Evropa bude i nadále otevřena všem opatřením vedoucím k rozvoji obchodních vztahů a zahraničních investic. Navzdory politickým výkyvům si Evropská unie udržuje pozici zastánce otevřené a férové obchodní politiky. Jedná se o dlouhodobě budované, uvědomělé a vyvážené směřování, které je plně v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a vyznívá jako pozitivní odpověď na otevřené i skryté formy dumpingu i využívání dalších ochranářských obchodních nástrojů. Představitelé evropských průmyslových kruhů s touto politikou jednoznačně souhlasí, ale současně požadují od svých čínských partnerů reciprocitu a jistotu obdobně férového postupu. Existuje jednomyslná dohoda, že Evropa bude pokračovat v podpoře všech přijatých ujednání WTO a bude uskutečňovat politiku volného obchodu se svými protějšky. V otázkách rovného přístupu na trhy a zajištění stejných podmínek pro podnikatele a investory musí rovněž platit naprostá reciprocita. Často se však z Evropy ozývají hlasy, že v tomto směru není z čínské strany patrná potřebná ochota. Frank Brinken, předseda Ekonomického výboru CECIMO a člen Rady ředitelů Starrag Group, rovněž sdílí tento názor. „Chceme nastolit svobodné a férové obchodní vztahy,“ říká, a vyjadřuje přitom jisté obavy ze současného vývoje čínské politiky: „Projekt Made in China 2025 může být hodnocen jako návrat k nacionalismu ve výrobním sektoru.“ Což znamená, že Čína by v budoucnu mohla upustit od politiky odpovídající zásadám volného trhu ve výrobním sektoru. Je proto žádoucí dosáhnout vysokého stupně koordinace politických postupů na úrovni EU. Téměř 50 % členských států EU využívá v současnosti regulace přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investment, FDI) a jistých forem ochrany citlivých technologií, ale zcela důsledně jsou tato pravidla aplikována jen velmi zřídka. Khalil Rouhana, zástupce generálního ředitele Direktoriátu CONNECT (DG Connect usiluje o rozvoj jednotného digitálního trhu s cílem zajistit v Evropě celkově vysokou úroveň udržitelného růstu) potvrdil, že členské státy využívají tohoto mechanismu méně často než USA nebo Čína. CECIMO podporuje využití těchto nástrojů a harmonizaci regulací na úrovni EU, spolu s akcelerací Komplexní investiční dohody (Comprehensive Investment Agreement, CIA) při eliminaci existující nerovnováhy v přístupu na trhy. Tyto vztahy jsou nyní řízeny 27 bilaterálními dohodami mezi jednotlivými členskými státy a Čínou. Od nabytí účinnosti Lisabonské smlouvy jsou FDI součástí společné obchodní politiky EU, která je výlučně v kompetenci EU. To ale vyžaduje silnou politickou vůli, protože regulace v tomto směru vyžadují kvalifikovanou většinu v Radě Evropy a v některých případech dokonce jednomyslnost. Vyjednávání by mělo nasměrovat všechny tyto bilaterální dohody do jediné, která by šla nad rámec pouhé ochrany investic a přístupu na trhy. CECIMO, jako velmi silný hráč v oboru výrobních strojů a jeho členské společnosti jsou klíčovými dodavateli pro strategický průmysl (letectví, energetiku, automobilový průmysl), vítá FDI v Evropské unii jako činitel podporující volný trh a globální průmysl. Podle Filipa Geertse, generálního ředitele CECIMO, platí, že: „Členové CECIMO jsou zastánci pravidel WTO a volného pohybu kapitálu a zboží, ale průmysl výrobních strojů EU požaduje v oblasti FDI bezpodmínečně reciproční právní prostředí.“ CECIMO vítá současný vývoj na čínské straně, jako například odstraňování zvláštních požadavků aplikovaných výhradně na cizí podniky, ale vyjadřuje obavy, pokud jde o nadále velký počet produktů, zahrnutých do návrhu Seznamu produktů, jimž je zakázán vstup na trh (Market Access Negative List, MANL). Mezi nimi jsou na předním místě též restrikce nevládních zahraničních investic, jež brání podnikání evropských subjektů v Číně. Čína se uplatňováním těchto restrikcí dle poslední zprávy Světové banky ocitla až na 78. místě ve světě a zdá se, že investiční protekcionismus je tam na postupu. Čínské zákony a současná politická praxe favorizují domácí před zahraničními produkty a službami. To také způsobuje značné omezení přístupu evropských firem na rozsáhlý čínský trh veřejných zakázek. Podle Indexu investičních regulací a restrikcí OECD je Čína druhou nejuzavřenější ekonomikou mezi 52 analyzovanými zeměmi. Nepočítá se tam s implementací pravidel FDI a diskriminace ze strany státních monopolů a firem vůči cizincům stále přetrvává. Třináctá čínská pětiletka (FYP 2016–2020) zahrnuje kroky na povzbuzení tržní konkurence a zavedení rovných pravidel hry, ty ale směřují potenciálně proti cílům, které si v praxi vytkly státem vlastněné firmy. I když plán obsahuje požadavek zjednodušení vládní regulace a usnadněné zakládání podniků a vstupu investic, zůstává nadále nejasné, jakým způsobem mají být tato opatření zaváděna. V rámci debat na úrovni institucí EU se jejich účastníci shodli, že Evropa vítá jakékoli zahraniční investice, které vytvářejí hodnotu, ale zatímco investičnímu poli dominují investice americké v Evropě a evropské v Číně, netýká se to prozatím čínských transakcí směrem k Evropě. Většina investic přicházejících do Evropy z Číny jsou akvizice vyspělých výrob (Advanced Manufacturing, AM), soustředěné na strojírenství (Kuka, KrausMaffei- Group). Příliv nového kapitálu je výhodný, ale Evropa potřebuje přijít s jasnou průmyslovou politikou, aby se vypořádala s vývojem v Číně a nalezla vhodnější partnery. Některá rozhodnutí, která učinily čínské soukromé a státní firmy, nejsou tržně konformní a role čínské vlády je zřejmě větší, než by bylo v tomto směru žádoucí. Frank Brinken doporučuje pečlivě sledovat, jaký reálný plán je v pozadí rychlého růstu čínských investic v Evropě. Evropa by pak mohla mobilizovat na úrovni EU takové účinné mechanismy, které by odfiltrovaly nepřátelské investice. Shromážděná data a informace, která EU získává o čínských investicích, ukazují na rostoucí příliv těchto investic do Evropy, ale věnují jen malý prostor interpretaci tohoto trendu tak, jak se v posledních letech vyvíjel. V roce 2016 byl zaznamenán 25procentní pokles evropských investic do Číny, v protikladu s výrazným růstem čínských investic do EU o téměř 80 %. Čína investovala v Evropě 5krát víc (40 mld. eur), než Evropané v Číně (8 mld. eur). Obavy z prudkého nárůstu a nedostatku kontroly čínských investic v Evropě jsou oprávněné. Investice jsou čím dál více zaměřeny do strategických sektorů a na získávání high-tech a AM podniků. Vlády v Německu, Itálii a Francii vyjádřily značné obavy a požadují od Evropské komise přezkoumání pravidel aplikovaných na uskutečňování cizích investic. Další instituce, jako je Bavorská vláda nebo Obchodní komora EU v Číně, též požadují, aby byla otázce čínských investic věnována větší pozornost. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST s využitím podkladů CECIMO
