O aditivních metodách, někdy nazývaných líbivým výrazem jako metody 3D tisku s využitím kovových nebo i nekovových materiálů, se dnes hovoří velmi často. Jak o samotných technologiích, tak i jejich aplikacích. Jednou z nich, která může mít řadu následovníků i v našich podmínkách při obnově historických kulturních památek, nabízí řešení úkolu v projektu „Unlinger Reiter“ zemského úřadu pro památkovou péči v Bádensku-Württembersku se zhotovením replik artefaktů na bázi laserové generativní metody Laser Metal Fusion, tentokráte způsobem označovaným jako Selective Laser Melting (SLM). Nový výrobek se tu vytváří na základě CAD dat programovým natavováním vrstev kovového prášku laserem s rozlišením, které odpovídá možné tloušťce vrstev v rozsahu 0,02 až 0,2 mm. Výhodou je použití takových prášků kovů, které mají odpovídat výsledným vlastnostem obrobku, případně, a to je podstatné u archeologických prací, věrně dodržet původní materiálové složení artefaktu. Jednou z takových novodobých prací je i replika postavy bronzového jezdce z knížecího keltského hrobu z nálezu poblíž německého Unlingenu poblíž Biberachu. Jde o jednu z nejvýraznějších památek z halštatské doby, datované archeology do období od 7. století až po přibližně polovinu 5. století př. n. l., představující částečně poškozený artefakt jezdce na dvojitém koni. Rozbité hrany neúplných nohou koně tu naznačují, že exponát byl původně částí jiného, většího objektu. Už samotná výjimečnost nálezu památky tu volala po zhotovení její repliky, vhodné pro archivní nebo i výstavní účely. Předchozí metody, používané pro tuto práci, bývaly založeny většinou na kontaktním formování a přinášely s sebou i riziko v poškození originálu. U nového generativního postupu takové nebezpečí nehrozí. Pro digitalizaci dat se používá bezkontaktního snímání, v případě halštatského jezdce bylo užito metody počítačové tomografie s vyhodnocením prostřednictvím programu „VG Studio Max 3.0“. Získaná data byla pak vstupem pro závěrečný 3D laserový tisk, tentokrát s volbou systému Mlab Cusing od Concept Laser. Před započetím výroby bylo ještě fluorescenční rentgenovou analýzou ověřeno i přesné složení materiálu figury, s přesným procentuálním podílem mědi a cínu a tomuto rozboru přizpůsobena i příprava kovového prášku pro technologii aditivního nanášení po vrstvách. Zvolená varianta laserové technologie Mlab Cusing představuje pro dané objemové množství a velikost artefaktu efektivní metodu řešení s vláknovým 100W laserem. Jak se výsledek povedl, ukazuje i náš obrázek výše. Archeologům se generativní metodou dostává šance zachovat pro příští generace nesmírné hodnoty kulturního dědictví. Dnes jsme zvolili příklad artefaktu s menšími rozměry s volbou laserové jednotky Mlab Cusing pro objem finálního produktu 3,5” × 3,5” × 3”. Vývoj laserových systémů pro aditivní technologie, jejichž počátek je teprve před několika lety, pokračuje ale nebývale rychlým tempem. Samotný Concept Laser už u systému XLine 2000R dosahuje velikosti pracovního prostoru 800 × 400 × 500 mm3 a nedávno ohlásil General Electric dokonce projekt systému ATLAS 1 000 × 1 000 mm. Představit ho chce v listopadu na Formnext Show v německém Frankfurtu. A to jsme dnes hovořili pouze o replikách z kovových materiálů, nanášených při výrobě po vrstvách z kovových prášků, kde pro jejich natavení je nutný zdroj na úrovni laseru. Další možnosti poskytuje 3D tisk, pokud jde o aplikace termoplastů, a tady rozměry finálního produktu mohou být ještě daleko rozsáhlejší. Stačí si jen připomenout nedávno péčí UNESCO prováděnou repliku Vítězného oblouku v syrské Palmýře ve velikosti 66 % originálu.
