Digitalizace jako nedílná součást Industry 4.0. Dokončení z minulého čísla Pan George Blaha, generální ředitel Schneeberger Mineralgusstechnik a předseda dozorčí rady Svazu strojírenské technologie k tématu nutné reformy konceptu kontinuálního vzdělávání dodává: „Vzdělávací politika v Evropě by měla přihlížet ke skutečnosti, že pro průmysl je nejvhodnější výuka v reálném pracovním prostředí. Náš průmysl postupně prochází digitální transformací, a pokud připravované pracovní síly by již byly obeznámeny s existujícími byznys modely, byly by též připraveny podporovat budoucí nové modely, které s sebou přinese digitalizace. Toho lze dosáhnout, pokud evropští poskytovatelé vzdělání budou těsněji spojeni s průmyslem prostřednictvím všeobecných učebních programů a tréninkových projektů, a to včetně postgraduálního vzdělávacího stupně.“ Malé a střední podniky potře bují zvl áštní pozornost ze strany tv ůrc ů evropské politiky Digitalizace přináší specifické výzvy pro SME (Small and Medium Enterprises). Zatímco SME disponují omezenými finančními zdroji a znalostmi, což je činí zranitelnými vzhledem ke složitosti, nákladům a rizikům digitální transformace, vývoj digitálních byznys modelů vyžaduje značné finanční zdroje a lidský kapitál. Rozpor mezi složitými požadavky digitalizace a limitovanými zdroji brání SME investovat a vytvářet solidní podnikatelské záměry, protože potenciální návratnost investic je příliš nízká. Velké ICT firmy s vydatnými finančními zdroji, rozsáhlými technickými kapacitami, jakož i s vysokou vyjednávací silou, navíc stále v širší míře poskytují řešení pro zpracovatelský průmysl, což omezuje pole působnosti pro SME. Uvážíme- li tyto skutečnosti, veřejné politiky v oblasti digitalizace musí být navrženy se zvláštním zřetelem k SME, protože právě ony jsou páteří evropského průmyslu (například 80 % evropských výrobních strojů je vyráběno v SME). Stimuly na podporu výzkumu a inovací na různých úrovních by proto měly být pro SME dosažitelnější. Těm, které jsou lokalizovány dále od městských center, by měla být zabezpečena vysoce výkonná infrastruktura, potřebná pro přenos dat mezi stroji, továrnami a systémy. Důležitým politickým prvkem by měla být, kromě finanční a infrastrukturní podpory, též tvorba speciálních klastrů propojujících ICT a výrobní SME a umožňujících vývoj nových digitálních řešení. Protože některé SME nemohou následovat současné digitální trendy, požadují praktické směrnice, trénink, jakož i výměnu best practice, aby jim bylo usnadněno zapojení do nových byznys modelů. V neposlední řadě, úzká definice SME, založená výhradně na počtu zaměstnanců a ročním obratu nebo majetkové bilanci, jež je v Evropě stále ještě aplikována, brání některým podnikům čerpat benefity z podpory a finančních nástrojů poskytovaných SME. V silně heterogenním sektoru pokročilých výrob existují firmy, jež jsou podle tržních kritérií malé, ale nejsou podle definice považovány za SME, a jsou na ně tudíž aplikována pravidla pro velké podniky. Veřejné autority by měly podporovat výměnu digitaliza čních praktik mezi výro bci Aby podpořily absorpci best practice digitalizace výroby, měly by se veřejné autority zasadit o vytvoření seznamu společností vyrábějících v Evropě výrobní stroje, které získaly předstih, prosazují nejlepší praktiky a vykazují přidanou hodnotu z investic do digitalizace, spolu s hodnocením hlavních reprezentantů sektoru. Tato databáze by také přispěla k pochopení skutečnosti, že digitalizace vyžaduje individuální přístupy a každá firma by měla hledat vlastní, jedinečnou cestu, zejména v tak heterogenním sektoru, jakým je průmysl výrobních strojů. Shromáždění nejlepších praktik může také napomoci průmyslu výrobních strojů vytvořit a prosadit nový image, založený na spojení vysoce výkonných a spolehlivých výrobků s digitálními programy a službami. Setkání vedení Svazu strojírenské technologie s novináři na MSV Brno 2016 V rámci doprovodného programu 58. mezinárodního strojírenského veletrhu a 10. ročníku veletrhu IMT v Brně se 5. října 2016 konalo pravidelné setkání vedení SST s novináři odborných technických periodik. Setkání proběhlo v jednací místnosti na stánku SST v pavilonu „P“, který tentokrát sotva pojmul zúčastněné novináře a hosty. Zájem novinářské obce o informace z oboru obráběcích a tvářecích strojů byl v letošním roce skutečně více než potěšitelný. Na úvod setkání pozdravil přítomné ředitel SST Ing. Oldřich Paclík a seznámil je ve stručnosti s aktuálním stavem oboru obráběcích a tvářecích strojů. Zdůraznil především skutečnost, že rok 2015 byl co do ekonomických ukazatelů historicky nejúspěšnějším rokem. Došlo k nárůstu objemů ve všech sledovaných kategoriích – v produkci o 12 %, ve vývozu o 6 %, v dovozu o 16 % a ve spotřebě dokonce o 23 %. Výhled na rok stávající, který novináře vždy zajímá, není už tak optimistický. Očekává se lehký pokles především vzhledem k nižšímu čerpání evropských fondů, a tím i nižším investicím. Po tomto stručném hodnocení se ujali slova hosté. Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Ing. Dagmar Kuchtová ve svém vystoupení pozitivně hodnotila tradičně vysokou kvalitu spolupráce s SST, která se projevuje už řadu let v realizaci mezinárodních veletržních akcí a pak především v celé řadě akcí, jež proběhly v loňském roce, který byl vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Generální ředitel vládní agentury CzechTrade Ing. Radomil Doležal, MBA., hovořil o nabídce služeb, které poskytuje strojírenským podnikům stále se rozšiřující síť zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Velkou pozornost věnovali přítomní novináři vystoupení klíčového hosta letošního setkání, jímž byl statutární ředitel TOS VARNSDRF Ing. Jan Rýdl ml. Jedná se o zakládající členský podnik SST a zároveň o společnost, která představuje vlajkovou loď SST a její úspěchy na zahraničních trzích jsou více než zřejmé. Vzhledem k tomu, že partnerskou zemí MSV byla v letošním roce Čína, hovořil Ing. Rýdl o úspěšném fungování joint venture TOS VARNSDORF v Kunmingu, kde byla spolupráce smluvně prodloužena na další období, ale i o dalších aktivitách své společnosti v zahraničí. Ing. Rýdl mimo jiné ujistil novináře, že TOS VARNSDORF počítá nejen s další expanzí na východní trhy, ale že předpokládá, že v dohledné době dojde opět k výraznějšímu oživení na ruském trhu, kde má TOS VARNSDORF své aktivity v Jekatěrinburgu. Pak už byl dán prostor pro otázky novinářů z takových periodik, jako je MM Průmyslové spektrum, Technický týdeník, Strojírenství – Strojárstvo nebo Ai Magazine. Setkání se účastnili novináři, kteří dlouhodobě spolupracují s SST a problematiku oboru velmi dobře znají. Před zahájením brněnského veletrhu navíc obdrželi nejnovější statistické údaje o stavu a vývojových tendencích v oboru obráběcích a tvářecích strojů, což jim umožnilo zacílit otázky přímo na problematiku, která je nejvíce zajímala. PhDr. Blanka Markovičová CSc., tisková mluvčí SST, s využitím podkladů CECIMO
