Čínské strojírenství 2018 – Strategie „Made in China 2025“ „Made in China“ je průmyslová strategie, jejímž cílem je získat vedoucí pozici v globálním obchodě vysoce kvalitním průmyslovým zbožím. Snaží se implementovat digitální byznysmodely, jež se používají v předních průmyslově vyspělých zemích. Zaměření na krátkodobé benefity je zřejmé, ale tvůrci politiky jasně naznačují, že cílem Číny je v dlouhodobé perspektivě nahradit import pokročilých technologií domácí produkcí a získat tak soběstačnost. V současnosti je země dosud značně závislá na dovozu špičkových technologií. Obrovské infrastrukturní projekty a trend k urbanizaci vytvářejí naléhavou poptávku po těchto technologiích. Ta může být uspokojena kromě jiného i evropskými malými a středními podniky (SME – Small and Medium Enterprises), které jsou ochotny zařadit tuto strategii do svého plánu a vstoupit na čínský trh. „Made in China“ vytyčuje krátkodobé a dlouhodobé úkoly. V dohledné budoucnosti usiluje o transfer znalostí v takových oblastech, jako jsou chytré továrny, digitální výroba nebo environmentálně odpovědná výroba. Vláda nabízí škálu daňových úlev a politických stimulů pro firmy, jež jsou schopny přinést do Číny nejvyspělejší technologie. Taková vstřícnost je nicméně podmíněna „lokalizací“ zahraničních firem (Made in China for China) a využitím autonomního lokálního managementu a integrací – tj. schopností tvořit silná partnerství s místními podnikateli. V dlouhodobé perspektivě zamýšlí Čína nahradit zahraniční technologie na domácím trhu vlastními, vybudovat uznávané čínské obchodní značky a vstoupit na mezinárodní trhy s cílem soutěžit s ostatními globálními hráči. Od podzimu 2017 Komunistická strana Číny restrukturalizuje státní administrativu podřízením veřejných orgánů stranické kontrole. Xi Jin Ping konsolidoval svou pozici ve straně a zajistil si vedení až do roku 2023. To by mělo být vnímáno jako dobrá zpráva, protože politické a ekonomické cíle jsou navzájem zcela zřetelně propojeny. Evropské společnosti, které se rozhodují ke vstupu do Strategie „Made in China 2025“, by měly své úsilí zaměřit na uspokojení specifických požadavků tohoto plánu, jako jsou dodávky strojírenských výrobků vysoké kvality, vysoké spolehlivosti a delšího životního cyklu, na podporu čínských firem, aby splňovaly mezinárodní standardy, na nabídku konzultačních služeb pro technický management a zaučení lokálních pracovníků. Evropští producenti výrobních strojů mají zvláštní příležitost zapojit se do této strategie, protože Čína usiluje o výrobu špičkových obráběc ích a tvářecích strojů za účelem uspokojení poptávky místních uživatelů a kromě jiného také společností působících ve sféře strategického obranného a bezpečnostního průmyslu. Je třeba vzít v úvahu mnoho výzev. Přes významný pokrok v deregulaci ekonomiky čelí zahraniční firmy stále jistým bariérám při vstupu na čínský trh, způsobeným rozdílným regulačním rámcem v jednotlivých provinciích. Ochrana IPR (Intellectual Property Rights, práva intelektuálního vlastnictví) zůstává dlouhodobě mimo hlavní pozornost, protože čínská obchodní kultura tato práva stále pojímá velmi vágně. Provozovat úspěšný byznys v Číně znamená budovat vztahy s lokálními partnery, přičemž jazykové a kulturní rozdíly zde představují další bariéry pro navazování budoucích obchodních vazeb. CECIMO v zásadě obhajuje takové aktivity, které sledují umožnění snadnějšího přístupu na trh, lepší reciprocitu FDI (Fo-reign Direct Investments – přímé zahraniční investice), transparentnější pravidla a větší důraz na pravidla WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace) v oblasti IPR. Dopady strategie na strojírenství průmyslových zemí V roce 2016 Čína rozběhla jeden z nejambicióznějších plánů moderní doby, který má být krokem, jenž zemi přenese do éry chytrých továren. Čína dováží obrovské množství průměrných i špičkových výrobních strojů, včetně komponent CNC, příslušenství a komponent tvářecích strojů. V roce 2015 vzrostl dovoz výrobních strojů na 16,1 mld. euro, což odpovídá ročnímu růstu o 10,8 %. Hodnota dovozu výrobních strojů dále roste, hnána dovozem z Japonska, Německa, Tchaj-wanu, Itálie a Jižní Koreje. „Made in China 2025“ je průmyslová strategie podporovaná miliardovými investicemi, která vytkla mimo jiné za cíl, aby Čína hrála vedoucí úlohu v mezinárodním obchodu vysoce kvalitním a inovativním průmyslovým zbožím, ale rovněž má zvýšit její podnikatelskou konkurenceschopnost na domácím trhu. Čína konkrétně usiluje o zavedení takových konceptů, které jsou úspěšné v ostatních průmyslově vyspělých zemích, jako je Průmysl 4.0 v Německu a Itálii nebo Průmyslový internet věcí v USA. Čínská průmyslová výroba má zatím poměrně nízkou úroveň automatizace. Například zde funguje pouze 19 robotů na 10 tisíc zaměstnanců. Naproti tomu země jako Německo a Jižní Korea využívají 300, resp. 531 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců. Proto představuje dovoz robotů stále hlavní část nákladů. Taková pol it ická podpora znamená vysokou poptávku po přelomových technologiích a vytváří zajímavé podnikatelské příležitosti, ovšem za podmínky, že Čína bude respektovat principy volného trhu a ochrany práv intelektuálního vlastnictví. Specialisté z MERICS (Mercator Institute for China Studies) ale varují, že otevírání oken pro velké podnikatelské příležitosti bude během na velmi dlouhou trať. Snaha Číny o nahrazení cizích technologií vlastními by měla mít za cíl vstup na světový trh právě s těmito konkurenceschopnými technologiemi. Známky protekcionistického přístupu k této průmyslové revoluci jsou ovšem evidentní. S velkým objemem státních peněz je technologický transfer sice možný, ale substituční schémata jsou otevřena jen pro společnosti se silnou vazbou na Čínu. Zahraniční konkurenti stále čelí bariérám v přístupu na trh a obávají se nedostatků při prosazování IPR a ochrany dat. Taková jsou hlavní úskalí projektu „Made in China for China“. CECIMO se průběžně snaží osvětlit změny, ke kterým v těchto letech v čínském strojírenském průmyslu dochází, naznačit vývoj státní politiky a možné dopady Strategie „Made in China“ na sektory, o něž má CECIMO zájem. Výzkum se zaměřuje především na příležitosti pro evropské malé a střední podniky, které zvažují možnosti zapojení do této Strategie a vstupu na čínský trh. (Pokračování v příštím čísle) PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie, na základě materiálu generálního ředitele CECIMO pana Filipa Geertse
