančík, člen vítězného týmu, s tím, že studenti už mají vymyšlenou verzi, která bude umět i odečítat.
Jaderný reaktor a unikátní hřídel s doplňky a výkresovou etuí
Druhé místo spojené s odměnou 15 tisíc korun obsadili studenti Gymnázia Dačice (M. Kopeček, T. Sommer), kteří se svým učitelem Jakubem Nemčikem předvedli výukový jaderný reaktor. Deset tisíc za třetí místo si za unikátní hřídel s doplňky a výkresovou etuí odnesl tým Střední průmyslové školy strojírenské a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Kolín (L. Nouzák, L. Jirovský, M. Kubíček, J. Vlasák, T. Doubrava) se svým učitelem Františkem Pražákem. Podle proděkana FS TUL Luboše Běhálka hodnotila porota především nápady a invenci, ale také kreativitu a to, zda exponát splňuje svůj účel, tedy využití při výuce. Porota neměla podle něj vůbec snadný úkol, protože přihlášky byly velmi různorodé. „Někdo poslal skicu, jiný počítačový model nebo jsme dostali schéma, jak by mohl model vypadat. Získali jsme i zajímavou zkušenost, když jsme po delším váhání pustili do soutěže přihlášku, u které jsme moc neviděli potřebnou invenci a dostali jsme jen model bez potřebného popisu. Při soutěži se ukázalo, jak je ten model skvělý, a dostal se na přední místo. Následně jsme si všichni, porota i soutěžící, ujasnili, jak je důležitá kvalitní prezentace nápadu. Uvědomili jsme si, že tady máme rezervy i při podávání přihlášek vědecko-výzkumných projektů do výběrového řízení,“ říká Luboš Běhálek. Fakulta strojní TUL spolupracuje se středními školami dlouhodobě. „Dlouho se mluví o nedostatku technicky vzdělaných odborníků a o malém zájmu mladých lidí o studium technických oborů. Jsme si vědomi, že je potřeba podporovat talenty ze středních škol, motivovat je k zájmu o technické obory a ukazovat jim co nejvíce pozitivních momentů v oblasti vědy a techniky,“ říká děkan Moravec. Podle Luboše Běhálka jsou soutěže jedním z nejlepších způsobů, jak pomoci mladým lidem proniknout do tajů vědy a techniky a motivovat u nich zájem. Proto fakulta strojní připravuje podobnou soutěž i pro příští akademický rok, kdy oslaví 70 let od svého založení. Tématem bude podle proděkana Běhálka opět 3D tisk. „Chceme využít nadšení středoškolských studentů i učitelů pro tuto technologii. Od soutěžích jsme slyšeli, že konečně mají možnost využít vybavení, které někdy ve školách leží ladem. Obdivoval jsem nadšení učitelů, kteří týmy vedli vysoko nad rámec svých povinností. Pracovali se studenty o víkendech, dali jim k dispozici i své soukromé vybavení. Naplnil se i další smysl soutěže: umět pracovat v týmu, umět si práci rozdělit a odhadnout složitost úkolu, který jsem si stanovil a který je nutné splnit v určité lhůtě. Také proto bylo podmínkou, že členem týmu musí být i učitel,“ říká dr. Běhálek a doufá, že se příští rok setká i s týmy, které neuspěly nebo soutěž vzdaly. „Věřím, že i potom budou mít chuť pokračovat v technicky zaměřeném studiu, protože si uvědomí, že s technikou je možné se dobře uplatnit v nejrůznějších oborech.“ /Jaroslava Kočárková/
