Rozvoj výroby zelené energie v SRN je dlouhodobě spjat s problémy s jejím velkokapacitním přenosem, zejména ve směru Sever-Jih. Německo potřebuje vybudovat minimálně tři nové vnitrostátní páteřní magistrály. První z nich (projekt Ultranet) postaví na západě Německa v délce 340 kilometrů provozovatelé přenosových sítí Amprion a TransnetBW. Celková investice se má do roku 2020 vyšplhat až na 900 mil. eur. Odborníci upozornili politiky, že ani dobře zvládnutá výstavba a chod velkokapacitních magistrál negarantuje, že se podaří zcela eliminovat všechny problémy s přeshraničními přetoky energie do sítí německých sousedů. Nejvíce potíží může nadále způsobovat dynamický růst produkce eolických farem v Severním moři. Jako jedno z technických řešení navrhují zřídit a otestovat vysokonapěťové vedení, které ale bude přenášet stejnosměrný proud. Transformaci střídavého proudu na stejnosměrný by na Ultranet měla zabezpečit technologie Full-Bridge od společnosti Siemens. Ta mj. na linii počítá s instalací cca 5000 jednotek. Firma také musí zabezpečit ochranu proti samovolným výbojům, úderům blesků apod. Přenosy střídavého proudu na větší vzdálenosti jsou ztrátové. Němci přitom musí operovat s přenosovými trasami dlouhými až 800 km. Otázkou je, jakých výsledků lze dosáhnout se zatím málo otestovaným nasazením stejnosměrného proudu. Počítačové simulace nalezly dočasné východisko: zavěsit na sloupy první magistrály souběžně kabely pro střídavý i stejnosměrný proud a časem vyhodnotit plusy i minusy obou vedení. O středové a východní magistrále se v Německu zatím intenzivně diskutuje. Debaty vyvolaly především protesty místního obyvatelstva proti nadzemní výstavbě velkokapacitních linií. Lidé v uvažovaných regionech chtějí po kompetentních orgánech, aby „technicky překonané“ projekty zamítly. /ex/
