Pokus o zmapování současného stavu čínských investic v Evropské unii a evropských v Číně na úrovni CECIMO Dokončení z minulého čísla Při poslední evropské debatě na toto téma, pořádané 9. března 2017, vyslovili zástupci politických autorit a reprezentanti soukromého sektoru otevřeně to, co si mnozí z nich zatím jen v tichosti myslili: nemáme zájem na tom, aby za čínské peníze byly v Evropě vykupovány „perly“ z oblasti technologií a vysoce inovativního know-how, které byly navíc vytvořeny za přispění veřejných fondů (např. Horizon 2020). Ze strany Evropy pokračuje expanze kapacit v automobilním sektoru, hnaná evropskými investicemi v Číně. Zpráva Evropské obchodní komory v Číně uvádí, že evropský zájem o Čínu v tomto směru trvá: 55 % respondentů by rádo navýšilo své investice v tomto regionu, protože došlo k jistému zlepšení podmínek pro vstup na tento trh. Čínská ekonomika přesto stále není pro zahraniční investice dostatečně otevřená. Jako příklad lze uvést iniciativu Buy China, která jasně preferuje nákup domácích výrobků ze strany místních vládních orgánů. O možnostech dosažení férovějších obchodních vztahů s Čínou diskutovali zástupci CECIMO i s dalšími subjekty. Hovořilo se především o disponibilních nástrojích řízení FDI, a o tom, co se může Evropa naučit a jaké metody převzít od amerického Výboru pro zahraniční investice (Committee on Foreign Investment in the United States – CFIUS). Systém CFIUS se například zaměřuje na jednotlivé případy, které jsou hrozbou pro národní bezpečnost. Má úzce specifický přístup, který pokrývá omezený počet sektorů, i když jejich seznam může být v budoucnu rozšířen. Čínské investice nejsou jediné, které jsou v hledáčku CFIUS. Existuje mnoho dalších zemí, jejichž investice musí projít jejich přísným filtrem. Americký systém v ničem neohrožuje svobodný obchod a je vysoce efektivní. Evropa by měla zavést svůj vlastní systém souběžně s novou průmyslovou strategií. Vyváženost mezi vztahy férového obchodování a volným vstupem zahraničních investic je v Evropě i v USA nanejvýš důležitá. Perspektiva oboru výrobních strojů 2017–2018 Oproti závěru roku 2016 zaznamenávají v roce 2017 některé indikátory známky oživení globálního ekonomického růstu. Indikátory, jako je například nákupní manažerský index (PMI), významně rostly v předchozích dvou kvartálech a povzbudily aktivity, které stimulují světový obchod. Nadále nicméně očekáváme zpomalení spotřebitelských výdajů, protože kupní síla domácností je snižována zvyšující se inflací. Navzdory známkám pozitivního trendu jsou ekonomické předpovědi nadále opatrné. Celkově se očekává, že celosvětový hrubý domácí produkt se v roce 2017 zvýší o 2,6 % a v roce 2018 o 2,9 %, po růstu o 2,3 % v roce 2016. Ceny ropy zůstávají nadále důležitým faktorem vývoje. Od předchozí zprávy (podzim 2016) se pohybovaly kolem 50 USD za barel. Začátkem roku 2017 ceny ropy rostly pod vlivem nečekaně komplexní dohody OPEC o omezení produkce, což napomohlo zvýšit ceny k pásmu 53–54 USD. Později se ale ukázalo, že americká produkce ve stejné době rostla i přes vysoké zásoby, což srazilo ceny opět k 50 USD za barel. Do budoucna se dá předpokládat, že ceny se budou v roce 2017 a 2018 pohybovat nad 50 USD, ale s určitým rizikem poklesu pod tuto hladinu. Mezi nově se rozvíjejícími trhy zahájila Čína rok 2017 solidním momentem růstu. Nákupní manažerský index (PMI) hlásí pokračující expanzi a růst exportu, zejména objem dovozu vykazuje zdravý růst potvrzující posilování globální poptávky. Indie překonala účinky demonetizace, jež se ukázaly jako podstatné, i když jen dočasně, a růst pokračuje nepolevujícím tempem. Mezitím se předpovídá pro letošek návrat k růstu i v Rusku a v Brazílii, po dvou letech recese. V rozvinutém světě (USA) solidní ekonomická základna i nadále podporuje spotřebitelské výdaje, avšak inflace postihuje reálné příjmy, přičemž obchod a investice se postupně uzdravují. Růst cen akcií a důvěry je podporován příslibem fiskálních stimulů a deregulací. Jsou však potenciálně nedoceněny dopady antiimigračních a protekcionistických opatření. Vedlejší dopad na ekonomické prostředí v USA má znehodnocování japonského jenu, které bude nadále napomáhat oživení japonského exportu. Monetární a fiskální politika také zůstane poměrně stimulativní. Ekonomika eurozóny bude ovlivněna výsledky klíčových voleb ve Francii a v Německu. Strach z rostoucího populismu je, jak se zdá, zveličován, což dokazují výsledky nedávných voleb v Nizozemsku a skutečnost, že Emmanuel Macron byl zvolen novým francouzským prezidentem s neobvykle výraznou převahou. V USA to vypadá, že se příznivé předpovědi promítají do reálného zlepšování ekonomiky. Hlavním faktorem je obrat k lepšímu v naftařském sektoru, což přispívá k růstu výroby na naftových polích a s tím souvisejícího strojírenství. Jsou však důvody k obezřetnosti, spočívající v očekávání agresivních amerických tarifů zaměřených proti Číně a Mexiku. V Japonsku se vrací oslabování jenu, což bude stimulovat sektory jako je automobilní průmysl. Naopak lze předpovědět pomalý, ale stálý růst v eurozóně, přičemž vývoj ve Velké Británii je ovlivňován slábnoucí librou a očekává se dopad brexitu na útlum investic a průmyslové produkce. Růst kapacit v Číně je otázkou, vzhledem k úsilí o znovuuvedení ekonomiky do rovnováhy neinvestičními opatřeními, což má dopad na sektory produkující investiční výrobky. Celkově lze očekávat růst průmyslové výroby v roce 2017 o 3,1 % a v roce 2018 o 3 %. Na základě tohoto pozitivního výhledu je možno předpovědět, že globální výroba výrobních strojů se v roce 2017 zvýší o 3 % a v roce 2018 o další 2,6 %, po růstu o 2,7 % v roce 2016. Současně se očekává, že celosvětové investice v klíčových sektorech využívajících výrobní stroje porostou letos o 2,5 % a v příštím roce o 2,8 %. Pokud jde o světové regiony, Asie letos předčí v míře růstu Evropu i Ameriku, přičemž růst v Americe bude nejslabší. V roce 2016 se spotřeba výrobních strojů vyjádřená v USD snížila o 3 %. Poptávka přitom klesala ve všech třech oblastech světa. Letos se očekává, že spotřeba v Asii se začne uzdravovat pod vlivem zlepšení v Číně. předpokládá se růst spotřeby v Evropě o 3,8 %. V tom se ale skrývá slabý výhled pro Velkou Británii, kde následkem brexitu je zlepšení krajně nepravděpodobné. Konečně v Americe se očekává spotřeba MT nejslabší, s růstem jen o 0,6 % v tomto roce, ale s perspektivou pozdějšího zlepšení. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST s využitím podkladů CECIMO a OXFORD ECONOMIC
