Členské firmy SST čelí dopadům koronavirové krize (I) Již na konci minulého a na začátku tohoto roku se nejen v české, ale i v evropské ekonomice začaly projevovat určité prvky zpomalení. V oblasti strojírenství to bylo hodně patrné obzvlášť v sousedním Německu, na které jsou české výrobní podniky ve značné míře (cca 30 %) navázány, a to co do exportu i importu. Od konce února roku 2020 se však evropské země a postupně v podstatě celý svět dostal do zcela neočekávané situace způsobené dramatickým rozšířením epidemie nemoci covid-19. Opatření omezení rizika fyzických kontaktů mezi lidmi, která lze shrnout pod společný pojem „dlouhodobé sociální distancování“ a která bylo nutno zavést ve snaze nekontrolovatelnému šíření tohoto nebezpečného onemocnění zamezit, a neohrozit přitom funkčnost a akceschopnost systému našeho zdravotnictví mají, a v nejbližší budoucnosti ještě budou mít, značný vliv na fungování české ekonomiky a prosperitu českých podniků. Pracovníci SSTZ pečlivě sledují, jaká je situace v jednotlivých členských podnicích, a obecně lze konstatovat, že výroba v nich běží zhruba na 60–80 %, přičemž administrativa a techničtí pracovníci, pokud to jejich pracovní náplň dovolí, pracují z domova (home office). Současně je patrné, že velké problémy mají samozřejmě podniky, u nichž se jisté potíže projevovaly už před vypuknutím pandemie, a ty se budou v následujících měsících nepochybně prohlubovat. Vedení podniků hlásí značné problémy s výjezdy montérů, kteří u zákazníků uvádějí stroje do provozu – obzvláště zatěžující je čtrnáctidenní karanténa po příjezdu do zahraničí a znovu pak po návratu do České republiky. Stejně komplikované jsou i přejímky strojů zahraničními zákazníky v České republice. Zajímavé je, že například Turecko akceptuje video-přejímky, ale je v tomto směru spíše výjimkou. Značná finanční ztráta může hrozit firmám, které už zaplatily výstavní plochu na některých mezinárodních veletrzích, a ty byly buď zrušeny, nebo bylo jejich konání odsunuto na pozdější, značně nejistý termín. V případě výrobců obráběcích strojů jde především o dubnový veletrh CCMT v Šanghaji, moskevskou Metalloobrabotku nebo IMTS v Chicagu. Vedení řady členských firem pak doufá, že se v říjnu uskuteční tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh rozšířený o specializovanou výstavu obráběcích strojů IMT v Brně, a vesměs počítá s účastí. SST kromě jiných služeb zprostředkovává svým členským firmám kontakt s Evropskou asociací průmyslu výrobních strojů CECIMO. Posláním této organizace je mimo jiné působení na členy Evropského parlamentu a Evropské komise s cílem prosazovat na evropské úrovni taková politická rozhodnutí, která by byla prospěšná pro rozvoj a konkurenceschopnost evropského strojírenství. V současné době přijímají i zmíněné evropské instituce řadu opatření, která by v nynější krizi vypomohla evropským výrobcům obráběcích strojů a ochránila jejich dodavatelské řetězce. CECIMO ve svém apelu na Evropskou komisi zdůrazňuje, že je potřeba, aby tyto kroky byly především jednotné a dostatečně rychlé a podpořily evropský průmysl včetně zajištění příjmů zaměstnanců členských společností národních asociací CECIMO. Proto CECIMO doporučuje: Režim daňových úlev pro firmy nebo dočasné daňové úlevy, zejména na poplatcích, které mají přímý vliv na podniky. Specifické úvěrové linky pro výrobní společnosti nebo zvláštní nouzové úvěry pro malé a střední podniky, které mají nebo budou mít finanční potíže v důsledku epidemie nemoci covid-19. Zavedení mimořádných finančních podpor ze strany Evropské centrální banky a Evropské investiční banky, aby se zabránilo možným úpadkům a pozastavení platebních lhůt. Rámec pro usnadnění plateb pro podniky během tohoto výjimečného období. Ochranu kritické veřejné infrastruktury, jako jsou dopravní sítě, v celé Evropě. Rychlé a jasné přeprogramování evropských strukturálních fondů. Podporu pro krátkodobou úpravu logistiky a dodavatelských kanálů malých a středních podniků (např. zavedené protokoly o screeningu, zavádění nových technologií atd.). Jedním z průvodních jevů ekonomické krize, která bude pandemii koronaviru nepochybně provázet a kterou budou muset evropské vlády řešit, je náhlé a prudké zvýšení veřejných výdajů. Nečekaně vysoké sumy budou plynout zejména do zdravotnictví a sociální oblasti, a to hlavně na politiku zachování zaměstnanosti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyhlásila, byť s určitým zpožděním, tzv. program SURE, solidární nástroj, v rámci kterého EU vyčlení 100 miliard eur na udržení chodu podniků i jejich pracovníků na stávajících pracovních místech. Na financování půjček pro jednotlivé členské státy – přičemž už nyní bylo řečeno, že nejvíce prostředků bude poskytnuto těm nejpostiženějším, tedy Itálii a Španělsku – si EK půjčí u bank a dalších finančních ústavů a prostředky získají členské státy za relativně výhodných podmínek. Bylo rovněž navrženo přesměrovat všechny dostupné strukturální fondy na opatření reagující na pandemii. Z dokumentů, které EK v těchto dnech zveřejnila, vyplývá, že EU „vzhledem k omezené velikosti svého rozpočtu“ přiznává, že „finanční zátěž bude spočívat výhradně na národních rozpočtech členských států“. EK zatím pomáhá hlavně tím, že rozvolňuje striktní pravidla pro hospodaření jednotlivých zemí, která omezují možnosti veřejné podpory podnikům a postihují narušování volné soutěže. Tzv. „Pozměněný dočasný rámec“ má umožnit zaměřit podporu například na vývoj produktů souvisejících s koronavirem, na ochranu stávajících pracovních míst a na podporu hospodářství. Smiřuje se při tom s některými dopady na rovné podmínky na jednotném trhu. Vesměs jde o náměty, které současná opatření české vlády již zahrnují nebo se s nimi počítá. Uvážíme-li však celkovou výši vyčleněných finančních prostředků na jedné straně a potřeby všech členských států EU na straně druhé, je zřejmé, že výraznější účast na finančním pokrytí ztrát, které jednotlivé státy, ekonomické subjekty a obyvatelé v této krizi utrpí, nelze od EU očekávat. Přesto se zdá, že krátkodobé programy financované z těchto úvěrů založených na zárukách poskytnutých členskými státy umožní alespoň částečně zmírnit ekonomickou krizi a její dopady do sociální sféry jednotlivých zemí. Pokud bude evropské ekonomice zajištěna i v této výjimečné situaci alespoň relativní stabilita, o to rychlejší by mohlo být její opětovné nastartování. Pokračování příště PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST
