Evropská unie v posledních měsících přijala nebo navrhla řadu opatření, která mimo jiné ovlivní i podnikání firem z oblasti strojírenských technologií. Evropská asociace CECI MO proto pokládá za důležité se k těmto materiálům vyjádřit.
Nástroj EU pro zadávání mezinárodních veřejných zakázek
V srpnu 2022 vstoupil v platnost mechanismus Evropské unie pro Mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI — International Procurement Instrument). Obecným cílem IPI je dosažení reciprocity ve třetích zemích otevřením jejich trhů s veřejnými zakázkami a koncesemi a zlepšení přístupu na trh pro hospodářské subjekty, zboží nebo služby z EU.
V případě podezření z diskriminace společností z EU na zahraničních trzích veřejných zakázek ze strany třetích zemí zahájí Evropská komise veřejné šetření.
Pokud toto šetření zjistí diskriminační omezení, vyzve Komise dotyčnou zemi k jednání o otevření trhu veřejných zakázek.
Na základě výsledků šetření a jednání se třetí zemí může Komise šetření pozastavit nebo přijmout opatření v rámci IPI. Je důležité zdůraznit, že opatření IPI se vztahuje pouze na postupy zadávání veřejných zakázek s odhadovanou hodnotou nad prahovou výší, kterou stanoví Komise. V každém případě by tato prahová výše měla být:
pro stavební práce a koncese: 15 milionů eur (bez DPH) nebo více;
pro zboží a služby: 5 milionů eur (bez DPH) nebo více. Na pomoc orgánům veřejné správy při aplikaci IPI zveřejní Komise pokyny se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky. Lepší přehled o postupu, opatřeních a výjimkách lze nalézt v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031.
Stanovisko CECIMO: CECIMO zdůrazňuje, že nový nástroj obchodní politiky by měl průmyslu obráběcích a tvářecích strojů prospět, neboť společnosti z EU čelí v několika třetích zemích nerovným podmínkám z důvodu obtížného přístupu k veřejným zakázkám a jejich nedostatečné transparentnosti. Nový nástroj obchodní politiky vstoupil v platnost 29. srpna 2022 a CECIMO bude sledovat a informovat své členy o příslušných pokynech Komise, jakmile budou k dispozici.
Parlament EU přijal mechanismus k omezení emisí uhlíku
Mechanismus EU k omezení emisí uhlíku (CBAM — Carbon Border Adjustment Mechanism) je součástí balíčku Fit for 55 in 2030, což je plán EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 v souladu s evropským právem v oblasti klimatu. Po jeho zavedení budou muset dovozci z EU každoročně deklarovat množství zboží a množství vložených emisí v celkovém množství zboží, které do EU v předchozím roce dovezli, a dodat odpovídající množství certifikátů CBAM. Parlament EU na zasedání konaném dne 22. června 2022 odhlasoval následující postoje k CBAM:
Rozšíření působnosti CBAM — kromě výrobků navržených Komisí (železo a ocel, rafinérie, cement, základní organické chemikálie a hnojiva) chce Parlament, aby CBAM zahrnoval také ostatní organické chemikálie, plasty, vodík a čpavek. Vedle toho chce Parlament rozšířit CBAM také o nepřímé emise, tj. emise pocházející z elektřiny spotřebovávané výrobci, aby lépe odrážely produkci CO2 evropského průmyslu.
Prodloužení přechodného období, ale urychlení úplného zavedení CBAM — přechodné období CBAM má začít 1. ledna 2023 a skončit 1. ledna 2027. Parlament navrhuje ukončení bezplatných povolenek v systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS — Emissions Trading System) do roku 2032, tedy o tři roky dříve, než předpokládala Evropská komise.
Uvažuje se o zavedení upraveného mechanismu ETS.
Evropská komise má do 31. prosince 2025 předložit zprávu obsahující podrobné posouzení dopadu ETS a CBAM na průmyslová odvětví EU.
Je potřebné ustavit centrální orgán EU pro CBAM, který by byl odpovědný za provádění CBAM (namísto 27 různých národních orgánů na úrovni jednotlivých zemí).
Parlament EU zahájí jednání s Radou EU o CBAM a navrhovaných změnách s cílem dosáhnout dohody o konečném právním znění. Tato jednání a konzultace mohou trvat až do konce roku 2022.
Stanovisko CECIMO: Mechanismus EU pro přizpůsobení limitů uhlíku (CBAM) musí zaručit minimální dopad na konkurenceschopnost evropské výroby. CECIMO proto vítá, že Parlament žádá Evropskou komisi o vyhodnocení dopadu na průmyslová odvětví EU.
Dohody o volném obchodu v rámci českého předsednictví EU
Vláda České republiky se v rámci priorit pro své předsednictví EU zaměřila na pět úzce propojených prioritních oblastí:
zvládání uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny,
energetická bezpečnost,
posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kyberprostoru,
strategická odolnost evropské ekonomiky,
odolnost demokratických institucí. V rámci strategické odolnosti evropské ekonomiky bude české předsednictví usilovat o urychlení procesu uzavírání obchodních dohod s demokratickými státy a o prohloubení transatlantické spolupráce v rámci Rady EU a USA pro obchod a technologie (TTC — Trade and Technology Council) se zaměřením na strategickou spolupráci, včetně společných opatření zaměřených na odolnost dodavatelských řetězců.
Stanovisko CECIMO: Tento přístup by mohl vést k pozitivnímu vývoji jednání a závěrů o dohodě o volném obchodu, zejména pokud jde o země Latinské Ameriky a Austrálii. V souladu s prohlášením z března 2022 se CECIMO nadále zasazuje o volný a spravedlivý obchod a důrazně podporuje jednání EU o dohodě o volném obchodu. S ohledem na současnou geopolitickou a ekonomickou situaci očekává CECIMO další pozitivní vývoj v této oblasti během českého a později švédského předsednictví EU. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO
