VDW zpřesňuje prognózu výroby na závěr roku 2021
Zakázky přijaté německým průmyslem obráběcích strojů ve druhém čtvrtletí roku 2021 byly o 103 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Zakázky z Německa stouply o 81 % a zahraniční zakázky byly proti předchozímu roku navýšeny o 114 %. Za první polovinu roku 2021 celkově stoupl objem přijatých zakázek o 57 %. Domácí zakázky byly o 38 % a zahraniční o 68 % vyšší než v předchozím roce. „Průmysl se rozjíždí s mnohem větší dynamikou, než se původně předpokládalo, a přes určité problémy se subdodávkami hlásí silný růst přijatých objednávek,“ komentuje výsledky Dr. Wilfried Schäfer, výkonný ředitel VDW (Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken — německá asociace výrobců obráběcích strojů) z Frankfurtu nad Mohanem. Vysoké míry růstu jsou zčásti způsobeny slabými odpovídajícími hodnotami roku 2020 v důsledku epidemie covidu. Objemy zakázek se však podstatně zotavily a jsou nyní pouze o 4 % pod úrovní roku 2019. Vývoj se týká širokého spektra zákazníků, což svědčí o velké odložené poptávce mezi investory z celého světa. Hlavní poptávka v současné době stále přichází ze zahraničí. Asijskému trhu nadále dominuje vysoká poptávka z Číny, která představuje dvě třetiny objemu tamních objednávek. Také obchodování s USA se začíná zotavovat. Přibývá náznaků, že americké objednávky výrazně porostou. A znatelně ožívá i Evropa. Zde působí především opatření fiskální politiky, včetně investičních programů posilujících poptávku. Rakousko a Itálie jsou toho příkladem. Německý trh by měl následovat, i když se zpožděním. Celkově se očekává, že vrcholné úrovně let 2017/2018 bude dosaženo již v příštím čtvrtletí. „Obraz by byl ještě optimističtější bez úzkého profilu a zvýšení cen dodávek elektroniky, oceli atd.,“ shrnuje situaci Schäfer. Za předpokladu, že globální ekonomika bude pokračovat v oživení, se očekává další nárůst poptávky. To se již odráží v úrovni produkce tohoto roku. Významný nárůst objednávek vedl společnost Oxford Economics, prognostického partnera VDW, k prognóze růstu produkce o 8 %, což je o dva procentní body více než na jaře. Tím by se objem produkce běžného roku zvýšil na 13,2 miliardy eur. „Přesto stále ještě nedosáhneme vrcholného výsledku let 2018/2019,“ říká Schäfer. V té době zaznamenalo odvětví výkony ve výši 17 miliard eur. „Obáváme se však nedostatku kvalifikovaných pracovníků, které bude náš průmysl potřebovat, aby mohl čelit očekávaným výzvám. Mezi klíčové faktory patří transformace automobilového průmyslu, energetiky a digitalizace. Potřebujeme správné lidi, abychom to zvládli,“ říká Schäfer na závěr.
Stanovisko CECIMO k balíčku Fit for 55 schválenému Evropskou komisí V rámci „Zelené dohody pro Evropu“ si EU stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. K tomu je zapotřebí, aby se stávající úrovně emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích výrazně snížily. Jako dílčí krok směrem ke klimatické neutralitě EU zvýšila své ambice v oblasti klimatu do roku 2030 a zavázala se snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 %. V rámci balíčku nazvaném Fit for 55 pracuje EU na revizi své legislativy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy s cílem sladit stávající právní předpisy s ambicemi pro roky 2030 a 2050. Balíček zahrnuje rovněž řadu nových návrhů. K balíčku nazvanému Fit for 55 zaujalo CECIMO následující stanovisko: „Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný balíček Fit for 55, jehož cílem je do roku 2030 usnadnit snížení emisí skleníkových plynů v EU o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud by byly realizovány, pak by návrhy Fit for 55 prohloubily a rozšířily dekarbonizaci evropského hospodářství. Bez tohoto balíčku by podle současné legislativy EU v oblasti klimatu dosáhla Evropa do roku 2050 pouze 60% snížení emisí.“
Balíček Fit for 55 obsahuje:
zavedení obchodování s emisemi pro další sektory;
zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi;
zvýšení využívání obnovitelné energie;
zvýšení energetické účinnosti;
rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy, infrastruktury a paliv k jejich podpoře;
sladění daňových politik s cíli evropské zelené dohody;
opatření k zabránění úniku uhlíku;
nástroje pro zachování a růst přírodní absorpce uhlíku. CECIMO bude i nadále sledovat vývoj různých problémů, které by mohly mít dopad na naše odvětví. Například:
Revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů: EK navrhuje zvýšit podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů z 32 % na 40 % do roku 2030, aby se urychlilo zavádění obnovitelných zdrojů do sektorů vytápění a chlazení, dopravy a průmyslu a aby bylo podporováno využívání odpadního tepla a chladu.
Revize směrnice o zdanění energie: Stávající směrnice EU o zdanění energie z roku 2003 stimuluje spíše využívání fosilních paliv než čistší alternativy. EK navrhuje přepracování rámce založeného na obecné zásadě, že zdanění energetických produktů a elektřiny by mělo vycházet jak z jejich energetického obsahu, tak z vlivu na životní prostředí a že by měly být různé minimální úrovně zdanění pro motorová paliva, topná paliva a elektřinu s cílem podpořit ekologičtější mix.
Návrh mechanismu upravujícího hranici uhlíku: EK počítá s tím, že se systém zpočátku zaměří na vybraný okruh zboží produkujícího uhlík, včetně cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv a elektřiny. Dovozci tohoto zboží z EU budou povinni zakoupit si certifikáty mechanismu upravujícího hranici uhlíku, jejichž cena bude odpovídat ceně systému ETS (Emissions Trading System — systém obchodování s emisemi), a předá je nově zřízenému orgánu pro mechanismus redukce uhlíku. Tento mechanismus bude aplikován na zboží dovážené ze zemí mimo EU, ale některé země budou vyňaty, např. Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Balíček navrhuje přiřadit příjmy generované touto iniciativou k rozpočtu EU. EK má v úmyslu od roku 2023 postupně zavést mechanismus úprav uhlíkové hranice s tříletým přechodným obdobím, aby byl zajištěn co nejmenší dopad na obchodní toky. CECIMO vyzvalo členské asociace výrobců MT k otevřené diskusi, pokud existuje nějaké téma, o kterém jsou přesvědčeny, že by mělo být kromě výše uvedených upřednostněno. /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, s využitím podkladů VDW a CECIMO/