Průmyslová politika je jedním z hlavních témat Evropské komise Ve své poslední publikaci „Evropa je znovu tady – urychlení průlomových inovací“ předkládá Evropská komise (EK) všechny důvody, které evropský průmysl opravňují k tomu, aby byl optimistický, sebevědomý a pozitivní. EK by měla usilovat o formulaci průmyslové politiky zaměřené do budoucna, včetně akčního plánu doprovázeného konkrétními opatřeními. Stávající cíl dosáhnout do roku 2020 20% podílu průmyslu na evropském hrubém domácím produktu je pro průmysl zásadní, ale jeho realizace by měla být podpořena správně volenými nástroji umožňujícími implementaci zásad společné průmyslové politiky EU. Pro účinnou realizaci průmyslové politiky EU bude klíčovým problémem zlepšení administrativního řízení a transparentnost. Evropská komise by měla s jednotlivými členskými státy úzce spolupracovat při vytváření budoucí vize průmyslové politiky a rozvoje průmyslu do roku 2030. Evropský Den průmyslu a kulatý stůl na vysoké úrovni organizovaný k tématu „Průmysl 2030“ jsou velmi důležitými kroky k vyvolání pocitu odpovědnosti za budoucnost evropského průmyslu, a proto by měla mít nejširší veřejnost přístup k informacím o průběhu a závěrech těchto diskusí. Političtí činitelé EU by se měli uchylovat k vydávání závazné legislativy pouze tehdy, když dojde k selhání trhu. Lepší právní úprava a prověrky konkurenceschopnosti mohou výrazně přispět k vytvoření prostředí přátelského vůči podnikatelským aktivitám. Dlouhodobá předvídatelnost tržního prostředí poskytuje podnikům potřebnou jistotu nezbytnou k tomu, aby mohly investovat do dovedností, inovací a přizpůsobit se trendům nových technologií, globální konkurence, nízkouhlíkové ekonomiky a dalším fenoménům doby. Pro bezproblémový přístup k technologiím je nezbytná finanční podpora. Revize průmyslové politiky by měla zajistit, aby finanční nástroje EU byly nasměrovány do klíčových oblastí a podporovaly „reálnou ekonomiku“, což znamená investování do nových technologií a infrastruktury. Vládní pobídky pro realizaci konceptu Průmysl 4.0. Vzniká naléhavá potřeba daňových úlev umožňujících investice do digitalizace. Zpomalení poptávky po nových zařízeních brzdí rozvoj průlomových výrobních technologií, protože zavádění inovací je urychlováno především požadavky zákazníků a spoluprací mezi dodavateli a uživateli v odvětví obráběcích strojů. S cílem odpovědět na tuto výzvu, přijala například italská vláda v loňském roce praxi hyperodpisů, která se stala součástí plánu realizace národního konceptu Průmyslu 4.0 v rámci národního průmyslu. Toto opatření účinným způsobem stimuluje investice do digitalizace a interkonektivity strojů a systémů. Podobná ustanovení by měla být přijata také vládami dalších členských států EU, aby zůstaly v čele globální soutěže mezi zeměmi s vyspělou výrobou a přispěly k udržení silné dodavatelské základny v Evropě. Zvyšování evropské konkurenceschopnosti je klíčovou prioritou Asociace reprezentující klíčové evropské průmyslové subjekty zabývající se výzkumem a inovacemi vyzývají EK, Evropský parlament a Radu EU, aby vypracovaly nový Program výzkumu a inovací (FP9) s vhodnou koncepcí a potřebným rozpočtem, odpovídající ambicím Nové průmyslové strategické politiky EU 2017. Zástupci těchto asociací podepsali v Bruselu v pořadí už druhou společnou deklaraci. V Nové průmyslové strategii EU hraje zásadní roli pro posílení vedoucí pozice průmyslu oblast výzkumu, vývoje a inovací (Research, Development and Innovation, RD&I). Budoucí konkurenceschopnost Evropy a udržitelnost evropského sociálního modelu do značné míry závisí na RD&I, protože dvě třetiny ekonomického růstu v Evropě se dnes odvozují právě od výsledků výzkumu a vývoje. Investice do RD&I jsou klíčovým hnacím momentem technologického vývoje a základem pro zavádění inovací s různými dopady na společnost. Intenzita RD&I v Evropě je však mnohem nižší oproti takovým zemím, jako jsou USA, Čína, Japonsko nebo Jižní Korea. Dosažení cíle EU – vynakládat 3 % hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj – si vyžádá značné zvýšení výdajů. Jak již bylo řečeno v předchozím společném prohlášení, k naplnění požadavku Jeana-Claude Junckera „vytvořit silnější a konkurenceschopnější průmysl“ a „pomoci našim zemím stát se světovým lídrem v inovacích“ by měl FP9 od samého počátku preferovat podporu průmyslové konkurenceschopnosti. To vyžaduje ambiciózní strategii, upřednostňování úspěšného výzkumu, porozumění novým rizikům a příležitostem, zvažování širších mezinárodních podmínek a zaměření se na evropskou přidanou hodnotu. Ke zvýšení naší konkurenceschopnosti cestou zvyšování produktivity potřebuje Evropa anticipovat vývoj v USA a v Asii v oblasti klíčových technologií, které tvoří základ budoucí produkce a služeb. Proto by měla koncepce FP9 reflektovat následující priority a cíle: Maximalizace účinku RD&I na společnost, založeného na programu Horizon 2020. Tato priorita zahrnuje podporu a stimulaci investic ze soukromého sektoru do RD&I jako klíčového komponentu nové průmyslové strategické politiky EU. Posílení evropských průmyslových kapacit absorpcí a aplikací nových technologií pro výrobu nových produktů a služeb – za podpory programu Horizon 2020 a národních programů RD&I – a jejich aplikace při nasměrování globálních výzev. Koncepce Programu FP9 by měla maximalizovat účast průmyslových sektorů na podpoře konkurenceschopného RD&I ekosystému, schopného lépe absorbovat nejnověji vyvinuté inovace a technologie ve prospěch celé společnosti. Posílení evropských průmyslových kapacit s cílem udržet Evropu na špici „inovačních závodů“ s ostatními státy, aby byl zajištěn evropský ekonomický růst a zaměstnanost. Budoucí FP9 by měl Evropě umožnit držet krok v oblasti RD&I cestou podpory vývoje inovativních technologií a dovedností s přihlédnutím ke společenským výzvám, získávání nových trhů a vytváření nových průmyslových sektorů. Podpora evropských přeshraničních kooperací ve sféře RD&I, která je nyní potřebná více než kdy jindy k vytvoření nepřetržitého transferu technologií ve prospěch evropské ekonomiky a společnosti. V tomto kontextu by partnerství veřejného a soukromého sektoru (cPPPs – Smluvní partnerství; JTIs – Joint Technology Initiatives) mělo působit jako pákový efekt investic soukromých firem, propojující národní a regionální úsilí v rámci EU a napomáhat zapojení malých a středních podniků a start-upů do mezinárodních dodavatelských řetězců, při využití výzkumných a technologických organizací jako znalostních partnerů. 25 evropských profesních asociací, podepsaných pod touto společnou deklarací, je připraveno ve spolupráci s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU definovat a implementovat ambiciózní FP9. Ve shodě se Smlouvou o fungování EU by měl FP9 směřovat k posílení nejen evropské vědecké, ale i technologické základny a povzbuzovat vývoj konkurenceschopného evropského RD&I ekosystému. Tyto skutečnosti se jeví jako prvořadé pro udržení pozic Evropy jako globálního průmyslového lídra a pro zajištění růstu a zaměstnanosti v Evropě. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie na základě podkladů Evropské komise a CECIMO
