Italský průmysl výrobních strojů věří v možnost rychlé obnovy
Pandemie, která vypukla před rokem, silně ovlivnila výsledky sektoru výrobních strojů, jenž v roce 2020 zaznamenal v Itálii dvouciferný pokles u všech hlavních ekonomických ukazatelů. Trend roku 2021 by však už měl být odlišný, a i když produkci ztracenou za posledních dvanáct měsíců nelze plně nahradit, jsou prognózy poměrně pozitivní. Takto optimisticky hovořila na pravidelné tiskové konferenci Barbara Colombová, prezidentka Asociace italských výrobců obráběcích strojů, robotů a automatizačních systémů UCIMU — Sistemi per produrre. Jak ukazují předběžné údaje za předchozí rok, zpracované oddělením studií a obchodní kultury UCIMU, poklesla v roce 2020 produkce na 4 970 milionů eur, což představuje ve srovnání s předchozím rokem pokles o 23,7 %. Tento výsledek byl způsoben snížením dodávek italských výrobců na domácí trh o 28,2 % na 2 090 milionů eur, jakož i negativním trendem vývozu, který se snížil o 20 % na 2 880 milionů eur. Na základě dat italského národního statistického institutu ISTAT, týkajících se společností sdružených v UCIMU, došlo v prvních devíti měsících roku 2020 (zatím nejnovější dostupné statistické údaje) k silnému poklesu vývozu obráběcích strojů. Tržby za vývoz do Spojených států, největšího cílového trhu pro výrobky tohoto odvětví vyrobené v Itálii, klesly na 229 milionů eur (−21,4 %). Dalšími hlavními cílovými zeměmi bylo Německo se 185 miliony eur (−31,2 %), Čína se 162 miliony eur (−28,2 %), Francie se 115 miliony eur (−34,3 %) a Polsko s 92 miliony eur (−30,8 %). Zdravotní krize měla ještě silnější dopad na domácí trh. V roce 2020 klesla spotřeba obráběcích strojů a robotů v Itálii o 30,3 % na 3 385 milionů eur, což postihlo jak dodávky od italských výrobců, tak i dovoz, který se snížil o 33,4 % na 1 295 milionů eur. Významné snížení domácí spotřeby obráběcích strojů vedlo ke zvýšení poměru export/výroba. Ten se zvýšil z 55,3 % v roce 2019 na 57,9 % v roce 2020. V roce 2021 by se měl naopak v italském průmyslu obráběcích strojů a robotů projevit zcela jiný trend, který by už měl přinést do obchodních aktivit jisté oživení. Podle předpovědí vypracovaných oddělením studií a obchodní kultury UCIMU by produkce měla vzrůst na 5 795 milionů eur (+16,6 % oproti roku 2020), a to díky oživení vývozu, který by měl činit 3 220 milionů eur (+11,8 %) a nárůstu dodávek italských výrobců na domácí trh, jež by měly stoupnout na 2 575 milionů eur (+23,2 %). Spotřeba by měla obnovit svou dynamiku a zaznamenat vzestup o 23,3 % na 4 175 milionů eur. Začne růst i dovoz. Předpoklad 1 600 milionů eur představuje 23,6% nárůst oproti předchozímu roku. Poměr exportu a výroby se vrátí na 55,6 % z důvodu vyrovnání aktivit italských výrobců mezi domácím a zahraničním trhem. Barbara Colombová k tomu uvedla: „To, co se stalo v roce 2020, hluboce ovlivnilo očekávání italského průmyslu v tomto odvětví. Určitě jsme ještě daleko od návratu na předkrizovou úroveň, ale prognózy pro rok 2021 jsou pozitivní a vzbuzují naděje pro blízkou budoucnost. Dostupnost a postupná aplikace očkovacích látek významně přispěje k oživení výrobních aktivit i v zahraničí a zároveň usnadní návrat k normální mobilitě lidí, nezbytné pro podnikání našich firem působících na zahraničních trzích.“ „Kromě toho,“ tvrdí dále prezidentka UCIMU, „začne odvětví výrobních strojů znovu pracovat vysokým tempem na domácí frontě a bude podporováno také pobídkovými opatřeními Plánu přechodu k Průmyslu 4.0, obsaženými v zákoně o rozpočtu na rok 2021.“ Schválením tohoto dokumentu italské vládní orgány prokázaly, že dobře pochopily aktuální potřeby podnikatelského sektoru. Přistoupily totiž k posílení opatření vedoucích ke zvýšení míry odpočtu a maximální hranice výdajů a k prodloužení platnosti opatření až do konce roku 2022. Přesto se ukazuje, že i prodloužené dvouleté období je příliš krátké na to, aby byla zajištěna jeho plná účinnost. Jak již bylo opakovaně zmíněno, je třeba přenést daňový odpočet na investice do tradičních i s Plánem 4.0 propojených strojů do strukturálních opatření, nebo jej prodloužit alespoň na pět let, aby mohly podniky v průběhu tohoto období své investice zodpovědně plánovat. Daňový odpočet se jeví jako nejvhodnější opatření, a to z důvodu jeho jednoduchého použití a možnosti uplatnění i pro podniky, které nevytvářejí žádný zisk. Přesto by bylo dobré, aby plán počítal s dvojí možností. Kromě daňového odpočtu by měl zahrnovat již známá ustanovení o superodpisech a hyperodpisech, která zaručují daňové zvýhodnění podobné jako u daňového odpočtu, takže by výrobní společnosti mohly svobodně zvolit takové opatření, které by bylo pro jejich aktuální situaci nejvhodnější. „Plán přechodu k Průmyslu 4.0 však vykazuje jednu velkou mezeru, kterou je podle našeho názoru nutno co nejdříve zaplnit,“ uzavírá Barbara Colombová. „Aby se totiž stal skutečným rozvojovým plánem průmyslové politiky, měl by brát v úvahu nejen aspekty týkající se inovací výrobních procesů a produktů. Ve skutečnosti totiž existuje další problém, který je pro rozvoj zpracovatelského průmyslu v Itálii a udržení konkurenceschopnosti ve srovnání se zahraničními konkurenty neméně důležitý, a tím je podpora růstu velikosti firem. V tomto novém konkurenčním mezinárodním scénáři se posílení společností, a to i prostřednictvím fúzí nebo převzetí, stává přímo nezbytností, kterou už nelze odkládat. Obtíže při realizaci těchto operací jsou ovšem nejen psychologické, ale souvisejí také s výší částky, která by měla být vyplacena za přidanou hodnotu vyplývající ze sloučení nebo převzetí. Aby byly tyto operace motivační, musí být hospodářské výsledky fúzí nebo převzetí neutrální ve vztahu ke zdanění.“
/PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie, na základě podkladů Italské asociace obráběcích strojů, robotů, automatizačních systémů a doplňkové výroby UCIM U — Sistemi per produrre./