Předběžná statistická bilance roku 2018 a výhled na rok 2019 Nově zvolený ředitel Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřich Paclík, CSc., ve stručnosti zhodnotil statistické výsledky a vybrané ekonomické ukazatele oboru obráběcích a tvářecích strojů za rok 2018, přestože definitivní čísla budou z oficiální zprávy Českého statistického úřadu známa až zhruba v polovině měsíce srpna, a doplnil je úvahou nad možným vývojem v roce 2019. Svaz strojírenské technologie aktuálně sdružuje 46 společností, převážně výrobců obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů. Z hlediska celkové produkce v České republice tato skupina představuje cca 70 % objemu. V roce 2018 došlo k nárůstu produkce o cca 13 % a exportu o téměř 19 %. Co se týče exportu, tak bylo dosaženo zatím nejlepších výsledků v historii. Z pohledu produkce však rekordní rok 2015 překonán nebyl. V souladu s příznivou situací v domácím zpracovatelském průmyslu narostl import i spotřeba obráběcích strojů o několik procent. Česká republika si v oboru obráběcích a tvářecích strojů stále udržuje svou dobrou pozici. Ve světovém žebříčku producentů je na 15. místě a produkcí a spotřebou na obyvatele pak na 8. místě. Mezi evropskými výrobci jsme v produkci na obyvatele dokonce na 5. místě. Největším světovým výrobcem zůstává i nadále Čína, nejvyšší produkcí na obyvatele se může chlubit Švýcarsko. Hlavními exportními teritorii pro nás zůstává Německo (cca 31 %), Čína (11,4 %) a Slovensko (6,6 %). Dalšími v pořadí jsou Rusko, Polsko, Itálie a USA. Pro Německo je například Česká republika 4. největším importérem obráběcích strojů. Export do Ruska zaznamenal oproti roku 2017 mírný nárůst. Export do Číny vzrostl v roce 2018 o cca 50 %. V pořadí importérů si první místo drží opět Německo. Na dalších místech je Japonsko, Švýcarsko, Itálie, Tchaj-wan, Rakousko a Jižní Korea. Z hlediska exportních komodit jsou na prvním místě brusky následované soust ruhy, obráběcími centry a frézovacími stroji. Hlavním oborem nakupujícím strojírenské technologie je automobilový průmysl, resp. jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem, obranný, letecký a energetický průmysl. Vysoká úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů je mimo jiné dána vysokou kvalitou pracovní síly a inovační aktivitou většiny výrobců, jako jsou například společnosti TOS Varnsdorf, Kovosvit MAS, TAJMAC – ZPS, TOSHULIN, TOS Kuřim, FERMAT a další. Vlastní konstrukční a vývojové kapacity jsou podporovány spoluprací s vysokými školami, například s výzkumným pracovištěm RCMT při ČVUT Praha, nebo samostatnými pracovišti, jakými jsou například Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, Intemac Kuřim, a výrobci a dodavateli elektronických a mechatronických komponent, nástrojů a robotů. V roce 2019 očekáváme ve srovnání s rokem 2018 v globálním měřítku pokles poptávky po obráběcích strojích. V důsledku obchodních sporů USA s Čínou a dalších známých faktorů dochází také k poklesu investičních aktivit. Důsledkem je ochlazování poptávky po obráběcích strojích u našeho nejvýznamnějšího partnera, kterým je Německo, ale i na dalších trzích. Předpokládáme proto, že dojde i u nás k poklesu produkce oproti roku 2018 o cca 5–10 %. Zlatá Merkurova medaile 2019 putovala do Hulína Hospodářská komora České republiky oceňuje každoročně osobnosti a instituce, které významným způsobem přispěly k podpoře a rozvoji podnikání v České republice, udělením zlatých, stříbrných a bronzových Merkurových medailí. Na návrh Svazu strojírenské technologie udělil prezident Hospodářské komory Ing. Vladimír Dlouhý zlatou Merkurovu medaili spolumajiteli a místopředsedovi představenstva TOSHULIN, spolumajiteli a jednateli společnosti MODIKOV a členu statutárních orgánů afilací společnosti TOSHULIN v Číně a v Ruské federaci panu Miroslavu Otépkovi. Jako vyučený strojní zámečník pokračoval ve studiu na Střední průmyslové škole strojnické ve Zlíně. Svůj profesní život spojil s firmou TOS HULÍN, kde vykonával technologické práce, později funkci vedoucího nákupu, výrobního náměstka a nakonec ředitele státního podniku TOS Hulín. Významnou profesní epizodou byl koncem 70. let jeho pobyt v Alžírsku, kde působil jako vedoucí skupiny zajišťující montáž technologií a jejich uvedení do provozu. Podstatné bylo také jeho technicko- -obchodní „francouzské angažmá“ ve společnosti STIM France, která byla významnou afilací podniku zahraničního obchodu STROJIMPORT. V roce 1996 byl spoluautorem úspěšného privatizačního projektu a v roce 2002 se stal předsedou představenstva akciové společnosti TOSHULIN. V roce 2009 byl poprvé zvolen členem představenstva Svazu strojírenské technologie a v létech 2013–14 vykonával funkci předsedy představenstva SST. Pan Miroslav Otépka je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností oboru obráběcích a tvářecích strojů posledních třiceti let. Pod jeho manažerským vedením úspěšně proběhla privatizace jednoho z nejvýznamnějších strojírenských podniků na Moravě TOSHULIN, nákup akciové společnosti STROJIMPORT a nedávná akvizice společností ČKD Blansko-OS a TOS Kuřim-OS. Úspěšné fungovaní tohoto velkého konglomerátu nese výrazné stopy jeho mimořádných manažerských schopností. V současné době předal funkci předsedy představenstva a generální ředitelky akciové společnosti TOSHULIN své dceři, paní Dagmar Herring. Pan Otépka je kromě jiných ocenění také držitelem titulu Marketér roku. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST s využitím podkladů Ing. Oldřicha Paclíka, CSc., ředitele SST
