Česká vláda nedávno představila konsolidační balíček skládající se z 58 opatření, která mají zlepšit saldo státního rozpočtu. Předpokládá se, že v letech 2024 až 2025 budou mít kumulativně pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu ve výši 147,5 miliardy Kč. Balíček však vyvolává obavy z jeho negativních dopadů na udržitelnost českého průmyslu. Primárním cílem vládního konsolidačního úsilí je snížit současný rozpočtový deficit ve výši 3,5 % HDP na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůrazňuje nutnost nápravy zhoršující se veřejné finanční situace země zděděné po předchozí administrativě. Odborníci hodnotí záměr zlepšit stav veřejných financí jako chvályhodný, respektive nezbytný, mnohá konkrétní opatření navrhovaná v konsolidačním balíčku však vyvolávají obavy z nepříznivých dopadů na udržitelnost českého průmyslu. Výrazné snížení dotací pro podnikatele, zvýšení daní a změny v systému DPH mohou mít nepříznivé dopady na růst podnikání, inovace a celkovou konkurenceschopnost českého průmyslu. Mezi nejčastěji vyslovovanými obavami z negativních dopadů dominuje výrazné snížení národních dotací pro podnikatele ve výši 54,4 miliard korun. Ty, podle vyjádření mnohých z nich, hrají zásadní roli při podpoře podniků a podpoře udržitelných inovací. „Drastickým snížením těchto dotací vláda riskuje omezení rozvoje a udržitelné konkurenceschopnosti českého průmyslu. Toto snížení by mohlo vést k poklesu výzkumných a vývojových aktivit, snížení investic do technologií a infrastruktury a snížení podpory pro malé a střední podniky (MSP), které jsou závislé na prosperitě těchto dotací,“ podotýká například Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter. Součástí konsolidačního balíčku jsou také změny v systému daně z přidané hodnoty (DPH), které snižují sazby DPH na základní zboží, bydlení a zdravotnické produkty z 15 % na 12 %. Snahy o zavedení snížených sazeb u většiny z těchto položek v kombinaci se zjednodušením systému DPH jsou sice ze sociálních a dalších pohledů chvályhodné, ale za současné situace mohou omezit schopnost vlády shromáždit dostatečné finanční prostředky právě na podporu rozvoje veřejných služeb a investic do udržitelného rozvoje a v kontextu omezování podpory konkurenceschopnosti tuzemských podniků nepůsobí jako krok směrovaný k prosperitě ČR. Chceme být přeci vyspělou technologickou zemí stojící pevně na prosperitě a úspěších tuzemských firem, nebo snad ne? /Ing. Michael Málek,/
