Účast v evropských kosmických programech je pro náš stát nenahraditelnou možností podílet se na přínosech pronikání do vesmíru. Přestože domácí akademická pracoviště a průmyslové společnosti zapojené do evropských kosmických projektů během let nashromáždily značné množství znalostí a produkční dovednosti, budování národních vesmírných kapacit se dosud nedostalo ani zdaleka takové pozornosti, jakou by si zasloužilo. Rozsah výzkumných a vývojových prací na kosmických projektech je limitován objemem investovaných prostředků, které představují hlavně vládní výdaje na české členství v ESA. Ty v současnosti činí 1,5 mld. korun ročně, což je asi 0,1 % celkového rozpočtu ESA. Obsahová náplň české kosmonautiky je dána možnostmi, které nabízejí evropské programy, protože Česká republika samostatný národní kosmický program nemá. Evropa tradičně patří mezi hlavní světové aktéry v kosmonautice, hrozí jí však ústup z těchto pozic. Aktuální ztráta schopnosti vypouštět družice vlastními raketami znamená citelný, byť jen dočasný, nedostatek. V celosvětovém kontextu vzestupu zájmu o kosmické lety je zásadnějším problémem Evropy to, že nedokázala získat nezávislou schopnost pilotovaných kosmických letů. Ta ale právě bude hlavní devizou úspěšnosti pro získání přední pozice v nadcházející revoluci v pojetí kosmonautiky avizované Spojenými státy a Čínou a s plány Indie, Ruska i Japonska. Díky technickému pokroku v posledním desetiletí se vedle možnosti stavět sondy a družice zpřístupnily i kosmické lety s lidskou posádkou. A s tím se staly dostupné i dosud obtížně dosažitelné přínosy plynoucí ze strategických výhod těchto letů. Významným přínosem je dosažená úroveň vědy a techniky. Provádění kosmických letů lidí vyžaduje nabytí vysoké úrovně znalostí i produkčních dovedností. Představují nejvíce interdisciplinární lidskou činnost, která využívá všechny oblasti vědy a techniky, medicíny, a dokonce i společenských věd. Kosmický let národního kosmonauta tak demonstruje technologickou vyspělost národa a jeho ekonomickou stabilitu. Je rovněž prostředkem ke zlepšení národní bezpečnosti a postavení země v mezinárodním společenství, protože je efektivním způsobem mezinárodní spolupráce. Osobnost kosmonauta přitahuje mládež k poznávání vědeckých myšlenek a konceptů a povzbuzuje ji ve snaze věnovat se náročným výzkumným a technickým profesím. Účast vlastního kosmonauta v kosmickém letu má také nezanedbatelný inspirační vliv na celou společnost. Aktuální ekonomickou motivací pro kosmický pilotovaný program je výhled na možnost být u začátku nového oboru průmyslové výroby na oběžné dráze a následně i využití kosmických zdrojů. Jelikož Mezinárodní kosmická stanice ukončí svůj provoz do konce desetiletí, vyvstává před evropskými zeměmi včetně Česka zásadní otázka: jak do budoucna zabezpečit svůj přístup k uvedeným přínosům? Přijmout generacemi odkládaný nový program ESA na vytvoření vlastní kapacity pilotované kosmonautiky je bez delší přípravy nemožné. V ní vedle nutného navýšení finančního rozpočtu bude třeba dosáhnout shody o potřebných změnách stávajících pravidel a realizačních postupů ESA. Stávající rozpočet ESA a jeho využití je navíc aktuálně pevně stanoven do roku 2025. Čas pracuje v neprospěch Evropy. Některé státy už daly najevo, že ho nehodlají ztrácet a podnikly kroky k vytvoření národního programu pilotovaných kosmických letů. Využily k tomu vývoje ve Spojených státech, kde soukromá společnost Axiom Space vyhlásila letos v dubnu program určený vládám usilujícím o spolupráci na výzkumu ve vesmíru nebo lety svých kosmonautů. Dohodu o vyslání svého kosmonauta tak oznámila už v listopadu 2022 maďarská vláda. Let na stanici ISS by měl trvat 30 dní a uskutečnit se na přelomu let 2024/25. Další zemí spolupracující s Axiomem prostřednictvím partnerství, které sahá až do roku 2018, je Itálie. Italský kosmonaut je proto jedním ze čtyřčlenné posádky mise Axiom Ax-3, která je naplánována na začátek roku 2024. Dalším členem této posádky se po červencovém oznámení švédské vlády o sjednání dohody stal kosmonaut švédský. Dva evropské kosmonauty doplní turecký člen posádky a, podle pravidel daných NASA, firemní kosmonaut- -velitel společnosti Axiom. Posádka mise Ax-3 stráví na ISS až 14 dní. Zatím posledním evropským státem, který využil iniciativy společnosti Axiom Space, je Polsko. Letos v červnu oznámilo rozhodnutí podpořit let svého kosmonauta na ISS. Podobnou nabídku dostala i česká vláda, nicméně se zatím zdá, že ji nehodlá využít. Zatímco italské i maďarské přípravy se prozatím odehrávají mimo ESA, na jednání Polska a Švédska s Axiom Space ESA spolupracovala. Také proto obě země pro lety stanovily své zástupce ze záložního týmu kosmonautů ESA, do kterého byli vybráni loni v listopadu. Tento krok je přesvědčivým projevem zájmu evropských zemí o vlastní pilotovaný kosmický program. Je to výzva i pro českou vládu, aby se touto ambicí využití perspektiv pobytu lidí na oběžné dráze inspirovala a zařadila naši zemi mezi průkopníky vznikajícího komerčního kosmického průmyslu. /Jan Kolář/
