Nové technologie a průmyslová data
Průmyslová data jsou jádrem nové průmyslové revoluce ve výrobních odvětvích. Zrychlující se sdílení dat vytváří kolaborativní prostředí, v němž mohou průmyslová odvětví spolupracovat na vývoji nových inovativních technologií a řešení. Přístup k datům má zásadní význam, pokud jde o konkurenceschopnost evropského zpracovatelského průmyslu, který již zažívá revoluci založenou na datech.
Nové technologie, jako je umělá inteligence a průmyslový internet věcí (IIoT), potřebují k plnému využití velké množství datových souborů, a to je důvod, proč zlepšení a integrace datové ekonomiky má zásadní význam. V současné době se zmíněné průmyslové prostředí snaží podpořit některé nové iniciativy. Několik operačních systémů internetu věcí a ekosystémových iniciativ vyvíjí účinné způsoby rychlého vytváření aplikací IoT v rámci průmyslového ekosystému prostřednictvím pokročilých provozních nástrojů. Jedná se například o technické protokoly, normy nebo obchodní modely. Takové ekosystémy chrání partnery, kteří si mohou bezpečně vyměňovat své údaje prostřednictvím konfigurovatelných smluv poskytovaných platformami nebo předem ověřených šablon. Někteří poskytovatelé služeb spolupracují s výrobci obráběcích a tvářecích strojů, kteří z tohoto druhu služeb těží modely spolupráce bez nadměrných investic do právní a IT podpory. Správná implementace sdílení dat může být stabilizující silou pro ekonomiku v rámci globálního průmyslu, což má čtyři přímé důsledky: zvýšení produktivity a kvality výroby, lepší zkušenosti zákazníků, odolnější dodavatelské řetězce a ochranu životního prostředí. V rámci průzkumu pouze 17 % dotázaných vedoucích pracovníků ve výrobě uvedlo, že z dat získali uspokojivou hodnotu. ze zmíněného údaje vyplývá existence široké škály překážek, s nimiž se společnosti při využívání dat potýkají. Sdílení dat se proto jeví jako základní postup a klíčový faktor, který umožní zvýšit produktivitu a podpořit inovace prostřednictvím aplikací založených na datech o výrobě. Jako zásadní se však jeví lepší evropský legislativní ekosystém, který by umožnil přechod k excelenci v oblasti dat. Pokud jde o správu těchto velkých objemů dat, vyvstává několik otázek, které je třeba řešit. Zejména pro průmyslový ekosystém musí být firemní postupy a operativnost chráněny před potenciálními útoky nebo před zranitelností v oblasti obchodního a výrobního tajemství. V tomto ohledu by mělo být prioritou podpořit přístup k datům a sdílení prostřednictvím transparentních smluvních ujednání, která nevytvářejí nerovnováhu mezi jednotlivými stranami. V této iniciativě jde o zajištění rovnoprávnosti mezi účastníky datové ekonomiky, a to i mezi podniky a veřejnou správou.
Vzhledem k významu zákona o datech pro výrobní sektor CECIMO doporučuje: Přijmout takový přístup, aby se zabránilo ztrátě konkurenceschopnosti malých a středních podniků se zaměřením na průmyslová a vládní data (B2B a B2G). Definovat standardní smluvní doložky, které stanoví právo uživatelů cloudu na údaje vykazované ve strukturovaném, široce používaném a strojově čitelném formátu. Nebo vypracovat pokyny, které zajistí sledovatelnost údajů pro podniky, které využívají služby cloud computingu. Stanovit závazné právo na přenositelnost cloudových služeb a právní rámec EU pro zahraniční poskytovatele. Podporovat smluvní volnost. Malé a střední podniky by měly využívat výhod plynoucích z tzv. pokynů týkajících se nejčastějších rizik a také nástrojů k identifikaci a implementaci inteligentních smluv. Dobrovolné, průmyslem řízené vzorové smluvní podmínky by mohly být základním hnacím motorem sdílení dat. Zajistit kompenzace pro podniky poskytující data prostřednictvím režimu preferenčního zacházení ve vztazích B2G. Tvůrci evropské politiky by měli posílit potenciál sdílení údajů při ochraně zájmů výrobců, kteří byli průkopníky v řešení rizik a problémů, jež hrozí z datové ekonomiky. Vyhnout se tomu, aby datový zákon vyvolal nadměrnou administrativní zátěž. Chránit malé a střední podniky před narušením bezpečnosti či krádežemi obchodního tajemství nebo klíčových průmyslových údajů.
Reakce CECIMO na návrh evropského zákona o čipech
CECIMO podporuje cíl Evropské komise snížit závislost dodavatelského řetězce a rozvíjet strategickou autonomii ve výrobě polovodičů, jak je uvedeno v návrhu Evropské komise. EU si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 20% podílu na trhu polovodičů, což pro uvedené období předpokládá 43 miliard eur veřejných a soukromých investic. Současný nedostatek bude pravděpodobně trvat do roku 2023 nebo 2024. Proto se domníváme, že je nutné přijmout strategii, která: zmírní současnou krizi dodavatelského řetězce tím, že podpoří ta odvětví, která zaznamenala zpomalení výroby (např. automobilový průmysl), zaručí cílené investice, které by zabránily poklesu konkurenceschopnosti, snížení podílu na trhu, ztrátě technologické autonomie atd. Dlouhodobé cíle stanovené v zákoně o čipech budou mít zásadní význam pro snížení evropské strategické závislosti. Věříme však, že některá hotová řešení (např. využití robotiky a aditivní výroby) mohou okamžitě podpořit odvětví polovodičů při účinném a efektivním posilování jejich dodavatelských řetězců. Domníváme se, že spolupráce mezi aktéry v odvětví vyspělé výroby by mohla vést k rychlejší reakci na současný stav a v konečném důsledku by mohla zvýšit odolnost našeho vnitřního trhu vůči budoucím kolapsům. Proto budeme také podporovat diskusi na toto téma v rámci pracovní skupiny Průmyslového fóra č. 5 pro pokročilou výrobu. Cílem CECIMO je podílet se na rozvoji efektivního a odolného dodavatelského řetězce polovodičů, který mimo jiné přispěje k zachování vedoucího postavení Evropy v oblasti vyspělé výroby.
/PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO Brusel/