GE FANUC Automation patří
v současnosti k předním vývojovým,
výrobním a implementačním
subjektům v oboru průmyslové
automatizace. TT besedoval s Ing.
Janem Koudelkou, zástupcem společnosti
pro Českou a Slovenskou
republiku:
Na který sortiment výrobků
a služeb se GE FANUC Automation
zaměřuje přednostně?
Produktové zaměření firmy GE
Fanuc v několika posledních letech
bych rozdělil do dvou etap. V I. fázi
se naše firma orientovala na vývoj
nových řídicích systémů PAC Systems
a souvisejících softwarových
produktů, jako základního kamene
růstu na tradičním trhu průmyslového
řízení. Cílem vývoje PAC Systems
bylo jednak odstranit omezení limitující
další růst PLC a dále posunout
možnosti průmyslové automatizace
na vyšší úroveň.
Při vývoji PAC Systems a s ním
souvisejícím vývojem softwarových
nástrojů Proficy Machine Edition
bylo definováno 5 základních
principů:
. Produktivita - Systém je navržen
pro maximální efektivitu práce na
všech úrovních, počínaje projektováním,
přes programování, náběh
a odladění až po údržbu.
. Výkon - Koncepce systému eliminuje
typická místa omezující
výkon celého systému, jako jsou
pomalá vnitřní sběrnice, delší
doba implementace výkonných
procesorů nebo paměťová omezení.
Díky tomuto přístupu poskytují
PAC Systems několikanásobně
vyšší výkon než předchozí platformy.
. Otevřenost - V rámci PAC Systems
jsou maximálně využívány
technologie otevřených standardů
(komunikace Ethernet, Profibus,
programování podle IEC 1131-3,
backplane VME64, compact PCI
atd.) s cílem usnadnit komunikaci
a implementaci jednotek a systémů
třetích stran.
. Migrace - Systém poskytuje jasně
definovanou migrační strategii
od stávajících PLC systémů GE
Fanuc na novou platformu PAC
Systems. Většina modulů starších
systémů GE Fanuc je použitelná
v nových PAC Systems. Software
lze automaticky konvertovat, čímž
je chráněna investice zákazníka do
předchozí řídicí technologie a jsou
minimalizovány náklady na upgrade
systém.
. Flexibilita - Aplikační software je
přenositelný mezi hardwarovými
platformami. Vlastní aplikaci lze
vyvíjet bez znalosti konkrétního
hardwaru, na kterém bude vykonáván,
a rozhodnutí o hardwaru
lze provést později. Již vytvořené
aplikace jsou použitelné na ostatních
hardwarových platformách
včetně řídicích panelů na bázi
Windows CE.NET.
Druhým směrem vývoje, který
následoval, je zaměření na průmyslové
IT technologie a rozvoj řešení
Embedded Systems.
V obou těchto případech postupuje
GE Fanuc cestou akvizic
a následné integrace produktového
portfolia získaných firem do své
standardní nabídky.
Ano. V oblasti průmyslových IT
patří k nejvýznamnějším akvizice
firem Intellution (SCADA software
iFix, datový sklad iHistorian, Webový
portál infoAgent, řešení iBatch
pro šaržovou výrobu) a Mountain
Systems (MES systém Proficy for
Manufacturing pro sledování a analýzy
OEE). GE Fanuc poskytuje pod
souhrnným názvem Proficy komplexní
řešení pro řízení výrobních
jednotek v reálném čase: počínaje
přímým řízením technologie, přes
vybavení operátorských pracovišť
a systémy ukládání dat až po ekonomicko-
technické analýzy efektivity
výroby a poskytování požadovaných
dat do celopodnikových sítí.
Mezi akvizice v oblasti Embedded
Systems patří firmy VMIC (speciální
I/O karty pro sběrnice VME, PCI,
technologie Reflective Memory,
deskové počítače SBC atd.), Computer
Dynamics (operátorské panely
a PC pro použití v extrémních podmínkách),
Ramix a další.
Postup výrobní automatizace
a implementace špičkových evidenčních
a řídicích systémů se zrychluje
nejenom v průmyslově rozvinutém
světě, ale i v ČR. Přesto: co je podle
vašeho názoru u nás zapotřebí
ještě učinit (investičně, legislativně,
organizačně, personálně), abychom
udrželi krok s předními výzkumněvývojovými
a produkčními centry
do budoucna?
Odpověď na tuto otázku vidím ve
dvou úrovních. Pokud jde o nasazování
průmyslové automatizace v ČR,
domnívám se, že není velký rozdíl
mezi úrovní automatizace v západní
Evropě a u nás. Stupeň automatizace
se odvíjí od ceny pracovní síly
a požadavků na kvalitu. Zde se rozdíl
mezi námi a západní Evropou rychle
zmenšuje. Proto se také zmenšuje
rozdíl mezi prostředky pro dosažení
požadovaných výsledků, včetně
automatizace.
Určitý rozdíl spatřuji v oblasti MES
systémů, které jsou již v západní Evropě
běžně nasazovány, zatímco u nás je
povědomí o přínosu MES systémů
výrazně menší. Výše investice do
MES je řádově vyšší, než jsou investice
do automatizace výroby. V řadě
firem představuje absolutní hodnota
projektu rozhodující měřítko pro jeho
realizaci. V případě MES systémů je
však investici nutno posuzovat také
z pohledu její návratnosti a dalšího
rozvoje firmy. Předpokládám, že
nebude mnoho manažerů, kteří mají
jasnou odpověď na otázky typu "Jaká
bude pozice naší firmy na trhu za 3, 4,
5 let při zachování současné efektivity
výroby?", "Jaká je celková efektivita
výroby (OEE) v našem podniku?",
anebo "Jak se změní roční hospodářské
výsledky podniku, pokud efektivita
výroby vzroste ze 75 na 80 %?"
A právě tento pohled je důležitý pro
pochopení přínosu MES systémů. Ale
to je jen otázka času.
Pokud jde o vývoj průmyslové automatizace
v ČR, v několika posledních
letech došlo k výraznému posunu
vnímání ČR v zahraničí. Zatímco
dříve byla cílovou zemí pro výrobní
závody z důvodu levné pracovní síly,
dnes zahraniční firmy oceňují vysokou
technickou úroveň odborníků za
rozumnou cenu. Stáváme se proto
cílovou zemí pro budování vývojových
a aplikačních základen zahraničních
firem, včetně GE Fanuc.
Určitě by prospěla těsnější vazba
mezi vývojovými centry firem a univerzitami
na komerční bázi. V ideálním
případě mohou firmy zadávat
určité vývojové úkoly univerzitám,
a za tento vývoj odpovídajícím způsobem
platit. Jako nutné podmínky
této spolupráce vidím ochotu univerzit
plně akceptovat požadavky zadavatele
a vyvíjet podle požadavků, nikoliv podle
toho, co chtějí samy. A také posílit
důvěru firem ve spolehlivost univerzit
jako obchodních partnerů, tj. že realizují
to, co je dohodnuto v požadované
kvalitě a době. Pokud by tento systém
začal fungovat, může se stát ČR
"evropským Sillicon Valley". /wa/
